Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 64 272,85 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 64 272,85 Kč od 29. 3. 2025 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 64 272,85 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dříve [právnická osoba], dále též „původní věřitelka“), a žalovaný uzavřeli dne 5. 9. 2024 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě čerpal žalovaný částku 64 772 Kč. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původní věřitelky na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu]. Na základě smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 postoupila původní věřitelka pohledávku za žalovaným na žalobkyni.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) soud věc projednal v nepřítomnosti žalovaného.
3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný a původní věřitelka uzavřeli dne 5. 9. 2024 úvěrovou smlouvu, která umožňuje žalovanému na žádost čerpat úvěr až do úvěrového limitu 45 000 Kč. Smluvní úrok z úvěru činí 0,4026 % denně, tj. 146,95 % ročně (viz úvěrová smlouva ze dne 5. 9. 2024). Z provedených důkazů nevyplývá, zda byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného a jakým způsobem byla či měla být zjišťována a ověřována. Žalovaný si v období tří měsíců před uzavřením úvěrové smlouvy s původní věřitelkou vzal větší množství půjček od různých společností, v období pěti dní před uzavřením úvěrové smlouvy s původní věřitelkou čerpal úvěry nebo si vzal půjčky od různých společností ve výši 117 000 Kč. (viz výpis z účtu žalovaného u [právnická osoba].) Žalovaný čerpal dne 5. 9. 2024 částku 45 000 Kč. Úvěrovanou částku i s příslušenstvím splatil ke dni 9. 12. 2024. Dne 13. 12. 2024 žalovaný opět čerpal úvěr ve výši 45 000 Kč, který splatil i s příslušenstvím ke dni 28. 3. 2025 (viz listina označená „Data from Ledger“). Dne 27. 1. 2020 uzavřely původní věřitelka coby postupitel a žalobkyně coby postupník smlouvu o opakovaném postoupení pohledávek (dále jen „postupní smlouva“), jejíž předmětem je opakovaný prodej pohledávek a jejich postoupení na žalobkyni. Původní věřitelka může dle postupní smlouvy požadovat jednou za měsíc po žalobkyni, aby od ní koupila soubor pohledávek, a to poté, co poskytne původní žalobkyni datový soubor, který obsahuje všechny relevantní informace a podklady nezbytné k vymáhání postupovaných pohledávek. Postoupení se stává účinné dnem, kdy žalobkyně akceptuje pohledávky a uhradí úplatu za ně. Původní věřitelka je povinna do patnácti dní po skončení každého kalendářního měsíce poskytnout žalobkyni listinu o převodu, a to jako důkaz o postoupení pohledávek (viz postupní smlouva ze dne 27. 1. 2020). Dopisem ze dne 11. 4. 2025, který byl žalovanému odeslán téhož dne prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Dopis nebyl opatřen žádným podpisem (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 4. 2025). Ve stejný den byla žalovanému odeslána právním zástupcem žalobkyně výzva, ve které byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky 64 772,85 Kč s příslušenstvím a k uhrazení nákladů za právní zastoupení ve výši 14 520 Kč (viz výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 11. 4. 2025).
4. Soud se nejprve zabýval aktivní věcnou legitimací žalobkyně. Smluvními stranami úvěrové smlouvy byli žalovaný a společnost [právnická osoba] (později [právnická osoba]). Ta jako postupitel uzavřela s žalobkyní postupní smlouvu, která byla uzavřena dne 27. 1. 2020. K postupování pohledávek má docházet na opakující se bázi, kdy je původní věřitelka oprávněna jednou za měsíc požadovat po žalobkyni, aby od ní koupila pohledávky, přičemž postoupení pohledávek nabývá účinnosti dnem, kdy dojde k akceptaci pohledávek a zaplacení úplaty za ně. Důkazem o postoupení pohledávek má být listina o převodu. Žalobkyně ale ke své žalobě přiložila pouze listinu o převodu ze dne 27. 1. 2020. Pohledávka, která je předmětem žaloby, přitom vznikla až o pět let později. Chybí i jakýkoli jiný doklad o tom, že by došlo k postoupení pohledávky za žalovaným, např. doklad o zaplacení úplaty nebo akceptace pohledávky. Absence dokladu o postoupení pohledávky by mohla být zhojena platným notifikačním úkonem postupitele, tj. původní věřitelky. Notifikační dopis žalobkyně sice předložila, notifikace ale byla učiněna bez podpisu, listina tak nemá náležitosti právního jednání.
5. V daném případě nebylo prokázáno postoupení pohledávky a rovněž absentuje i řádná notifikace ze strany původní věřitelky. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne 24. 7. 2025 nezúčastnila, se tak tímto vzdala možnosti být poučena dle § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, která tvrzení je třeba prokázat. Za dané situace tedy nezbylo soudu než uzavřít, že žalobkyně neprokázala svou aktivní věcnou legitimaci k uplatnění žalobou uplatněných nároků, a proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I.).
6. Žalovaný byl v řízení zcela úspěšným, má tedy podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaný však účelně vynaložené náklady řízení nedoložil a žádné náklady žalovaného rovněž nevyplývají z obsahu spisu. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).