Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

44 C 158/2024

Soud: Okresní soud ve ZlíněDatum rozhodnutí: 13. 9. 2024Č. j.: 44 C 158/2024-52Samosoudkyně: Mgr. Kamila BryolováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 22. 11. 2024Předmět řízení: o zaplacení 39 000 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSZL:2024:44.C.158.2024.1
neplatnost právního jednánípěstounská péčebezdůvodné obohacenípostoupení pohledávkysmlouva o zápůjčce
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (24) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 39 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 000 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 000 Kč od 12. 8. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], IČO: [IČO] (dále též „společnost“) a žalovanou byla dne 7. 2. 2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo], na jejímž základě společnost žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala částku vrátit v 18 měsíčních splátkách. Žalovaná dle tvrzení žalobkyně nezaplatila na svůj dluh ničeho. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny dále úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 000 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení (nárok č. 1). Dále byla mezi společností a žalovanou dne 18. 6. 2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo], na jejímž základě společnost žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč. Žalovaná se zavázala částku vrátit v 60 týdenních splátkách. Žalovaná nezaplatila dle tvrzení žalobkyně na svůj dluh ničeho. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny dále úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 000 Kč od 12. 8. 2020 do zaplacení (nárok č.

2). Pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 1. 2024.2. Žalovaná k žalobě uvedla, že půjčky, které uzavřela, nejprve splácela společnosti [Anonymizováno] ve splátkách, které jsou uvedeny ve smlouvách. Poté splátky přestala platit, protože jí skončila pěstounská péče vnučky a pak už neměla peníze. Poté jí z [Anonymizováno] zavolali a bylo jí řečeno, že když podepíše dohodu o splátkách, tak se vyhne soudnímu řízení. Společnost Provident jí následně poslala dopis, ve kterém uvedla celkovou dlužnou částku a vyzvala ji ke splácení dluhu ve splátkách po 3 200 Kč. Žalovaná částku nejprve splácela složenkami, ale pak si uvědomila, že zaplatila již hodně, proto splácet přestala. Variabilní symbol na složenkách uvedla podle dopisu, který obdržela od společnosti. Ústřižky od složenek žalovaná doložila. Před uzavřením smluv předkládala společnosti výši svých příjmů, tj. potvrzení o důchodu a výši dávky na pěstounskou péči. Dále předkládala doklad o výši SIPA, jiné doklady po ní nikdo nevyžadoval.

3. Provedeným dokazováním soud ve vztahu k nároku č. 1 zjistil, že mezi žalovanou a společností [právnická osoba], IČO: [IČO], byla dne 7. 2. 2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo], na jejímž základě společnost žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků poplatek ve výši 20 200 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách ve výši 2 515 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že od společnosti v hotovosti převzala částku 25 000 Kč [smlouva o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo] ]. Ve vztahu k nároku č. 2 soud zjistil, že mezi žalovanou a společností byla dne 18. 6. 2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo], na jejímž základě společnost žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků poplatek ve výši 12 283 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 439 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že od společnosti v hotovosti převzala částku 14 000 Kč [smlouva o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo] ].

4. Žalovaná zaplatila společnosti ve dnech 9. 11. 2021, 8. 12. 2021, 10. 1. 2022, 11. 2. 2022, 11. 3. 2022, 11. 4. 2022, 11. 5. 2022, 13. 6. 2022, 11. 7. 2022, 8. 8. 2022, 16. 9. 2022, 11. 11. 2022, 24. 11. 2022, 13. 3. 2023 a 24. 4. 2023 vždy částku 3 200 Kč a dne 24. 2. 2023 částku 1 000 Kč, tj. celkem částku 49 000 Kč, a to pod variabilním symbolem [tel. číslo] [poštovní poukázky].

5. Společnost [právnická osoba], IČO: [IČO], uzavřela se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, dle níž byly předmětné pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni [smlouva o postoupení pohledávek ze dne 25. 1. 2024, seznam postoupených pohledávek]. Žalované bylo postoupení pohledávek oznámeno společností dopisem ze dne 14. 2. 2024 [oznámení o postoupení pohledávky].

6. Žalovaná vyplnila ve formulářové listině ze dne 7. 2. 2019 nazvané zákaznická karta, že je rozvedená, má jednu vyživovací povinnost a bydlí v nájmu. Je starobní důchodce, její čistý příjem činí 11 835 Kč, ostatní příjmy 14 177 Kč. Odhadované výdaje činí 7 000 Kč měsíčně, interní splátky zápůjček ani externí zápůjčky nemá. V části zákaznické karty nazvané ověřené dokumenty jsou uvedeny tyto položky: výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky 1. 1. 2019 a potvrzení o důchodu 12, 1 [zákaznická karta ze dne 7. 2. 2019]. V zákaznické kartě ze dne 18. 6. 2019 je uvedeno, že žalovaná je rozvedená, má jednu vyživovací povinnost a bydlí v nájmu. Je starobní důchodce, její čistý příjem činí 11 583 Kč, ostatní příjmy 18 378 Kč a další čisté příjmy 13 085 Kč. Odhadované výdaje činí 5 000 Kč měsíčně, interní splátky zápůjček ani externí zápůjčky nemá. Jako doklady, kterými společnost měla ověřit údaje sdělené žalovanou, jsou v zákaznické kartě uvedeny: výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky 1. 1. 2019 a výplatní pásky 3, 4/2019 [zákaznická karta ze dne 18. 6. 2019].

7. Z výpovědi žalované soud zjistil, že žalovaná nejprve splácela půjčené peníze v hotovosti pracovnici společnosti [Anonymizováno] ve lhůtách dle smlouvy. Následně skončila žalované pěstounská péče o ona již neměla dostatek peněz na splácení. Po výzvě společnosti [Anonymizováno] k okamžité úhradě celé dlužné částky a po dohodě s žalovanou zaslala společnost [Anonymizováno] žalované dopis, v němž bylo uvedeno, že celkový dluh činí 75 000 Kč a splátky činí 3 200 Kč. Variabilní symbol, který byl v dopise uveden, pak vypsala na složenky. Poté přestala splátky platit, protože nechtěla přeplácet 35 000 Kč. Jiný úvěr od společnosti [Anonymizováno] neměla. Při sjednávání úvěru po ní společnost nechtěla doklady o výši výdajů, žalovaná společnosti předložila pouze doklad o výši SIPO a uvedla, že platí 300 Kč měsíčně za telefon a za stravu vynaloží 5 000 Kč nebo 7 000 Kč, to si již nepamatuje přesně [účastnický výslech žalované].

8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Společnost [právnická osoba], IČO: [IČO], pohledávky za žalovanou z předmětných smluv o spotřebitelském úvěru postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 1. 2024 uzavřené mezi [právnická osoba], IČO: [IČO], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena společností [právnická osoba], dopisem ze dne 14. 2. 2024. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009, nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

14. Společnost a žalovaná uzavřely ve dnech 7. 2. 2019 a 18. 6. 2019 smlouvy, které soud kvalifikoval podle svého obsahu nikoliv jako smlouvy o úvěru, nýbrž jako smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., neboť smlouvy splňovaly podstatné náležitosti právě tohoto smluvního typu (zejm. částka byla žalované poskytnuta při uzavření smlouvy, nebylo sjednáno právo žalované vynutit si poskytnutí jistiny úvěru). Na základě smluv společnost jako zapůjčitel přenechala žalované coby vydlužiteli peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a 14 000 Kč.

15. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvami vázány, má soud za to, že smlouvy jsou neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

16. Jak žalobkyně sama uvedla, společnost vycházela z informací získaných od žalované v zákaznických kartách, v nichž žalovaná vyplnila, že je rozvedená, žije v nájmu, dále uvedla počet vyživovaných osob, čistý příjem, další příjem domácnosti a odhadované výdaje. V části nazvané ověřené dokumenty jsou pak zmíněny dokumenty, kterými měla společnost údaje uvedené žalovanou ověřit. Žalobkyně však tyto listiny soudu nepředložila a nepředložila ani jiné listiny vztahující se k příjmům či výdajům žalované, či příjmům domácnosti. Z výpovědi žalované sice vyplynulo, že žalovaná při sjednávání smluv předložila společnosti doklady o výši příjmů, tj. potvrzení o důchodu a potvrzení o výši dávky pěstounské péče, co se však týče výdajové stránky, společnost se spokojila s předloženým dokladem SIPO a sdělením žalované, že její výdaje za telefon činí 300 Kč a za stravu 5 000 Kč nebo 7 000 Kč.

17. Soud tak dospěl k závěru, že společnost úvěruschopnost žalované řádně neprověřovala, když ověřila pouze výši příjmů žalované, avšak počítala i s ostatními příjmy domácnosti, který však nijak nespecifikovala ani neověřovala. Navíc žalovaná sama uvedla, že další příjem neměla, neboť žila sama bez partnera. Co se týče výdajů, žalovaná uvedla, že společnost měla ověřit výdaje placené službou SIPO, a ohledně dalších výdajů se spokojila pouze se sdělením žalované o jejich výši. Není tak zřejmé, zda společnost vůbec ověřovala výdaje spojené s bydlením, když ze zákaznických karet vyplynulo, že společnost kalkulovala pouze s výdaji odhadovanými. Společnost se pak dále vůbec nezabývala tím, zda žalovaná prochází či neprochází registry dlužníků (např. NRKI, registr SOLUS apod.), kdy se pouze spokojila s tvrzením žalované, že nemá žádné externí splátky zápůjček. Soud tak uzavírá, že pouhé vyplnění údajů do formuláře, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě dostatečných informací.

18. S ohledem na shora uvedené tak má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně (jejího právního předchůdce) řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalované) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, a proto posouzení úvěruschopnosti žalované shledal v tomto konkrétním případě nedostatečným.

19. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaná v dané věci nedovolala, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost smluv v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo možno od ostatního obsahu oddělit.

20. Při závěru o neplatnosti smluv o zápůjčce je třeba právní poměr mezi žalobkyní a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, které je speciálním ustanovením k vypořádání plnění z neplatné smlouvy podle § 2993 věty první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021), které spočívá v tom, že žalovaná obdržela od společnosti částky 25 000 Kč a 14 000 Kč, tj. celkem 39 000 Kč, aniž by pro takové platby existoval (platný) právní důvod, pročež byla povinna tyto částky společnosti vrátit.

21. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná společnosti ani poté žalobkyni neuhradila ničeho, z výpovědi žalované ve spojení s předloženými složenkami o úhradách splátek ve výši 3 200 Kč (v jednom případě ve výši 1 000 Kč) bylo prokázáno, že žalovaná společnosti dluh řádně hradila, přičemž jí vrátila celkem částku 49 000 Kč. Variabilní symbol, který při platbách uváděla, jí byl sdělen společností, stejně jako výše splátek, které má hradit. Soud v tomto směru uvěřil výpovědi žalované, že společnost žalované neposkytla žádný další úvěr ani zápůjčku vyjma zápůjček, které jsou předmětem toho řízení, a dále, že žalovaná nejprve splácela splátky ve výši sjednané ve smlouvách v hotovosti pracovníkovi společnosti, což odpovídá i smluvnímu ujednání, a poté, co je platit přestala, hradila dluh z obou smluv na základě dohody se společností ve splátkách ve výši 3 200 Kč. Soud má tak za prokázané, že částku 49 000 Kč žalovaná společnosti hradila na dluh z obou předmětných smluv o zápůjčce.

22. Jelikož však jsou obě smlouvy o zápůjčce neplatné, je nezbytné částku zaplacenou žalovanou (49 000 Kč) použít na bezdůvodné obohacení, které tak bylo zcela uhrazeno, nýbrž i co do částky 10 000 Kč přeplaceno, a žalovaná tak žalobkyni, na kterou byly nároky z bezdůvodného obohacení postoupeny, nedluží ničeho ani z titulu bezdůvodného obohacení.20. S ohledem na uvedené soud žalobu pro bezdůvodnost v plném rozsahu zamítl (výrok I.).21. Žalovaná byla ve věci zcela úspěšnou, má tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto sestávají z paušální náhrady za 3 úkony à 300 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (podání odporu, vyjádření ze dne 12. 7. 2024, účast u jednání dne 13. 9. 2024). Náklady řízení ve výši 900 Kč je žalobkyně povinna žalované nahradit (výrok II.).22. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalobkyni splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací