Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 189 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 13 189 Kč od 5. 12. 2024 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 13 189 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, , se sídlem [adresa] (dále též „původní věřitelka“), a žalovaný uzavřeli dne 4. 11. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve výši 7 000 Kč. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal splatit do 4. 12. 2024 společně se sjednaným úrokem ve výši 36,50 % ročně a s poplatkem za úvěr ve výši 2 520 Kč. Žalovaný nesplatil ničeho. Pohledávku za žalovaným postoupila původní věřitelka dne 20. 5. 2025 společnosti [právnická osoba], která ji následně téhož dne postoupila žalobkyni. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 7 000 Kč, z kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 210 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 520 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 1 169 Kč, ze smluvních nákladů za upomínky dluhu ve výši 1 800 Kč a z jednorázového poplatku za administraci prodlení ve výši 700 Kč.
2. K nařízenému jednání soudu se účastníci bez omluvy nedostavili, ačkoli jim bylo předvolání řádně a včas doručeno. Soud za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
3. Soud po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný a původní věřitelka si sjednali dne 4. 11. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále též „Smlouva“), jejímž účelem bylo prodloužení splatnosti spotřebitelského úvěru poskytnutého na základě smlouvy o úvěru č. [hodnota]. Dle Smlouvy činilo datum poskytnutí úvěru 4. 11. 2024, výše úvěru činila částka 7 000 Kč a datum splatnosti činilo 4. 12. 2024. Žalovaný se zavázal úvěr k datu splatnosti vrátit spolu s úrokem ve výši 210 Kč a s poplatkem za úvěr ve výši 2 520 Kč (viz citovaná smlouva). Původní věřitelka poskytla žalovanému na jeho účet č. [č. účtu] dne 2. 10. 2024 částku 7 000 Kč, a to platbou se specifickým symbolem [spec. symbol]. Dne 4. 11. 2024 či bezprostředně poté však částka 7 000 Kč žalovaném poskytnuta nebyla. Dne 4. 11. 2024 uhradil žalovaný původní věřitelce částku 1 407 Kč (viz výpis z účtu č. [č. účtu] za období od 4. 7. 2024 do 6. 12. 2024).
4. Dne 20. 5. 2025 uzavřela původní věřitelka coby postupitel se společností [právnická osoba] coby postupníkem smlouvu o postoupení pohledávky č. [hodnota], kterou této společnosti postoupila pohledávku za žalovaným ze Smlouvy (viz citovaná postupní smlouva).
5. Dne 20. 5. 2025 uzavřela společnost [právnická osoba] se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek [hodnota], dle které se dnem uzavření smlouvy převádí vlastnické právo k pohledávkám specifikovaným v přehledu pohledávek na žalobkyni (viz citovaná postupní smlouva). V seznamu pohledávek v příloze č. [hodnota] je uvedena pohledávka za žalovaným ze Smlouvy (viz příloha č. [hodnota]).
6. Dne 28. 5. 2025 odeslal právní zástupce žalobkyně předžalobní výzvu žalovanému, ve které mu oznámil postoupení pohledávky a zároveň ho vyzval k úhradě dluhu (viz oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzva ze dne 23. 5. 2025 + podací lístek).
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
9. Původní věřitelka jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný si sjednali smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na základě které se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 7 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu se sjednaným příslušenstvím k datu splatnosti.
10. Soud se nejprve zabýval tím, zda byla žalobkyni řádně postoupena pohledávka ze Smlouvy. Smluvními stranami Smlouvy byli žalovaný a původní věřitelka. Žalobkyně doložila, že byla pohledávka ze Smlouvy původní věřitelkou postoupena společnosti [právnická osoba] dne 20. 5. 2025 na základě smlouvy o postoupení pohledávky č. [hodnota]. Tato společnost následně uzavřela téhož dne s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, ve které byl ujednán převod vlastnického práva k pohledávkám specifikovaných v seznamu pohledávek na žalobkyni dnem uzavření smlouvy. V seznamu pohledávek v příloze č. [hodnota] je uvedena i pohledávka za žalovaným ze Smlouvy. Žalobkyni tak byla pohledávka ze Smlouvy řádně postoupena.
11. Poté soud zkoumal, zda vznikl žalobkyni nárok na žalobou požadovanou částku. Žalobkyně uplatnila nároky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], dle které získal žalovaný úvěr ve výši 7 000 Kč. Ke dni poskytnutí úvěru, jak je uvedeno ve smlouvě, tj. dne 4. 11. 2024, ale původní věřitelka žádnou částku ve výši 7 000 Kč žalovanému neposkytla. Poskytla mu toliko dne 2. 10. 2024 částku 7 000 Kč, a to dle jiné smlouvy o úvěru č. [hodnota], což je zjevné z jiného data a specifického symbolu platby. Nárok z této smlouvy však žalobkyně neuplatnila. Soud uzavřel, že nebylo prokázáno poskytnutí úvěru ve výši 7 000 Kč dle Smlouvy.
12. Jestliže nebylo prokázáno poskytnutí úvěru na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], nemohl žalobkyni, jakožto současné věřitelce, vzniknout nárok na jistinu, a to ani ve formě bezdůvodného obohacení.
13. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne 17. 2. 2026 nezúčastnila, vzdala se možnosti být poučena dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, ke kterým tvrzením je třeba navrhnout důkazy.
14. Z výše uvedených důvodů zamítl soud žalobu v celém rozsahu, tj. žalobní nárok na zaplacení částky 13 189 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 13 189 Kč od 5. 12. 2024 do zaplacení (výrok I.)
15. Žalovaný byl procesně zcela úspěšným, má tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř., právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaný ale žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložil a žádné jeho náklady rovněž nevyplývají z obsahu spisu. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).