Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 13 000 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč, splatných vždy do posledního dne měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku až do úplného zaplacení s tím, že nezaplacením jedné ze splátek řádně a včas, nastává splatnost celého zůstatku dluhu.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 13 000 Kč od 16. 4. 2025 do 1. 8. 2025 a úroku z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 13 000 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení.
III. Žalobkyni se vůči žalovanému náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 13 000 Kč úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 13 000 Kč od 16. 4. 2025 do zaplacení jakožto dluhu ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 23. 1. 2023, uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba], IČO: [IČO] (dále jen „původní věřitelka“), na základě které poskytla původní věřitelka žalovanému částku 15 000 Kč v hotovosti. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla původní věřitelkou postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025.
2. Opatrovnice žalovaného na jednání uvedla, že žalovaný je už druhým rokem v Psychiatrické léčebně v [adresa]. S manželem podala dne 31. 3. 2022 návrh na omezení svéprávnosti žalovaného, a to z důvodu, že žalovaný nezná hodnotu peněz. Nemůže s nimi nakládat nebo činit právní úkony. Návrhu předcházelo to, že už si pět let půjčoval a kradl. K poměrům žalovaného uvedla, že má důchod ve výši cca 10 000 Kč. Výdaje žalovaného se v podstatě rovnají jeho příjmům. Opatrovnice za žalovaným dojíždí do léčebny, takže má náklady na cesty do léčebny a zpět. Strava je žalovanému poskytována v léčebně, nicméně opatrovnice žalovanému vozí lepší jídlo. Žalovaný kouří elektronické cigarety, které mu opatrovnice kupuje. Žalovaný udělal hodně dluhů, ale v současné době nesplácí nic. Opatrovnice navrhla splácení dluhu ve splátkách po 100 Kč.
3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný podepsal dne 23. 1. 2023 s původní věřitelkou smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr v hotovosti ve výši 15 000 Kč, který se zavázal původní věřitelce vrátit společně s úrokem a sjednanými poplatky v celkové výši 12 888 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč (viz smlouva o úvěru č. [hodnota] ze dne 23. 1. 2023).
4. V žádosti o úvěr ze dne 24. 2. 2023 žalovaný uvedl, že jeho příjem činí invalidní důchod ve výši 8 803 Kč. Ke svým výdajům uvedl žalovaný výdaje na bydlení a energie ve výši 1 500 Kč a výdaje na dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši 4 860 Kč, celkem tedy měsíční výdaje ve výši 6 360 Kč. Příjem žalovaného byl ověřen výměrem důchodu. V žádosti dále žalovaný čestně prohlašuje, že souhrnná výše exekučně vymáhaných nebo žalovaných dluhů žalovaného činila ke dni žádosti 20 000 Kč (viz žádost o úvěr ze dne 23. 1. 2023, fotografie výměru důchodu a dokladů o výplatě důchodu). Žalovaný uhradil na úvěr celkem 2 000 Kč (viz výpis transakcí).
5. Původní věřitelka uzavřela s žalobkyní dne 12. 3. 2025 smlouvu o postoupení pohledávek, kterou postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze č. 1 postupní smlouvy, přičemž dle čl. 5 postupní smlouvy dochází k převodu vlastnického práva k pohledávkám dnem zaplacení úplaty za pohledávky. V seznamu pohledávek v příloze č. 1 postupní smlouvy je pod pořadovým číslem [hodnota] uvedena pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025 + příloha). Úplata za pohledávky byla žalobkyní uhrazena dne 25. 3. 2025 (viz potvrzení o zaplacení kupní ceny). Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 2. 4. 2025 oznámila původní věřitelka žalovanému, že byla pohledávka ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] postoupena žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 4. 2025). Dne 17. 7. 2025 odeslal právní zástupce žalobkyně předžalobní výzvu žalovanému, ve které jej vyzval k uhrazení dluhu ze smlouvy č. [hodnota] v celkové výši 31 896,89 Kč, a to nejpozději do 1. 8. 2025 (viz výzva k plnění ze dne 17. 7. 2025 + podací lístek).
6. Ze znaleckého posudku [jméno FO] ze dne 25. 11. 2022 vyplývá, že žalovaný trpí paranoidní schizofrenií a jedná se o onemocnění trvalé. Jmenovaná porucha způsobuje narušení rozpoznávacích a ovládacích schopností žalovaného. Žalovaný není schopen porozumět obsahu a důsledkům uzavření smluvního vztahu, zavazovat se smluvně či zavazovat druhé osoby. Žalovaný není schopen dostatečně adekvátně rozhodovat ve věcech podstatnějšího charakteru (viz citovaný znalecký posudek z připojeného spisu [spisová značka]).
7. Dne 31. 3. 2022 byl opatrovnicí a jejím manželem podán návrh na zahájení řízení o omezení svéprávnosti žalovaného, a to z důvodu jeho duševní poruchy – schizoafektivní poruchy, schizofrenie – a závislosti na pervitinu a alkoholu. Žalovaný je dle návrhu zneužitelný k podpisu smlouvy a nezná hodnotu peněz (viz citovaný návrh z připojeného spisu [spisová značka]). Rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 31. 5. 2023, č. j. [spisová značka], byla omezena svéprávnost žalovaného na dobu 5 let tak, že není způsobilý samostatného právního jednání v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitostí každodenního života a současně mu byla jmenována opatrovnice. Uvedený rozsudek nabyl právní moci dne 27. 7. 2023 (viz citovaný rozsudek z připojeného spisu [spisová značka]).
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
10. Podle § 1882 odst. 1 o. z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
11. Podle § 581 o. z., není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.
12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu došel soud k závěru, že žalovaný uzavřel s původní věřitelkou smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě poskytla původní věřitelka žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti, které se jí žalovaný zavázal vrátit společně se sjednaným úrokem a poplatky.
18. Soud se nejdříve zabýval otázkou aktivní věcné legitimace žalobkyně. Žalobkyně prokázala, že uzavřela s původní věřitelkou smlouvu o postoupení pohledávek, v jejíž příloze, tj. seznamu postoupených pohledávek, byla mezi pohledávkami uvedena i předmětná pohledávka za žalovaným. Žalobkyně doložila uhrazení úplaty za postoupené pohledávky a v souladu s čl. 5 postupní smlouvy tak došlo k postoupení pohledávek žalobkyni. Žalobkyně rovněž doložila, že původní věřitelka oznámila žalovanému postoupení pohledávky za ním žalobkyni. Žalobkyně tak prokázala svou aktivní věcnou legitimaci.
19. Následně se soud zabýval platností smlouvy o úvěru. Jak soud zjistil z připojeného spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], tak žalovaný trpí paranoidní schizofrenií, která výrazně narušuje jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti, a není schopen porozumět obsahu a důsledkům uzavření smluvního vztahu, zavazovat se smluvně. Vzhledem k tomu, že duševní porucha žalovaného, v důsledku které žalovaný není způsobilý činit právní jednání, byla zjištěna před uzavřením smlouvy o úvěru (znalecký posudek byl zpracován dne 25. 11. 2022, tj. necelé dva měsíce před uzavřením smlouvy o úvěru), tak je zcela zjevné, že žalovaný při uzavírání smlouvy jednal v duševní poruše, která ho činila neschopného právně jednat. Soud tudíž shledal v souladu s § 581 větou druhou o. z. smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou.
20. Žalovaný obdržel od původní věřitelky částku 15 000 Kč, kterou vzhledem k tomu, že je smlouva o úvěru neplatná, obdržel bez platného právního důvodu, ve smyslu § 2991 o. z. se tak bezdůvodně obohatil na úkor žalovaného. Žalovaný uhradil žalobkyni celkem 2 000 Kč, existující bezdůvodné obohacení tak činí 13 000 Kč. V souladu s § 2993 o. z. je žalovaný tuto částku povinen zaplatit žalobkyni, jakožto současné věřitelce pohledávky z neplatné úvěrové smlouvy.
21. Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou odeslanou dne 17. 7. 2025 k uhrazení dluhu z úvěrové smlouvy do 1. 8. 2025. Tímto dnem se tak na vydání bezdůvodné obohacení z neplatné úvěrové smlouvy stala splatnou. V souladu s § 1970 o. z. tak žalobkyni od následujícího dne vznikl vůči žalovanému nárok na úrok z prodlení z existujícího bezdůvodného obohacení, tj. z částky 13 000 Kč, a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 11,50 % ročně.
22. Soud proto z výše uvedených důvodů shledal žalobu jako důvodnou v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 13 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 13 000 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení (výrok I.). Ve zbytku soud žalobu zamítl (výrok II.).
23. Žalobkyně měla v řízení jen nepatrný neúspěch a v souladu s § 142 odst. 3 by tak měla právo na náhradu nákladů řízení, soud nicméně dle § 150 o. s. ř. z důvodů hodných zvláštního zřetele rozhodl o nákladech řízení tak, že se žalobkyni náhrada nákladů řízení nepřiznává. Soud toto rozhodnutí odůvodňuje zdravotním stavem žalovaného, omezením ve svéprávnosti a poměry žalovaného. Žalovaný trpí paranoidní schizofrenií, důsledkem které jsou narušeny rozpoznávací a ovládací schopnosti žalovaného. Žalovaný byl omezen ve svéprávnosti tak, že není způsobilý samostatného právního jednání v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitostí každodenního života. Jediný příjem žalovaného, jak uvedla jeho opatrovnice, představuje invalidní důchod ve výši 10 000 Kč. Z popsaných důvodů soud využil svého moderačního práva dle § 150 o. s. ř. a nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení. Pro úplnost lze uvést, že tento postup nevylučují ani důvody na straně žalobkyně, a nepřiznání náhrady nákladů řízení v tomto jednotlivém případě pro ni nebude likvidační.
24. S ohledem na osobní, sociální a majetkovou situaci žalovaného, jehož jediným příjmem je invalidní důchod ve výši 10 000 Kč, a který je v současné době umístěn v Psychiatrické nemocnici v [adresa], rozhodl soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř. věty za středníkem o plnění platebních povinností uložených žalovanému ve výroku I. v měsíčních splátkách po 1 000 Kč, splatných vždy do posledního dne měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku až do úplného zaplacení. Stanovené splátky soud považuje za přiměřené vzhledem k finanční situaci a životní situaci žalovaného (při příjmu cca 10 000 Kč a aktuálně nulových mandatorních výdajích na základní životní potřeby). Nezaplatí-li žalovaný žalobkyni některou ze splátek řádně a včas, nastává splatnost celého zůstatku dluhu.