Výrok
I. Řízení se zastavuje co do částky 12 910 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 20. 8. 2024 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč, splatných vždy do posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku až do úplného zaplacení s tím, že nezaplacením jedné ze splátek řádně a včas, nastává splatnost celého zůstatku dluhu.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 27 910 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále též „právní předchůdkyně“) uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které poskytla právní předchůdkyně žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, který se zavázal žalovaný vrátit společně se sjednaným úrokem a poplatkem. Úvěr žalovaný nesplatil a porušil tím tak svoji povinnost řádného splácení úvěru. Právní předchůdkyně postoupila společnosti [právnická osoba] pohledávku za žalovaným ze Smlouvy, která ji následně postoupila žalobkyni.
2. Podáním došlým soudu dne 17. 3. 2026 vzala žalobkyně zpět žalobu co do částky 12 910 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 20. 8. 2024 do zaplacení. Žalobu vzala v tomto rozsahu zpět z důvodu, že nemá k dispozici důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, neboť je neobdržela od postupitele, a není tak z daného důvodu schopna ověření úvěruschopnosti předložit. Soud v souladu s § 96 odst. 2 větou první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), zastavil řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby (výrok I.). Stanovisko žalovaného přitom nezkoumal, neboť k částečnému zpětvzetí došlo před prvním jednáním a jeho stanovisko tak nebylo ani rozhodné (§ 96 odst. 3, 4 o. s. ř.). Předmětem řízení tak po jeho částečném zastavení zůstal nárok na zaplacení částky 15 000 Kč3. Žalovaný v písemném vyjádření uvedl, že nesouhlasí s částkou, ale že od společnosti úvěr obdržel. Svůj dluh nebyl schopen splatit z důvodu, že se dostal do zdravotních potíží, přičemž se snažil s firmou komunikovat a domluvit se na řešení. Pak došlo k předávání pohledávky dalším firmám, kdy se žádná nechtěla domluvit na splátkách a kdy každá uváděla jinou částku. Dále uvedl, že mu vzniklo více pohledávek, kdy už u dvou došel soud k závěru, že nebyl úvěruschopný.4. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl v nepřítomnosti účastníků.5. Žalovaný na jednání uvedl, že se dostal do finančních potíží, které řešil úvěrem. Úvěr však ze zdravotních důvodů nebyl schopen splácet. Snažil se komunikovat s věřitelem, nicméně pohledávka byla postupována a v průběhu se její výše měnila. Na žalovaného byl činěn nátlak, aby dluh zaplatil, nicméně žalovaný měl ještě pět podobných úvěrů a na jejich úhradu neměl. K úvěruschopnosti žalovaný uvedl, že se jednalo o online formulář, který žalovaný zaklikal a vyplnil a v některých případech ještě poslal 1 Kč k ověření, že účet je žalovaného. V některých případech po žalovaném chtěli výpisy z účtu, žalovaný však nedovedl říct, co po ně chtěli v tomto konkrétním případě. Žalovaný požádal o možnost úhrady formou splátkového kalendáře ve výši 5 000 Kč měsíčně. Uvedl, že má příjmy z pracovního poměru ve výši cca 30 000 Kč čistého, přičemž přesná výše se liší podle směn. Bydlí ve společné domácnosti s přítelkyní a posílá jí měsíčně na bydlení a jídlo částku 15 000 Kč. Dále má telefon a další drobné výdaje. Z úvěru splácí ještě částku 8 000 Kč. Jeden z úvěrů ještě nebyl soudem rozhodnut.6. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Mezi žalovaným a právní předchůdkyní byla dne 29. 7. 2024 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále též „Smlouva“), kterou se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni jistinu společně s řádným úrokem ve výši 150 Kč a s poplatkem za úvěr ve výši 1 800 Kč (viz Smlouva). Dne 30. 7. 2024 převedla právní předchůdkyně platbou na účet žalovaného č. [č. účtu] částku 15 000 Kč (viz potvrzení o platbě, výpis z účtu žalovaného č. [č. účtu] za období od 1. 5. 2024 do 31. 7. 2024, potvrzení o příchozí úhradě).7. Dne 20. 12. 2024 uzavřela právní předchůdkyně se společností [právnická osoba] smlouvu o postoupení pohledávky č. [hodnota], kterou právní předchůdkyně postoupila této společnosti pohledávku za žalovaným ze Smlouvy (viz citovaná postupní smlouva).8. Dne 20. 12. 2024 uzavřela společnost [právnická osoba] se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek [hodnota], dle které tato společnost dnem uzavření smlouvy převádí vlastnické právo k pohledávkám uvedeným v přehledu pohledávek na žalobkyni. V přehledu pohledávek je uvedena i předmětná pohledávka za žalovaným ze Smlouvy (viz citovaná postupní smlouva, přehled pohledávek).9. Dne 11. 2. 2026 odeslal právní zástupce žalobkyně předžalobní výzvu žalovanému, ve které jej vyzval k úhradě dlužné částky (viz předžalobní výzva ze dne 11. 2. 2026, podací arch).10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že právní předchůdkyně a žalovaný si sjednali smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě právní předchůdkyně poskytla žalovanému částku 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím sjednaným ve Smlouvě.16. Soud se nejprve zabýval aktivní věcnou legitimací žalobkyně. Smluvními stranami Smlouvy byli žalovaný a právní předchůdkyně. Žalobkyně doložila, že byla pohledávka za žalovaným z této smlouvy právní předchůdkyní postoupena společnosti [právnická osoba] dne 20. 12. 2024 na základě smlouvy o postoupení pohledávky č. [hodnota]. Tato společnost následně pohledávku postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2024, ve které byl ujednán převod vlastnického práva k pohledávkám uvedených v přehledu pohledávek na žalobkyni dnem uzavření smlouvy. V přehledu pohledávek je uvedena pohledávka za žalovaným ze Smlouvy.17. Soud poté zkoumal, zda je smlouva, kterou uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní, platná, resp. zda právní předchůdkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. V projednávané věci žalobkyně uvedla, že nemá k dispozici důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, neboť je neobdržela od postupitele, a není tak z daného důvodu schopna ověření úvěruschopnosti předložit. To, že by právní předchůdkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného, nevyplývá ani z předložených důkazů. Žalobkyně tak neprokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti, k poskytnutí spotřebitelského úvěru tak došlo v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Svou neúčastí na jednání se vzdala práva být poučena dle § 118a odst. 3 o.s.ř. Důsledkem porušení daného ustanovení je absolutní neplatnost smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ke které soud přihlédne i bez návrhu.18. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni, jako současné věřitelce pohledávky z uvedené smlouvy, jakéhokoliv plnění, které by odvozovala z obligačního vztahu založeného touto smlouvou. Dle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru má žalobkyně nárok toliko na nesplacenou část poskytnuté jistiny. Při závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru je třeba právní poměr (po postoupení pohledávky) mezi žalobkyní a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, které je speciálním ustanovením k vypořádání plnění z neplatné smlouvy podle § 2993 věty první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021), které spočívá v tom, že byla žalovanému poskytnuta částka 15 000 Kč náležející právní předchůdkyni, aniž by pro to existoval (platný) právní důvod, přičemž pohledávka na vydání tohoto bezdůvodného obohacení byla postoupena společnosti [právnická osoba], která ji pak postoupila žalobkyni. Soud proto žalovaného zavázal k vydání bezdůvodného obohacení do výše této částky (výrok II.).19. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tj. podle úspěchu účastníků, a podle § 146 odst. 2 věty první o. s. ř., tj. podle procesního zavinění zastavení části řízení. Jelikož částečné zastavení řízení zavinila žalobkyně svým částečným zpětvzetím žaloby, soud přičetl tu část řízení, která byla zastavena, k neúspěchu žalobkyně. Žalobkyně měla úspěch v částce 15 000 Kč, přičemž předmětem řízení (před částečným zastavením) byla částka 31 106,23 Kč (27 910 Kč + příslušenství kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 3 196,23 Kč). Úspěch žalobkyně tak činí 48 % a úspěch žalovaného činí 52 %. Jelikož je úspěch účastníků téměř stejný, rozhodl soud o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).20. S ohledem na osobní, sociální a majetkovou situaci žalovaného, jenž je v současné době zaměstnaný s čistým měsíčním příjmem ve výši cca 30 000 Kč (viz výplatní páska žalovaného), na společnou domácnost s partnerkou vynakládá 15 000 Kč měsíčně (viz výpověď žalovaného), a jenž má další dluhy, na které splácí částku 5 000 Kč měsíčně, rozhodl soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o plnění platebních povinností uložených ve výroku I. v měsíčních splátkách po 5 000 Kč, splatných vždy do posledního dne v měsíci. O plnění ve splátkách po 5 000 Kč měsíčně soud rozhodl dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, po posouzení možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Nezaplatí-li žalovaný žalobkyni některou ze splátek řádně a včas, nastává splatnost celého zůstatku dluhu.