Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka], zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce (dále jen „Smlouva“) ve znění jejího dodatku ze dne [datum], na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši [částka] a žalovaný se zavázal jistinu zápůjčky společně s poplatkem ve výši [částka] vrátit žalobkyni do [datum], avšak své povinnosti nedostál, když ničeho neuhradil. V důsledku prodlení vznikla žalovanému povinnost hradit žalobkyni též smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení, který žalobkyně požaduje za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši [částka] za 5 odeslaných upomínek. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného ověřila prostřednictvím jím sdělených údajů, kdy si vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného případně nahlédnutím do relevantních databází. Konkrétní informace ale k ověření úvěruschopnosti odmítla sdělit s tím, že počítá s tím, že soud jí přizná jen bezdůvodné obohacení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.Zjištěný skutkový stav3. Dne [datum] si žalobkyně a žalovaný ujednali Smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku [částka] a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni zápůjčku společně s poplatkem ve výši [částka] nejpozději [datum] (viz Smlouva). Dodatkem ke Smlouvě ze dne [datum] se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému dodatečnou zápůjčku ve výši [částka] a žalovaný se zavázal jistinu zápůjčky vrátit společně s poplatkem ve výši [částka] do [datum] (viz dodatek ke Smlouvě).4. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za je patrné, že za období od [datum] do [datum] činil počáteční zůstatek -[částka] a konečný zůstatek [částka], kreditní obrat činil [částka] a debetní obrat -[částka], za období od [datum] do [datum] činil konečný zůstatek [částka], kreditní obrat činil [částka] a debetní obrat -[částka] a za období od [datum] do [datum] činil konečný zůstatek [částka], kreditní obrat činil [částka] a debetní obrat -[částka]. Z výpisu je dále patrné, že žalovaný zasílal vysoké částky na účet společnosti [Anonymizováno] a v období od [datum] do [datum] mu bylo poskytnuto celkem [částka] od společností [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba]. (viz výpis z účtu).5. Žalobkyně zaslala na účet žalovaného dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka] (viz výpis z účtu žalovaného). Žalovaný neuhradil ničeho (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně) a ničeho neuhradil ani na předžalobní upomínku ze dne [datum] (viz výzva k úhradě před podáním žaloby vč. podacího lístku).Právní posouzení věci6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.10. Podle § 2991 o. z. odst. 1 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že uvedená smlouva ve znění jejích dodatků je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Jak vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18), společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovaným), nýbrž musí provést sám patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. Žalobkyně však v daném případě nedisponovala žádnými údaji o výši příjmů a výdajů žalovaného, nezjišťovala, zda je žalovaný zaměstnán či pobírá dávky státní sociální podpory a nezkoumala ani výši jeho výdajů na bydlení, jídlo, dopravu atd. žalobkyně tak zcela rezignovala na vlastní přezkumnou činnost, když neprováděla lustraci žalovaného ve veřejně či i neveřejně dostupných registrech (např. SOLUS, NRKI, BRKI) a nevyžádala si ani potřebné dokumenty, ze kterých by zjistila příjmy a výdaje žalovaného, jako například pracovní smlouvu, výplatní pásky, nájemní smlouvu či výpis z běžného účtu žalovaného. Pokud by tak přitom žalobkyně učinila, muselo by jí být patrno, že majetková situace žalovaného není vůbec dobrá, tedy že žalovaný má několik dalších nebankovních půjček, současně že vydává značné částky na hazardní hry a jsou tedy u něj zjevné znaky gamblerství a vysoké riziko řádného nesplacení poskytnutí zápůjčky. Z výše uvedeného soud shledal posuzování úvěruschopnosti nedostatečným, nadto bylo vzhledem k vysokým výdajům žalovaného na hazardní hry a absenci finančních prostředků na jeho účtu zřejmé, že nebude schopen úvěr splácet.12. S účinností od [datum] stanoví § 87 zákona č. 257/2016 Sb., že v případě poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., je taková smlouva neplatná, přičemž k její neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z povahy věci tak jde, ve smyslu § 588 o. z., o neplatnost absolutní. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy v celém rozsahu.13. Jestliže je Smlouva včetně jejích dodatků neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze spotřebitelského úvěru založeného Smlouvou. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu úvěru s náhradou účelně vynaložených nákladů a smluvní pokutou, jakož ani požadované příslušenství (zákonný úrok z prodlení).14. Při závěru o neplatnosti Smlouvy je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi žalobkyní a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z.15. Žalovanému byla poskytnuta od žalobkyně částka [částka] ([částka] + [částka]). Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Žalovaný neposkytl žalobkyni ničeho.16. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).17. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na vrácení částky [částka] coby poskytnuté jistiny. Na úrok z prodlení žalobkyni nárok rovněž nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení; pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je soud nucen stanovit splatnost svým rozhodnutím. Jelikož poměry žalovaného zůstaly soudu pro jeho pasivitu v řízení neznámé, postupoval soud v souladu s § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I) a ve zbytku žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II).Náklady řízení a lhůta k plnění18. Jelikož měli účastníci ve věci úspěch v přibližně stejné míře (v rozsahu 50 %), soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).