Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč splatných vždy do 30. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku až do úplného zaplacení.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 4 000 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 000 Kč od 18. 2. 2024 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 2 080 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 218 Kč k rukám zástupce žalobkyně do jednoho měsíce od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 14 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 000 Kč od 18. 2. 2024 do zaplacení a smluvní pokutou ve výši 2 080 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že dne 15. 10. 2023 uzavřeli žalobkyně a žalovaný prostřednictvím webových stránek žalobkyně www.rerum.cz smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 4 000 Kč do 17. 2. 2024. V důsledku prodlení vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 14 000 Kč od 18. 2. 2024 do 13. 9. 2024 v celkové výši 2 080 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně. V případě, že soud dojde k závěru, že je smlouva absolutně neplatná, požaduje po žalovaném uhrazení částky 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč do zaplacení.
2. Žalovaný uplatněný nárok neuznal. Uvedl, že žalobkyně nesplnila povinnosti plynoucí z ustanovení § 84 a násl zákona o spotřebitelském úvěru, neboť si při sjednání úvěru nevyžádala od žalovaného žádné doklady prokazující jeho příjmovou a výdajovou stránku a smlouva o úvěru je tak neplatná. Nadto sjednaný úrok ve výši 4 000 Kč za období 1 měsíce je v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný dále uvedl, že vlastní v Otrokovicích dva byty, jeden je zatížen věcným břemenem ve prospěch jeho dědečka a oba jsou zatíženy zástavním právem k zajištění smlouvy o úvěru na částku 2 600 000 Kč, kterou si žalovaný vzal za účelem vyplacení pěti jiných úvěrů. Dnes splácí půjčku v částce přes 17 000 Kč a druhou ve výši 2 500 Kč. Již z nahlédnutí do katastru nemovitostí je zřejmé zástavní právo pro částku 720 000 Kč, což byl úvěr. V současné době příjem žalovaného tvoří invalidní důchod, který je zatížen exekucí pro jednu z pohledávek, je mu vypláceno 9 700 Kč a dále jeho příjem tvoří nemocenské dávky, které se pohybují v rozsahu 14-17 000 Kč měsíčně. Na splácení závazků mu poskytují peníze dědeček, který hradí inkaso a jednorázové platby, a maminka, která posílá 1 000 eur. Ke svým majetkovým poměrům dále uvedl, že je rozvedený a má ve střídavé péči syna, na kterého hradí 5 000 Kč měsíčně. Žalovaný je schopen uhradit částku ve splátkách 2 000 Kč měsíčně, příslušenství však považuje za nedůvodné.Zjištěný skutkový stav3. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 15. 10. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „Smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr do výše úvěrového limitu 20 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně vždy k 14. dni v měsíci ve výši úroku přirostlého za období předcházejícího dne splatnosti (viz Smlouva na č. l. 16, shodná tvrzení stran). Před uzavřením Smlouvy měla žalobkyně k dispozici výpis z účtu žalovaného za období od 18. 1. 2023 do 18. 3. 2023, ze kterého není patrný žádný pravidelný měsíční příjem, nadto je z něj patrné, že žalovaný zasílal pravidelně vysoké částky na účet společnosti Fortuna (viz výpis z účtu na č. l. 21). Z výpisu z účtu žalovaného za období od 1. 8. 2023 do 31. 8. 2023 je patrné, že počáteční zůstatek činil 1 510,33 Kč, konečný zůstatek 9 700,40 Kč, na účet bylo připsáno 79 616,70 Kč a odešlo 71 426,63 Kč, žalovanému přišla dne 7. 8. 2023 částka 27 422 Kč a 24. 8. 2023 částka 12 506 Kč od ČSSZ s popisem „Nemocenské“, dne 10. 8. 2023 částka 14 660 Kč od společnosti [právnická osoba] s popisem „poskytnutí spotřebitelského úvěru u Movinero“, dne 9. 8. 2023 částka 11 050 Kč od ČSSZ s popisem „Důchod invalidní 1. stupeň“. Za období od 1. 9. 2023 do 30. 9. 2023 činil konečný zůstatek 54,41 Kč, na účet přišlo 140 478,72 Kč a odešlo 150 124,71 Kč, dne 7. 9. 2023 byla na účet připsána částka 16 209 Kč od společnosti [právnická osoba]. s popisem „MZDY“ a dne 8. 9. 2023 částka 11 050 Kč od ČSSZ s popisem „Důchod invalidní 1. stupeň“. Dne 9. 10. 2023 přišla na účet částka 11 050 Kč od ČSSZ s popisem „Důchod invalidní 1. stupeň“ a částka 15 523 Kč od společnosti [právnická osoba]. s popisem „MZDY“, dne 12. 10. 2023 částka 4 660 Kč od společnosti [právnická osoba] s popisem „poskytnutí spotřebitelského úvěru u Movinero“, dne 13. 10. 2023 částka 12 000 Kč od společnosti [právnická osoba] s popisem „Pujcka od Zaplo“ a částka 2 000 Kč, 4 000 Kč a 4 000 Kč s popisem „Poskytnutí spotřebitelského úvěru Movinero“. Z výpisu je dále patrné, že žalovaný stále zasílal velké peněžní obnosy na účet společnosti Fortuna (viz výpis z účtu na č. l. 47).4. Z výpisu z katastru nemovitostí je patrné, že žalovaný má vlastnické právo ke dvěma bytům v [Anonymizováno], přičemž u obou bytů je zapsáno zástavní právo smluvní k zajištění dluhů na splacení jistiny úvěru ve výši 1 035 000 Kč a dluhů dle smlouvy vzniklých do 25. 2. 2039 v celkové výši 3 900 000 Kč (viz výpisy z katastru nemovitostí na č. l. 70 a 71, smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem na č. l. 74, smlouva o podnikatelském úvěru na č. l. 76)5. Dne 15. 10. 2023 poskytla žalobkyně žalovanému na jeho účet částku 10 000 Kč (viz okamžitá odchozí platba na č. l. 18, sdělení [právnická osoba]. na č. l. 46). Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil ani na předžalobní upomínku ze dne 13. 9. 2024 odeslanou téhož dne (viz předžalobní upomínka na č. l. 39, podací lístek na č. l. 40).Právní posouzení věci6. Pokud jde o uzavření Smlouvy, ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, neboť žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně vycházela pouze z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období od 18. 1. 2023 do 18. 3. 2023, tedy více jak půl roku před uzavřením Smlouvy, přičemž z uvedeného výpisu nevyplývá žádný pravidelný příjem žalovaného, naopak je z něj patrné, že žalovaný že vydává značné částky na hazardní hry. Žalobkyně rovněž zcela rezignovala na vlastní přezkumnou činnost a neprováděla lustraci žalovaného ve veřejně či i neveřejně dostupných registrech (např. SOLUS, NRKI, BRKI), neověřovala tak existence jiných dluhů žalovaného a případné výše splátek, přitom pokud by si vyžádala výpis z účtu žalovaného za období blíže předcházející uzavření Smlouvy, zjistila by, že žalovaný měl před uzavřením Smlouvy několik jiných nebankovních úvěrů. Kdyby žalobkyně řádně ověřovala příjmy a výdaje žalovaného, muselo by jí být patrno, že jeho majetková situace není vůbec dobrá a je tedy vysoké riziko nesplacení úvěru. Z výše uvedeného tak soud uzavřel, že nejen, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, ale před uzavřením Smlouvy bylo také vzhledem k nepravidelným příjmům, vysokým výdajům a absenci finančních prostředků na běžném účtu žalovaného zřejmé, že nebude schopen úvěr splácet.7. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaný v dané věci nedovolal, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019, viz též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, či usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 10. 2021, Pl. ÚS 3/20), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost Smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo lze od ostatního obsahu oddělit.8. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze spotřebitelského úvěru založeného uvedenou smlouvou. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu úvěru a smluvní pokutu jakož ani požadované příslušenství (smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení).9. Při závěru o neplatnosti Smlouvy je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi žalobkyní a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z.10. Žalovaný obdržel od žalobkyně částku 10 000 Kč náležející žalobkyni, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Žalovaný neposkytl žalobkyni ničeho.11. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. [spisová značka]).12. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na vrácení částky 10 000 Kč coby poskytnuté jistiny. Na úrok z prodlení žalobkyni nárok rovněž nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení; pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu zápůjčky, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je soud nucen stanovit splatnost svým rozhodnutím. K poměrům žalovaného soud zjistil, že ačkoliv žalovaný vlastní dva byty, oba jsou zatíženy zástavním právem k zajištění smlouvy o úvěru na částku 2 600 000 Kč. Žalovaný splácí jiné úvěry s měsíčními splátkami v celkové výši téměř 20 000 Kč, jeho příjem tvoří invalidní důchod, který je zatížen exekucí pro jednu z pohledávek, je mu vypláceno 9 700 Kč a dále jeho příjem tvoří nemocenské dávky, které se pohybují v rozsahu 14-17 000 Kč měsíčně. Žalovaný je rozvedený a má ve střídavé péči syna, na kterého hradí 5 000 Kč měsíčně. Vzhledem k uvedenému (tedy tíživé finanční situaci žalovaného a závěrům uvedeným v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) postupoval soud v souladu s § 160 odst. 1 věty druhé o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost uhradit dlužnou částku 10 000 Kč, a to ve splátkách ve výši 2 000 Kč splatných vždy do 30. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku až do úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že soud nerozhodoval o již splatné pohledávce, ale splatnost dluhu svým rozhodnutím založil, stanovil žalovanému povinnost uhradit dluh ve výše zmíněných splátkách bez ztráty výhody splátek (výrok II).Náklady řízení a lhůta k plnění13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyni byla ke dni vydání rozhodnutí přiznána částka 10 000 Kč (jistina), naopak žalobou požadovala celkem částku 18 094,08 Kč (jistina úvěru a smluvní úrok ve výši 14 000 Kč + smluvní pokuta ve výši 2 080 Kč + úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 000 Kč od 18. 2. 2024 do 28. 1. 2025 v kapitalizované výši 2 014,08 Kč). Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 55,27 % v poměru k neúspěchu 44,73 %. S ohledem na uvedené má žalobkyně má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 10,54 %. Náklady řízení v celkové výši 2 070,50 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta ve výši 750 Kč (§ 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), která spočívá v odměně za 2,5 úkonu právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání žaloby, jednoduchá výzva k plnění) á 300 Kč, náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby á 100 Kč [§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.] a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 220,50 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 10,54 % z výše uvedené částky 2 070,50 Kč, tedy částku 218 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně (výrok III.).14. Za úkony právní služby do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b odst. 1 adv. tar. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podala více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru (viz sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]). Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené.15. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.