Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky [částka] s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, (dále jen „Společnost“), a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále též „Smlouva 1“, v žalobě jde o nárok 2) a dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále též „Smlouva 2“, v žalobě jde o nárok 1), na jejichž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalované poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a [částka] a žalovaná se zavázala Společnosti vrátit jistinu společně s úroky a dalšími poplatky. Žalovaná nicméně řádně a včas nesplácela, když na závazek ze Smlouvy 1 uhradila pouze [částka] a na závazek ze Smlouvy 2 částku [částka]. Žalovaná částka sestává u Smlouvy 1 z dlužné jistiny ve výši [částka], dlužného poplatku ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka], u Smlouvy 2 z dlužné jistiny ve výši [částka], dlužného poplatku ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka]. Na příslušenství žalobkyně požaduje smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení. Žalovaná ničeho neuhradila ani na předžalobní upomínku.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.
3. Soud přitom zjistil následující:
4. Společnost a žalovaná si dne [datum] ujednaly Smlouvu 1, na jejímž základě Společnost poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka], které se žalovaná zavázala vrátit Společnosti společně s úrokem ve výši [částka], poplatkem [částka] za zpracování úvěru, poplatkem za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka] a doplňkovým pojištěním ve výši [částka], tj. celkově Společnosti uhradit částku [částka] v 65 měsíčních splátkách po [částka])s poslední splátkou jen [částka]) splatných vždy na konci splátkového období; úrok byl sjednán na 86 % ročně (viz Smlouva 1). Žalovaná uhradila celkem [částka] (viz tabulka umoření).
5. Dne [datum] si Společnost a žalovaná ujednaly Smlouvu 2, na jejímž základě Společnost poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka], které se žalovaná zavázala vrátit Společnosti společně s úrokem ve výši [částka], poplatkem [částka] za zpracování úvěru, poplatkem za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka] a doplňkovým pojištěním ve výši [částka], tj. celkově Společnosti uhradit částku [částka] v 52 měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy na konci splátkového období; úrok byl sjednán na 86 % ročně (viz Smlouva 2). Žalovaná uhradila celkem [částka] (viz tabulka umoření).
6. Žalovaná při uzavření obou Smluv uvedla, že je rozvedená, žije v nájmu, má dvě vyživovací povinnosti, je na rodičovské dovolené, její čistý příjem je ve výši [částka] měsíčně, další příjmy domácnosti činí u Smlouvy 1 částku [částka] a u Smlouvy 2 částku [částka], nehradí žádné externí splátky. U odhadovaných měsíčních výdajů žalované byla v zákaznické kartě zaznamenána u Smlouvy 1 částka [částka], u Smlouvy 2 částka [částka] (viz zákaznická karta ze dne [datum], zákaznická karta ze dne [datum]). Společnost měla k dispozici u Smlouvy 1 výpisy z bankovního účtu žalované za měsíce 3/2023 a 4/2023, který k žalobě nedoložila, u Smlouvy 2 platební rozpis dávky rodičovského příspěvku žalované za 3-6/2023 ve výši [částka] (viz zákaznické karty, platební rozpis dávek).
7. Dne [datum] si Společnost jako postupitel a žalobkyně jako postupník sjednaly smlouvu o postoupení pohledávek, kterou Společnost postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze č. [hodnota] smlouvy, v níž byly specifikovány pohledávky za žalovanou z uvedených smluv (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohy smlouvy o postoupení pohledávek). Dopisem ze dne [datum] podaným poště po pracovní době [datum] oznámila Společnost žalované postoupení pohledávky na žalobkyni s tím, aby pohledávky z obou smluv zaplatila do 10 dnů od doručení uvedeného oznámení (viz oznámení o postoupení pohledávky). Předžalobní upomínka ze dne [datum] byla žalované poslaná téhož dne s tím, že k zaplacení byla do [datum], neuhradila (viz výzva k plnění, podací lístek). Žalovaná však již více neuhradila (viz nerozporované tvrzení žalobkyně).
8. Soud věc posoudil následovně:
9. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
10. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
11. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Společnost na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila pohledávky za žalovanou z uvedených smluv na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem odeslaným dne [datum], čímž i vůči ní nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.
12. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 2991 o. z. odst. 1 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Podle § 86 odst. 1zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
16. Společnost a žalovaná uzavřely dne [datum] a dne [datum] smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejichž základě Společnost přenechala žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a [částka]. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že obě uvedené smlouvy jsou neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Společnost zjistila a ověřila, že žalovaná je na rodičovské dovolené a je příjemcem dávek rodičovského příspěvku ve výši [částka] měsíčně. Další příjem domácnosti uvedený v kartě zákazníka nebyl nijak specifikován, není zřejmé, o jaký příjem se jedná, zda jde o příjem žalované či jiného člena domácnosti, a z žádosti nevyplývá, že by Společnost tento další příjem domácnosti nějak ověřovala. Zjištění, že žalovaná je na rodičovské dovolené, má dvě vyživovací povinnosti a je příjemcem dávek rodičovského příspěvku ve výši [částka] měsíčně, mělo vést Společnost k mnohem větší obezřetnosti při zkoumání úvěruschopnosti žalované. Společnost však naopak vůbec neověřila výdaje žalované, přitom jejich skutečná výše může zásadním způsobem ovlivnit úvěruschopnost spotřebitele a výši jeho použitelného příjmu k hrazení stanovených splátek. Společnost nezkoumala výši výdajů žalované na bydlení, i když žalovaná uvedla, že žije v nájmu. Společnost rovněž zcela rezignovala na vlastní přezkumnou činnost a neprováděla lustraci žalované ve veřejně či i neveřejně dostupných registrech (např. SOLUS, NRKI, BRKI). Z uvedeného je patrné, že Společnost se o výdajovou stránku žalované vůbec nezajímala a neměla tak žádný přehled o majetkové situaci žalované. Z těchto důvodů soud shledal posuzování úvěruschopnosti žalované naprosto nedostatečným.
17. S účinností od [datum] stanoví § 87 zákona č. 257/2016 Sb., že v případě poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., je taková smlouva neplatná, přičemž k její neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z povahy věci tak jde, ve smyslu § 588 o. z., o neplatnost absolutní. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy v celém rozsahu.
18. Jestliže jsou obě Smlouvy neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze spotřebitelského úvěru založeného těmito Smlouvami. Při závěru o neplatnosti smluv je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi Společností (resp. po postoupení pohledávky žalobkyní) a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z. a účastníci tak byli povinni vrátit, co si na jejím základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.). Žalované byla v případě Smlouvy 1 poskytnuta částka [částka] a žalovaná Společnosti poskytla částku [částka], bezdůvodné obohacení žalované tak činí [částka] ([částka] – [částka]), v případě Smlouvy 2 byla žalované poskytnuta částka [částka] a žalovaná Společnosti poskytla částku [částka], bezdůvodné obohacení žalované činí [částka] ([částka] – [částka]). Celkem tak bezdůvodné obohacení žalované představuje částku [částka] ([částka] + [částka]).
19. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Pokud jde o lhůtu „podle možností dlužníka“, tak žalovaná byla v řízení nečinná, proto soud vycházel ze lhůty stanovené na základě výzvy při oznámení postoupení, kdy byla žalovaná vyzvána k zaplacení pohledávek z obou smluv do 10 dnů od doručení. Na poštu bylo uvedené oznámení dáno [datum], ale až po pracovní době, kdy reálně tak bylo na poštu podáno až [datum] ([datum] byl pátek), tedy při aplikaci § 573 o. z. pak oznámení došlo [datum], tj. lhůta 10 dnů pak uběhla [datum] ([datum] byla neděle), tedy od [datum] se ocitla dle § 1970 o. z. v prodlení.
20. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu soud zavázal žalovanou k úhradě částky [částka] a úroku ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I), naopak ve zbytku žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II). Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná byla v řízení převážně úspěšná, proto má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Jelikož z obsahu soudního spisu nevyplývá, že by žalované nějaké náklady vznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).