Výrok
I. Řízení se zastavuje co do částky ve výši [částka], dále co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení [částka], se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně navrhla, aby soud rozhodl, že je žalovaná povinna jí zaplatit částku [částka] a k tomu zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně. K tomu uvedla, že mezi stranami byla [datum] uzavřena účastnická smlouva č: [Anonymizováno], která obsahovala mimo jiné i ujednání o koupi koncového zařízení [jméno FO] [Anonymizováno] žalovanou, která za to měla zaplatit formou 23 měsíčních splátek po [částka]. To však neučinila, zaplatila jen akontaci [částka] a 2 splátky po [částka]. Dále byla mezi stranami uzavřena dne [datum] účastnická smlouva č: [Anonymizováno], která obsahovala mimo jiné i ujednání o koupi koncového zařízení [Anonymizováno] žalovanou, která za to měla zaplatit formou 23 měsíčních splátek po [částka]. To však neučinila, zaplatila jen akontaci [částka] a 1 splátku [částka]. Podle obou uvedených kupních smluv měly být splátky měsíční dle vyúčtování s tím, že pokud se žalovaná dostane do prodlení se splácením, byť jediné splátky, stává se splatnou celá zbývající dlužná částka. Protože se tak stalo, vyúčtovala žalobkyně zbývající kupní ceny vyúčtováním č. [hodnota] splatným [datum] na částku [částka] ([částka] a [částka]).
2. Dále byly mezi stranami uzavřeny účastnické smlouvy č: [Anonymizováno] na pronájem zařízení [Anonymizováno] a č: [Anonymizováno] na pronájem zařízení [Anonymizováno]. Žalovaná se ve smlouvách zavázala k vrácení zařízení žalobkyni nejpozději do 30 dní od ukončení smlouvy, což však neučinila. Dle smlouvy tak má žalobkyně právo na smluvní pokutu 2x [částka], kterou vyúčtovala vyúčtováním č. [hodnota] splatnou [datum].
3. Podáním z [datum], které soudu došlo ještě před jednáním, vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně smluvní pokuty [částka], úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Proto soud v této části řízení dle § 96 odst. 2 a 4 o.s.ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu) zastavil (výrok I.).
4. Žalovaná prostřednictvím jejího opatrovníka navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že je omezená ve svéprávnosti – už rozsudkem Okresního soudu ve [adresa] č. j. [Anonymizováno], který nabyl právní moci dne [datum], byla žalovaná omezena ve svéprávnosti tak, že mimo jiné byla omezena v nakládání s majetkem do výše [částka] týdně a v uzavírání majetkoprávních smluv, jejichž plnění přesahuje hodnotu [částka]. Následujícím rozsudkem stejného soudu č. j. [Anonymizováno] který nabyl právní moci dne [datum], byla žalovaná omezen ve svéprávnosti tak, že mimo jiné nebyla způsobilá uzavírat, měnit a rušit smlouvy zavazující k opakovanému plnění. Žalobkyně opakovaně uzavírala s žalovanou smlouvy i přes to, že již v roce 2019 proběhlo správní řízení před Českým telekomunikačním úřadem, kdy předmětem řízení byly i smlouvy uzavřené v letech 2017-2018, kdy má důvodné pochybnosti o poctivém záměru žalobkyně při opakovaném uzavírání smluv na finanční plnění s žalovanou, kdy z uvedeného řízení je mu známo, že je žalovaná omezena ve svéprávnosti a má soudem ustanoveného opatrovníka. Žalobkyně s žalovanou shora uvedené smlouvy uzavřela v době, ve které již byla žalovaná omezena ve svéprávnosti s tím, že „není způsobilá uzavírat, měnit a rušit smlouvy zavazující k opakovanému plnění“. Jedná se o absolutně neplatná právní jednání od samého počátku, tudíž se na ně hledí jako by vůbec nevznikly a účastníkům z těchto právních vztahů nevznikají žádná práva ani povinnosti. Pokud by žalovaná měla nést důsledky svého jednání, spočívající v uzavření smluv s finančním plněním, i přes to, že právě v této oblasti ji soud omezil, omezení její svéprávnosti by pozbylo smyslu a stalo by se neúčinným a zbytečným. Dodala též, že žalovaná má telefony ještě u sebe.
5. Soud po provedeném dokazování zjistil následující:
6. Mezi žalobkyní a žalovanou (samotnou žalovanou, bez zastoupení) byla [datum] uzavřena kupní smlouva a dohoda o splátkovém kalendáři č: [Anonymizováno] na koupi telefonu [jméno FO] [Anonymizováno] za [částka] s akontací [částka] a 23 splátkami po [částka] s tím, že splatnost splátek bude dle vyúčtování za služby a neuhrazením příslušné splátky se stávající splatnými všechny dosud neuhrazené splátky (viz uvedená smlouva a kopie občanského průkazu).
7. Dále byla mezi žalobkyní a žalovanou (samotnou žalovanou, bez zastoupení) dne [datum] uzavřena kupní smlouva a dohoda o splátkovém kalendáři č: [Anonymizováno] na koupi telefonu [Anonymizováno] za [částka] s akontací [částka] a 23 splátkami po [částka] s tím, že splatnost splátek bude dle vyúčtování za služby a neuhrazením příslušné splátky se stávající splatnými všechny dosud neuhrazené splátky (viz uvedená smlouva o kopie občanského průkazu).
8. Uvedené telefony byly žalované předány (viz shodná tvrzení účastníků).
9. Následně byly žalované zasílány ze strany žalobkyně měsíčně vyúčtování obsahující mimo jiné měsíční splátky za telefony, a to ve výši dohodnuté ve smlouvách. (viz vyúčtování z jara 2022)
10. Žalovaná za telefony splátky řádně neplatila (viz tvrzení žalobkyně, které nebylo rozporováno).
11. Žalobkyně výpovědí z [datum] uvedené smlouvy a některé další smlouvy vypověděla s tím, že uvedla, že žalovaná je povinna do 30 dnů od ukončení služby vrátit koncová zařízení, které si od žalobkyně pronajala (viz uvedená výpověď).
12. Vyúčtováním z [datum] pak žalobkyně stanovila žalované povinnost zaplatit zbývající splátky za telefony naráz do [datum], kdy uvedla, že je to na základě toho, že žalovaná nahradila včas splátky (viz uvedené vyúčtování).
13. U Českého telekomunikačního úřadu (ČTU) bylo vedeno řízení mezi žalobkyní a žalovanou, zastoupeným opatrovníkem statutárním městem [adresa], na základě kterého ČTU dne [datum] rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni dlužné ceny za poskytnuté služby elektronických komunikací. Z odůvodnění uvedeného rozhodnutí vyplývá, že žalované byla soudem jmenován opatrovník (statutární město [adresa]), bylo též uvedeno, že opatrovník upozorňoval na skutečnost, že žalovaná byla omezena ve svéprávnosti rozsudkem č. j. [Anonymizováno] mimo jiné ohledně nakládání s majetkem v rozsahu [částka] týdně a v uzavírání majetkoprávních smluv, jejichž předmět přesahoval [částka] týdně. Úvahu o omezení svéprávnosti zahrnul do svého hodnocení i ČTÚ. (viz uvedené rozhodnutí).
14. Žalovaná byla rozsudkem zdejšího soudu č. j. [Anonymizováno], který nabyl právní moci [datum], omezena ve svéprávnosti mimo jiné tak, že není samostatně způsobilá nakládat s majetkem, jehož hodnota převyšuje částku [částka] v každém jednotlivém případě, či uzavírat, měnit a rušit smlouvy zavazující k opakovanému plnění. Tímto se změnil dosavadní rozsah omezení ve svéprávnosti dle rozsudku zdejšího soudu č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno] Zároveň jí byl jmenován opatrovník – statutární město [adresa], aby ji zastupoval v rozsahu, ve kterém byla omezena ve svéprávnosti. Z odůvodnění rozsudku dále vyplývá, že žalovaná byla ve svéprávnosti omezena již před tímto rozsudkem, a to rozsudkem zdejšího soudu č. j. [Anonymizováno], který nabyl právní moci [datum], a to mimo jiné v nakládání s majetkem do výše [částka] týdně, v uzavírání majetkoprávních smluv, jejichž předmět plnění přesahuje hodnotu [částka] týdně. Z odůvodnění dále vyplývá, že žalovaná trpí lehkou mentální retardací, vázne u ní schopnost porozumět souvislému textu, naprosto chabé jsou její početní schopnosti; je naivnější, zneužitelnější třetími osobami – i z těchto důvodů byla ve svéprávnosti omezena (viz uvedený rozsudek).
15. Žalobkyně nevyzívala žalovanou k tomu, aby uvedené telefony vrátila. (viz tvrzení žalobkyně, které nebylo rozporováno).
16. Soud neprováděl všechny navrhované důkazy. Soud neprováděl důkazy dalšími smlouvami uzavřenými mezi stranami, protože tyto smlouvy buď nebyly předmětem žaloby, nebo ohledně nich byla žaloba vzata částečně zpět, a tedy by takové dokazování bylo nadbytečné. Neprováděl ani důkazy všeobecnými obchodními podmínkami k prokázání toho, že účtování splátek a nájemného probíhalo v souladu s nimi , protože vzhledem k závěru o neplatnosti smluv by to bylo ohledně splátek nadbytečné a to samé i ohledně splatnosti nájemného, kdy ohledně smluvní pokuty vyplývající ze smlouvy o nájmu byla žaloba vzata zpět. Soud neprováděl ani důkaz podrobnými výpisy všech služeb za služby poskytované žalobkyní, protože byly technickou součástí vyúčtování a vyúčtování samotná soud k důkazu provedl. Soud neprováděl ani důkaz vyúčtováním smluvní pokuty k tomu, že smluvní pokuty byly vyúčtovány, protože ohledně nich byla žaloba vzata zpět. Dále soud neprovedl důkaz objednávkami k tomu, že žalovaná si telefony objednala [datum] a [datum], protože to pro věc nebylo důležité. Soud neprováděl ani důkaz obchodními podmínkami Optický internet a T-Mobile TV a ceníkem pronájmu koncových zařízení, protože byly navrhovány k prokázání nároku na smluvní pokutu, ohledně níž ale byla žaloba vzata zpět.
17. Soud věc posoudil následovně:
18. Z dokazování (a ostatně i tvrzení žalobkyně) vyplývá, že předmětem žaloby jsou po částečném zpětvzetí a zastavení řízení částky odpovídající dosud nezaplaceným kupním cenám za dva mobilní telefony, které žalovaná koupila v 2/2022 a 3/2022, tedy v době, kdy byla omezena ve svéprávnosti rozsudkem zdejšího soudu mimo jiné ohledně uzavírání smluv ohledně majetku nad [částka] a ohledně smluv na opakující se plnění. Je tak s ohledem na cenu mobilních telefonů zřejmé, že omezena ve svéprávnosti byla i ohledně uzavření uvedených smluv na koupi mobilních telefonů. Dle soudu není žádného důvodu (nebylo to ani tvrzeno), aby měla žalovaná dva mobilní telefony, navíc takto drahé. Proto dle § 65 odst. 1 a § 581 o.z. (zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) smlouvy posoudil jako neplatná právní jednání, kdy k neplatnosti musí soud dle § 588 o.z. přihlédnout vzhledem k nutnosti ochrany nesvéprávného člověka z úřední povinnosti, navíc neplatnost byla namítána i žalovanou, resp. jejím opatrovníkem. Vzhledem k tomu tak poskytnutí mobilních telefonů bylo plněním bez právního důvodu, tedy bezdůvodným obohacením dle § 2991 odst. 2 o.z., a žalobkyně má dle § 2993 o.z. právo na vrácení uvedených mobilních telefonů, nicméně žalobkyně tyto telefony zpět po žalované nepožadovala, požadovala přímo zaplacení. Žalobkyně sice uváděla, že za výzvu k vrácení je třeba považovat výpověď smluv, avšak dle soudu z výpovědi nic takového neplyne – výpověď zmiňuj jen povinnost vrátit zařízení, která byla pronajata, nikoliv ta, která byla koupena. Soud se neztotožňuje ani s tím, že telefony nelze vrátit, protože jsou znehodnocené užíváním a nemají už příslušnou hodnotu, kdy obecně každé zboží je užíváním nějak znehodnocováno a není ani jasné, jak moc žalovaná tyto telefony užívala a jak moc musí být opotřebované. Soud navíc zdůrazňuje, že žalovaná byla v době uzavření smluv omezená ve svéprávnosti, přičemž žalobkyně s ní již předtím vedla spor o nezaplacení za služby elektronických komunikací a měla indicie o tom, že je žalovaná ve svéprávnosti omezena. Žalobkyně se během řízení hájila, že žalovaná byla dříve omezená na částku [částka] měsíčně, kdy ty splátky byly [částka] a [částka] měsíčně, tedy v tom limitu, a žalobkyně tak postupovala podle znalostí, které v té době mohla mít – nicméně z dokazování vyplývá, že dřívější omezení bylo též v uzavírání majetkoprávních smluv na hodnoty přesahující [částka] týdně (což jsou nepochybně i uzavřené smlouvy na telefony), navíc v době uzavření předmětných smluv už bylo omezení ve svéprávnosti jiné (nakládání s jakýmkoliv majetkem nad [částka]). Podle soudu tak za situace, kdy žalobkyně vedla s žalovanou spor o nezaplacení plateb za služeb elektronických komunikací, měla indicie o omezení svéprávnosti žalované a pak s ní uzavřela smlouvy na nákup dvou ne úplně levných mobilních telefonů, aniž by si ověřila, zda omezení ve svéprávnosti netrvá či není nějak změněno, počínala si lehkomyslně, což by nemělo jít k tíži žalované jako osoby omezené ve svéprávnosti. Pokud by soud přisvědčil žalobkyni, znamenalo by to, že by mohla prodávat zcela normálně telefony i všem osobám omezeným ve svéprávnosti a stejně z nich pak vymáhat kupní cenu, což by bylo v rozporu s principem omezení ve svéprávnosti jakožto ochrany člověka s duševní poruchou. Ze všech těchto uvedených důvodů tak žalobu ve zbytku zamítl (výrok II.).
19. Pokud jde o náklady řízení, žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, měla by tak právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Vzhledem ke specifičnosti věci, kdy žalobkyně nebyla úspěšná v podstatě jen kvůli omezení ve svéprávnosti žalované, soud dle § 150 o.s.ř. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).