Výrok
I. Řízení se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, , [adresa], [Anonymizováno] [adresa] (dále jen „Společnost“), a žalovaná uzavřely po předchozím ověření úvěruschopnosti žalované prostřednictvím internetu smlouvu o úvěru ve znění jejich dodatků, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala splatit společně s úrokem ve výši [částka] nejpozději dne [datum], avšak žalovaná ničeho neuhradila i přes zaslanou upomínku ze dne [datum]. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalované byla vyhodnocena na základě tvrzení žalované o jejích příjmech a výdajích, lustrací v CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie, příslušnou dokumentací však nedisponuje a pokud by soud neuznal její nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, požaduje, aby její nárok posoudil v části jistiny jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.
2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu před prvním jednáním zpět ohledně částky [částka] a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Soud řízení v rozsahu částečného zpětvzetí v souladu s § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. zastavil. Přitom podle § 96 odst. 4 o.s.ř. nezkoumal stanovisko žalované, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci (výrok I).
3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.Zjištěný skutkový stav4. Společnost a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota] (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě se Společnost zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala uhradit společně s úrokem ve výši [částka] do [datum] (viz Smlouva). Společnost s žalovanou následně uzavřely dodatky 1. – 3. ke Smlouvě, na základě kterých byla částka úvěru, který se Společnost zavázala žalované poskytnout, navýšena na [částka] a žalovaná tuto novou jistinu úvěru zavázala uhradit i s úrokem ve výši [částka] do [datum] (viz dodatky). Společnost zaslala dne [datum] na účet vedený na jméno žalované částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka], to vše s VS odpovídajícímu číslu Smlouvy (viz výpis z běžného účtu, sdělení [právnická osoba].).5. Dne [datum] si ujednaly Společnost coby postupitel a žalobkyně coby postupník smlouvou o postoupení pohledávek, na základě které postoupila Společnost žalobkyni pohledávky, mezi kterými byla pod položkou č. [hodnota] uvedena pohledávka za žalovanou. Dopisem ze dne [datum] oznámila postoupení pohledávky žalované Společnost, současně žalobkyně žalované poslala předžalobní výzvu s výzvou k zaplacení do 3 dnů (viz smlouva o postoupení pohledávek, výzva k úhradě před podáním žaloby, oznámení o postoupení pohledávky a podací lístek). Žalovaná ničeho neuhradila (nezpochybněné tvrzení žalobkyně).Právní posouzení věci6. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Společnost na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila pohledávku za žalovanou ze Smlouvy na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena dopisem odeslaným dne [datum], čímž i vůči ní nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak dle § 1879 a § 1880 o. z. (zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.7. Podle § 86 odst. 1zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18). Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovanou), nýbrž musí provést sám patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. Z těchto důvodů soud shledal posuzování úvěruschopnosti nedostatečným.10. S účinností od [datum] stanoví § 87 zákona č. 257/2016 Sb., že v případě poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., je taková smlouva neplatná, přičemž k její neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z povahy věci tak jde, ve smyslu § 588 o. z., o neplatnost absolutní. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy v celém rozsahu včetně dodatků.11. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze spotřebitelského úvěru založeného Smlouvou. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu, poplatky, jakož ani požadované příslušenství (zákonný úrok z prodlení).12. Při závěru o neplatnosti Smlouvy je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaná obdržela od žalobkyně částku [částka], aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Bylo zjištěno, že žalovaná ničeho na dluh neplnila, a proto bezdůvodné obohacení aktuálně činí [částka].13. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Pokud jde o lhůtu „podle možností dlužníka“, tak žalovaná byla v řízení nečinná, proto soud vycházel ze lhůty stanovené na základě předžalobní výzvy žalobkyně po postoupení pohledávky, tj. do „3 dnů“, kdy výzva byla odeslána [datum], tedy soud má za to, že byla dle § 573 o.z. doručena 3. pracovní den, tj. [datum] - lhůta tří dnů pak končí [datum], což znamená, že od [datum] se ocitla žalovaná dle § 1970 o. z. v prodlení, a proto soud přiznal zákonné úroky z prodlení z přiznané jistiny [částka] od tohoto data ve výši 14,75 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.14. Proto soud v souladu s § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] a uvedené úroky z prodlení do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a ve zbytku žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok III.).Náklady řízení a lhůta k plnění15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř., neboť částečné zastavení řízení zavinila žalobkyně. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyni byla ke dni vydání rozhodnutí přiznána částka [částka] (jistina ve výši [částka] + úrok z prodlení 14,75 % ročně z [částka] od [datum] do vyhlášení rozsudku [datum] v kapitalizované výši 3 586,47), naopak žalobou požadovala celkem částku [částka] ([částka] + úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do vyhlášení dne [datum] v kapitalizované výši [částka]). Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 75 % v poměru k neúspěchu 25 %. S ohledem na uvedené má žalobkyně má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 50 %. Náklady řízení v celkové výši [částka] se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], odměny advokáta ve výši [částka] (§ 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), která spočívá v odměně za 2,5 úkonu právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání žaloby, výzva k plnění) á [částka], náhrady hotových výdajů advokáta ve výši [částka] za 3 úkony právní služby á [částka] [§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.] a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 50 % z výše uvedené částky [částka], tedy částku [částka]. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně (výrok IV).16. Za úkony právní služby do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b odst. 1 adv. tar. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podala více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující [částka], přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené.