Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 499 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 7 751 Kč s úrokem ve výši 27,28 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 143 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 35 250 Kč s úrokem ve výši 27,28 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že po ověření úvěruschopnosti žalovaného s ním uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalovanému neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč, z níž žalovaný obdržel částku 27 500 Kč na svůj účet a zprostředkovatel obdržel částku 2 500 Kč. Žalovaný byl povinen jistinu úvěru vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 27,28 % p. a. ve 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč, splatných vždy 20. dne v měsíci, počínaje dnem [datum]. Celkově se žalovaný zavázal zaplatit částku 46 000 Kč. Žalovaný nicméně neuhradil žádnou ze sjednaných splátek, pročež po bezúspěšném upomínání došlo k zesplatnění úvěru. Žalovaná částka je složena z dlužných splátek ve výši 3 449 Kč (z toho úroky 2 013 Kč), z neuhrazené jistiny ve výši 28 564 Kč, z účelně vynaložených nákladů na upomínání ve výši 100 Kč za každou zaslanou upomínku, tj. celkem 300 Kč, ze smluvních pokut za každou opožděnou splátku ve výši 499 Kč, tj. celkem 1 497 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 32 013 Kč od [datum] do [datum] ve výši 1 440 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní výzvu ze dne [datum].
2. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne [datum] a ze dne [datum], že nárok neuznává. Uvedl, že od žalobkyně obdržel částku 27 500 Kč a uhradil splátku, což nicméně není schopen doložit. Dále uvedl, že Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetu, žalobkyně si od něj nevyžádala žádné doklady o jeho majetkové situaci a nezkoumala vůbec jeho pravidelné měsíční výdaje, neboť vycházel pouze ze statistických údajů. Smlouva je tak neplatná3. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), kdy obě strany souhlasily s rozhodnutím bez jednání jen na základě předložených listin, soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.Zjištěný skutkový stav4. Dne [datum] si žalobkyně a žalovaný ujednali Smlouvu č. [hodnota], na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, z níž částka 2 500 Kč bude vyplacena zprostředkovateli za zprostředkování úvěru, a žalovaný se zavázal uhradit celkovou cenu úvěru ve výši 46 000 Kč v 40 měsíčních splátkách ve výši 1 150 Kč s tím, že první splátka byla splatná dne [datum] a každá další splátka do 20. dne následujícího měsíce. Úroková sazba činila 27,28 % ročně (RPSN 39,2 %) (viz Smlouva). Smluvní strany se dohodly, že úvěr, či jeho část (zbytek) se stane splatným, v důsledku porušení povinnosti žalovaného dle smlouvy o úvěru tím, že je v prodlení s úhradou jedné splátky nebo jen její části, a po dobu delší než dva měsíce, přičemž v tomto případě okamžik splatnosti nastává dnem, kdy žalobkyně odeslala žalovanému písemné oznámení o zesplatnění úvěru. Neuhrazeným zůstatkem úvěru je tedy dosud neuhrazená část celkové výše spotřebitelského úvěru (jistiny), přičemž samotný okamžik zesplatnění úvěru nemá vliv na splatnost již splatných, ale k okamžiku zesplatnění úvěru neuhrazených či částečně neuhrazených splátek, které jsou tedy i nadále splatné každá samostatně (viz čl. IV. odst. 1 písm. d) Smlouvy). V případě, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení žalovaného splatným, se žalovaný zavazuje zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru za každý den prodlení (viz čl. IV. odst. 2 písm. b) Smlouva). Žalovaný se dále zavázal za každý jednotlivý případ, kdy se dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč; smluvní pokutu je žalobkyně oprávněna uplatnit vůči žalovanému jen do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení žalovaného splatným (viz čl. IV. odst. 2 písm. c) Smlouvy). Smluvní pokuta je dle čl. IV. bod 2 písm. b) Smlouvy splatná bez písemné výzvy žalobkyně vždy ke konci každého kalendářního dne, ve kterém je žalovaný v prodlení s úhradou neuhrazeného zůstatku úvěru a smluvní pokuta dle čl. IV. bod 2 písm. c) Smlouvy je splatná bez písemné výzvy žalobkyně okamžikem prodlení žalovaného se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru (viz čl. IV. odst. 2 písm. e) Smlouvy). Žalobkyně má pro případ prodlení žalovaného s plněním dluhu vyplývajícího ze Smlouvy právo požadovat po žalovaném náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného, kdy se jedná o poplatky uvedené v sazebníku poplatků v čl. IV bod 4 písm. b) Smlouvy (viz čl. IV. odst. 4 písm. a) Smlouvy). Poplatek za každou písemně odeslanou upomínku pro nesplácení splátek činí 100 Kč (viz čl. IV. odst. 4 písm. b) Smlouvy).5. Před uzavřením Smlouvy provedla žalobkyně provedla lustraci v centrální evidenci exekucí a v insolvenčním rejstříku bez negativního zjištění (viz výpis z CEE a IR), zaměstnání žalovaného bylo ověřeno z výplatních pásek za období 12/2022 – 2/2023, ze kterých vyplývá průměrný měsíční příjem žalovaného ve výši 35 255 Kč ([31 457 Kč + 53 899 Kč + 20 409 Kč]/3) (viz výplatní pásky) a dále žalobkyně zjistila, že od [datum] do [datum] pobíral invalidní důchod ve výši 10 501 Kč a od [datum] do [datum] ve výši 11 050 Kč (viz detail plateb.). Z výpisu z katastru nemovitostí a sdělení žalovaného žalobkyně zjistila, že žalovaný žije ve vlastním bytě (viz posouzení úvěruschopnosti zákazníka, výpis z KN). Žalovaný dále uvedl, že má vyživovací povinnost k jednomu dítěti, splácí úvěr ve výši 5 176 Kč (viz posouzení úvěruschopnosti zákazníka). Žalobkyně dále vycházela z normativních nákladů na bydlení dle statistiky ve výši 8 932 Kč a z životního minima ve výši 4 860 Kč (viz sjetina na č. l. 92 a 93).6. Žalobkyně poskytla dne [datum] na účet č. [č. účtu], který je veden na žalovaného, jistinu úvěru ve výši 27 500 Kč (viz potvrzení o provedení transakce). Žalovaný uhradil pouze verifikační platbu ve výši 1 Kč dne [datum] (viz tzv. bonita smlouvy) a dále ničeho neuhradil (viz bonita smlouvy na).Právní posouzení věci7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).11. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Pokud jde o uzavření Smlouvy, ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, neboť žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně ověřila příjem žalovaného, který ověřila prostřednictvím výplatních pásek a potvrzením o příjmu invalidního důchodu, provedla také lustraci v centrální evidenci exekucí a nahlédla do insolvenčního rejstříku, ve kterých neměl žalovaný žádný negativní záznam. Za zásadní pochybení žalobkyně lze nicméně považovat to, že se nijak nezabývala výdaji žalovaného, nezjišťovala skutečnou výši jeho výdajů na bydlení, jídlo a jiné potřeby a nevyžádala si žádné dokumenty, pomocí kterých by tyto výdaje ověřila. Žalobkyně pouze ověřila, že žalovaný žije ve vlastním bytě, veškeré výdaje žalovaného však odhadovala, a to na základě životního minima a normativních nákladů na bydlení. Přitom skutečná výše výdajů může zásadním způsobem ovlivnit úvěruschopnost spotřebitele a výši použitelného příjmu k hrazení stanovených splátek. V posuzovaném případě porušení povinností žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného je tedy dána již tím, že si údaje o nákladech od žalovaného neobstarala a jen je kalkulovala. Ke zjištění struktury a výše pravidelných měsíčních výdajů žalovaného si žalobkyně mohla vyžádat například výpis z jeho bankovního účtu. Z výše uvedeného tak soud uzavřel, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného a to, zda bude moci úvěr splácet.13. S účinností od [datum] stanoví § 87 zákona č. 257/2016 Sb., že v případě poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., je taková smlouva neplatná, přičemž k její neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z povahy věci tak jde, ve smyslu § 588 o. z., o neplatnost absolutní. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy v celém rozsahu.14. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze spotřebitelského úvěru založeného uvedenou smlouvou. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu úvěru a smluvní pokutu jakož ani požadované příslušenství (smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení).15. Při závěru o neplatnosti Smlouvy je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi žalobkyní a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z.16. Žalovaný obdržel od žalobkyně částku 27 500 Kč náležející žalobkyni, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Žalovaný žalobkyni poskytl pouze 1 Kč představující verifikační platbu.17. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).18. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na vrácení částky 27 499 Kč coby poskytnuté jistiny. Na úrok z prodlení žalobkyni nárok rovněž nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení; pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je soud nucen stanovit splatnost svým rozhodnutím. Jelikož ohledně tohoto nebylo žádnou ze stran nic tvrzeno, postupoval soud v souladu s § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 27 499 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I) a ve zbytku žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II).Náklady řízení a lhůta k plnění19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do přiznání částky 27 499 Kč (přiznaná jistina), přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí celkem částku 47 030,48 Kč (jistina + dlužné splátky + poplatky + smluvní pokuty ve výši celkem 35 250 Kč + smluvní úrok 27,28 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení kapitalizovaný ke dni rozhodnutí na 7 601,03 Kč + úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení kapitalizovaný ke dni rozhodnutí na 4 179,45 Kč). Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 58,5 % v poměru k neúspěchu 41,[právnická osoba] ohledem na uvedené má žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 17 %. Náklady řízení v celkové výši 6 722 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 410 Kč, z odměny advokáta ve výši 3 790 Kč (§ 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), která spočívá v odměně za 2,5 úkonu právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání žaloby, jednoduchá výzva k plnění) á 500 Kč a za 1 úkon právní pomoci (replika k vyjádření žalovaného) á 2 540 Kč, z náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby á 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.) a 300 Kč za jeden úkon po podání žaloby (replika k vyjádření žalovaného) za (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.) z náhrady za 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 922 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 17 % z částky 6 722 Kč, tedy částku 1 143 Kč, kterou je žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. a § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně rovněž do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.).