Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba] [IČO] IČO, , se sídlem [adresa] (dále jen „Společnost“), a žalovanou probíhala jednání o uzavření smlouvy, proces uzavření smlouvy však žalobkyně není schopna doložit. Dne [datum] Společnost poskytla žalované částku ve výši [částka] převodem na bankovní účet žalované. Společnost následně uvedenou pohledávku postoupila společnosti [právnická osoba].[IČO] IČO, , a ta ji následně postoupila žalobkyni. Žalovaná ničeho neuhradila ani na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně. Žalobkyně požaduje dlužnou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, neboť ta se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatila.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.
3. Soud přitom zjistil následující:
4. Společnost zaslala dne [datum] na účet č. [č. účtu], vedený na žalovanou, částku [částka], VS odpovídající rodnému číslu žalované, kdy na účet žalované byla tato částka připsána téhož dne (viz potvrzení o provedené platbě, sdělení banky). Společnost podepsala smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které měla poskytnout žalované úvěr [částka], a to [datum] (viz návrh uvedené smlouvy). Dne [datum] si ujednaly Společnost coby postupitel a společnost [právnická osoba]. coby postupník smlouvu o postoupení pohledávek, kterou se Společnost zavázala postoupit společnosti [právnická osoba] pohledávky uvedené v příloze č. [hodnota] této smlouvy, ve které byla uvedena pohledávka za žalovanou (viz smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek). Dne [datum] si ujednaly společnost [právnická osoba]. coby postupitel a žalobkyně coby postupník smlouvu o postoupení pohledávek, kterou se společnost [právnická osoba]. zavázala postoupit žalobkyni pohledávky uvedené v příloze č. [hodnota] této smlouvy, ve které byla uvedena pohledávka za žalovanou (viz smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek). Dopisem ze dne [datum], zaslaným téhož dne, vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k zaplacení částky [částka] do 3 dnů na bankovní účet s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky; přílohou dopisu bylo oznámení Společnosti o postoupení pohledávky na žalobkyni; žalovaná ničeho neuhradila (viz výzva k úhradě před podáním žaloby, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek).
5. Soud věc posoudil následovně:
6. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
7. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
8. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), ze dne [datum] postoupila Společnost pohledávku za žalovanou ze smlouvy na společnost [právnická osoba]., která ji následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. o. z. ze dne [datum] postoupila na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvami o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena dopisem ze dne [datum], čímž i vůči ní nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.
9. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
12. Podle § 2991 o. z. odst. 1 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Podle § 87 odst. 1 poslední věty zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. V řízení bylo prokázáno, že žalované byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka]. I když nebyl prokázán právní důvod poskytnutí těchto prostředků, je dle soudu zřejmé, že tak bylo učiněno v souvislosti s minimálně připravovanou smlouvou o spotřebitelském úvěru. Právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovanou je třeba posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaná obdržela od Společnosti částku [částka] náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Žalovaná neuhradila ničeho, proto ji soud zavázal k zaplacení částky [částka] svým rozhodnutím.
15. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu. Vzhledem k okolnostem poskytnutí částky žalované (jednání o smlouvě o spotřebitelském úvěru) by se u splatnosti dle soudu mělo přednostně aplikovat ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, dle kterého by měla být splatnost dle možností žalované. Protože však žalovaná byla v řízení neaktivní, mohl soud vycházet při posouzení splatnosti tak, jako by se jednalo o běžné bezdůvodné obohacení, tedy od výzvy žalobkyně.
16. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky nepochybně až výzvou ze dne [datum], odeslanou téhož dne, která se dostala v souladu s § 573 o. z. do sféry žalované dne [datum]. Třídenní lhůta stanovená v oznámení uplynula dne [datum]. Jelikož žalovaná dluh ve výši [částka] řádně a včas nesplnila, dostala se dnem [datum] do prodlení (dle § 1 968 o. z.). Žalobkyni tak vznikl vedle nároku na zaplacení jistiny též nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (dle § 1 970 o. z.). Žalobkyně v řízení požadovala úrok z prodlení až od [datum] do zaplacení, soud jí proto v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení pouze za požadované (kratší) období.
17. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I).Náklady řízení a lhůta k plnění18. Žalobkyně byla v řízení zcela procesně úspěšná, pročež má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši [částka] se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], odměny advokáta ve výši [částka], která spočívá v odměně za 2 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení a výzva k plnění) á [částka] dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do [datum]) a za 1 úkon právní pomoci (písemné podání žaloby) á [částka] dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od [datum]), náhrady hotových výdajů advokáta ve výši [částka] za 3 úkony právní služby á [částka] (§ 14b odst. 5 obou cit. vyhl.) a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně (výrok II).19. Za úkony právní služby do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b odst. 1 adv. tar. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podala více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující [částka], přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené.20. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.