Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 360 864 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 27. 1. 2025 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 79 935,50 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne [datum]. Návrhem se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 360 864 Kč s příslušenstvím. Návrh byl odůvodněn tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení díla nazvaného „[název] “. Z článku [hodnota] smlouvy plyne, že dílo mělo být ze strany žalovaného dokončeno a protokolárně předáno žalobkyni v termínu do 31. 5. 2024. K předání díla dle tvrzení žalobkyně nedošlo a v souladu s článkem [hodnota] smlouvy žalobce vyúčtoval žalovanému fakturou ze dne [datum] smluvní pokutu ve výši 360 864 Kč, faktura byla žalovanému doručena dne 16. 12. 2024, splatnost smluvní pokuty byla stanovena na 16. 1. 2025. Žalovaný tuto smluvní pokutu žalobkyni neuhradil, a proto se žalobkyně domáhá zaplacení této smluvní pokuty s příslušenstvím tímto návrhem na zahájení řízení.
2. Žalovaný namítl, že bylo předáno ústně a zápisem do stavebního deníku a žalobkyně si odmítla dílo převzít. Dále namítl, že průtahy s dodávkou byly způsobeny mimo jiné i vícepracemi na samotném díle.
3. Z uzavřené smlouvy o dílo ze dne [datum] mezi žalobkyní a žalovaným soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena jako smlouva o dílo výslovně kvalifikovanou ustanovením § 2586 a násl. občanského zákoníku, kdy dílo bylo specifikováno tak, jak je uvedeno v žalobě. V článku [hodnota] této smlouvy byl uveden termín dodání díla do 31. 5. 2024. Cena díla (čl. [hodnota]) byla stanovena na 3 965 544,89 Kč včetně DPH a v článku [hodnota] tohoto ustanovení je výslovně uvedeno, že vícepráce musí být vždy před jejich realizací písemně odsouhlaseny objednatelem včetně jejich ocenění, a to dodatkem ke smlouvě. Článek [hodnota] uvádí, že předání a převzetí díla stavby se rozumí přejímací řízení, které svolá zhotovitel nejpozději na den, kdy má zhotovitel dle smlouvy dílo ukončit a předat (odevzdat) objednateli, dílo bude předáno při přejímacím řízení, na přejímací řízení přizve zhotovitel objednatele písemným oznámením, které musí být objednatelem zasláno alespoň 10 pracovních dnů předem. Objednatel má povinnost k přejímacímu řízení přizvat osoby vykonávající funkci technického dozoru stavebníka. Ježto bylo tvrzeno, že žalobkyně odmítla převzít stavbu a žalovaný oznámil dokončení díla, žalovaný byl poučen o povinnosti (§ 118a odst. 1, 3 o.s.ř.), aby doložil existenci písemné výzvy žalobkyni, což neučinil.
4. Pramenem poznání a provedeného dokazování bylo ustanovení § 2586 odst. 1, kde je uvedeno, že smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo, objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.
5. Shodným tvrzením účastníků (§ 120 odst. 3 o.s.ř.) byla smlouva mezi účastníky tak jak byla písemně předložena uzavřena.
6. Dalším pramenem poznání v projednávané věci bylo ustanovení § 2048 odst. 1 občanského zákoníku a článek XVI. odst. 2 smlouvy. Ustanovení § 2048 odst. 1 občanského zákoníku, zákon 89/2012 Sb., uvádí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Ustanovení článku [hodnota] určuje, že zhotovitel po dobu prvních tří měsíců prodlení povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z ceny díla, a to za každý započatý den prodlení.
7. Ježto doba plnění byla ve smlouvě (čl. [hodnota]) stanovena 31. 5. 2024 žalobce po právu v souladu se smlouvou i s citovaným ustanovením občanského zákoníku vymáhá smluvní pokutu, která byla stanovena jako 0,1 % z ceny díla za každý den prodlení, cena díla byla stanovena 3 965 544,89 Kč, soud tedy žalobě vyhověl.
8. Ježto žalovaný je s placením svého dluhu v prodlení, podřadil soud situaci pod ustanovení § 1970 obč. zák., kde je uvedeno, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, i zde soud žalobci přitakal.
9. Žalobce se takto stal procesně zcela úspěšným, a proto mu přísluší právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložil účelně k uplatnění svého práva proti žalovanému, který ve věci úspěšný nebyl (§ 142 odstavec 1 o. s. ř.). Jako účelně vynaložené náklady soud naznal zaplacený soudní poplatek ve výši 18 044 Kč, odměnu advokáta z punkta žalované částky za každý úkon právní pomoci dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve výši 9 780 Kč, ke každému úkonu přísluší paušální náhrada hotových výloh ve výši 450 Kč podle § 13 odstavec 3 téže vyhlášky, tyto úkony byly 5 - příprava a převzetí věci, zaslání upomínky, podání žaloby, vyjádření, jednání u soudu, k odměně advokáta přísluší prokázaná 21% DPH 10 741,50 Kč, celkem tedy náklady řízení činí 79 935,50 Kč, tuto částku tedy soud po právu přiznal.