11 C 61/2025

Odůvodnění

Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne 5. 10. 2024. Žalobce v návrhu tvrdil, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce byla uzavřena smlouva o úvěru, byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce poplatek za poskytnutí úvěru 13 400 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 3 199 Kč, a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště 4 000 Kč.Poslední splátka ze strany žalované byla uhrazena dne 14. 12. 2022 a to ve výši 2 460 Kč, poté uplynula marně lhůta a podle smlouvy vzniklo právo uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky, která na jistině činila 14 350 Kč, úrok 629,42 Kč, úhrada za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 9 458 Kč, úhradu za administrativní činnost 2 257,44 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti (shora) 2 823,53 Kč, dále byla částka úročena úrokovou sazbou 8 % ročně za neuhrazenou část jistiny.Pohledávka za žalovanou ze shora uvedené smlouvy byla postoupena nynějšímu žalobci.Žalobce doložil veškeré tvrzené skutečnosti listinnými důkazy, písemnou smlouvou, žádostí o poskytnutí úvěru a rovněž doklady osvědčujícími, že právní předchůdce žalobce prověřil úvěruschopnost žalované.Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávka byla postoupena na současného žalobce a žalovaný byl uvědomen.Dále soud zjistil, že žalovaný byl o vrácení částky upomínán, avšak bezvýsledně, žalovaný, ač řádně předvolán, se nedostavil, tedy se svým zaviněním k věci nevyjádřil.Po právní úvaze soud podřadil situaci pod ustanovení § 2395 obč. zák., kde je uvedeno, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Takto tedy vznikla povinnost žalovaného vrátit poskytnuté prostředky.Dále soud podřadil situaci pod ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 obč. zák., kde je uvedeno, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Takto tedy pohledávka přešla na nynějšího žalobce.Obecně takto vznikla situace předvídaná jasnozřivým zákonodárcem v ustanovení § 1721 obč. zák., kde je uvedeno, že ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.Ježto žalovaná je s placením svého dluhu v prodlení, podřadil soud situaci pod ustanovení § 1970 obč. zák., kde je uvedeno, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, i zde soud žalobci přitakal.Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, a proto mu přísluší právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložil účelně k uplatnění svého práva proti žalované, která ve věci úspěšná nebyla (§ 142 odstavec 1 o. s. ř.). Jako účelně vynaložené náklady soud naznal zaplacený soudní poplatek ve výši 2 144 Kč, odměnu advokáta z punkta žalované částky za každý úkon právní pomoci dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve výši 3 260 Kč za 5 úkonů: převzetí, příprava, výzva k plnění, sepis žaloby, písemné podání ve věci, účast při jednání dne 14. 4. 2025, ke 3 úkonům přísluší paušální náhrada hotových výloh ve výši 300 Kč podle § 13 odstavec 3 téže vyhlášky, k dalším dvěma úkonům s toutéž kvalifikací po novele 2 x 450 Kč, celkem tedy náklady řízení činí 24 045 Kč, tuto částku tedy soud po právu přiznal.