Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 57 850,62 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 404,40 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 210,55 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 25 718,97 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, s úrokem 8 % ročně z částky 24 583,70 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 24 714,50 Kč k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne 5. 10. 2024. Žalobce v návrhu tvrdil, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce byla uzavřena smlouva o úvěru, kdy žalované byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 55 776 Kč za poplatek 14 700 Kč, inkaso 5 400 Kč, úrok 1 522 Kč, žalovaná se zavázala zaplatit celkovou dlužnou částku ve 14 splátkách po 3 984 Kč.Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávka byla postoupena na současného žalobce a žalovaná byla uvědomena.Dále soud zjistil, že žalovaná byla o vrácení částky upomínán, avšak bezvýsledně, žalovaná, ač řádně předvolána, se nedostavila, tedy se svým zaviněním k věci nevyjádřila.Po právní úvaze soud podřadil situaci pod ustanovení § 2395 obč. zák., kde je uvedeno, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Takto tedy vznikla povinnost žalovaného vrátit poskytnuté prostředky.Dále soud podřadil situaci pod ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 obč. zák., kde je uvedeno, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Takto tedy pohledávka přešla na nynějšího žalobce.Obecně takto vznikla situace předvídaná jasnozřivým zákonodárcem v ustanovení § 1721 obč. zák., kde je uvedeno, že ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.Ježto žalovaná je s placením svého dluhu v prodlení, podřadil soud situaci pod ustanovení § 1970 obč. zák., kde je uvedeno, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, i zde soud žalobci přitakal.Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, a proto mu přísluší právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložil účelně k uplatnění svého práva proti žalované, která ve věci úspěšná nebyla (§ 142 odstavec 1 o. s. ř.). Jako účelně vynaložené náklady soud naznal zaplacený soudní poplatek ve výši 2 269 Kč, odměnu advokáta z punkta žalované částky za každý úkon právní pomoci dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve výši 3 380 Kč, ke každému úkonu přísluší paušální náhrada hotových výloh ve výši 4x 300 Kč a 1x 450 Kč, podle § 13 odstavec 3 téže vyhlášky, těchto úkonů bylo 5, příprava, převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka, písemné podání, účast u jednání, právnímu zástupci přísluší 21% DPH, tj. 3 895,50 Kč, celkem tedy náklady řízení činí 24 714,50 Kč, tuto částku tedy soud po právu přiznal.