Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 22.338 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce.
II. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci 23.409 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 19.071,36 Kč, s kapitalizovaným úrokem 43.933,08 Kč, s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 24.916,18 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a s 19,98% úrokem ročně z částky 24.916,18 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.
III. Žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne 3. 9. 2024 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 45.747 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] s žalovanou dne [datum] uzavřel smlouvu o úvěru ve výši 51.409 Kč skládající se z půjčené částky 28.000 Kč, kapitalizovaného úroku 3.576 Kč a dalších poplatků, podle které měla žalovaná úvěr splácet v 60 splátkách týdně po 846 Kč. Žalovaná dluh nehradila. Následně došlo k postoupení pohledávky žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, o tomto byla žalovaná informována. Na dlužnou částku žalovaná uhradila pouze 5.662 Kč.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a předložených důkazů.
3. Z předložené smlouvy o půjčce, která je svým charakterem smlouvou o spotřebitelském úvěru, soud zjistil, že mezi účastníky měla být dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Z obsahu plyne, že žalované byla poskytnuta hotovost ve výši 28.000 Kč, což potvrdila svým podpisem smlouvy.
4. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že před uzavřením smlouvy byla s žalovanou vyplněna tato zákaznická karta, kdy žalovaná uvedla, že bydlí na ubytovně, má dvě nezaopatření děti narozené [rok narození] a 1998, pracuje jako doručovatelka s příjmem 11.000 Kč, pobírá státní podporu 3.000 Kč, má invalidní důchod 4.970 Kč, měsíční výdaje ve výši 10.500 Kč, aniž by bylo doloženo, jaké platí výdaje na energie, jaké jsou potřeby dětí, nebyl doložen tvrzený invalidní důchod a s tím související zdravotní stav žalované.
5. Podle § 1 z.č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
6. Podle § 9 téhož zákona je povinen věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
7. V dané věci pak soud dospěl k závěru, že žalovaná obdržela částku 28.000 Kč, přičemž nebyla dostatečně prověřena její schopnost splácet dluh. Uzavřená smlouva tak není platná.
8. Podle § 451 z.č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
9. Skutečností je, že žalované byla vyplacena částka 28.000 Kč, na kterou uhradila 5.662 Kč. Přijetím částky 28.000 Kč z neplatného právního titulu tak vzniklo žalované bezdůvodné obohacení. Žalovaná dosud neuhradila částku 22.338 Kč, kdy následně došlo k postoupení pohledávky na žalobce. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Ve zbytku pak žalobu zamítl, kdy ze zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že upravuje dobu vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývající z neplatné úvěrové smlouvy, ustanovení představuje speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany spotřebitele, dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovali úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (rozsudek NS ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Žalobce má tedy nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších úroků a poplatků.
10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), kdy měl-li účastník ve věci soud mu přizná náhradu nákladů. Vzhledem k tomu, že žalované žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.