Výrok
I. Řízení se co do částky 2 418,92 Kč zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 196 018,08 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 195 961,60 Kč od 27. 6. 2024 do 7. 11. 2024, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 193 542,68 Kč od 8. 11. 2024 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 18 539,40 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6 630,10 Kč, úrok ve výši 5,99 % ročně z částky 195 961,60 Kč od 27. 6. 2024 do 7. 11. 2024 a úrok ve výši 5,99 % ročně z částky 193 542,68 Kč od 8. 11. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku náklady řízení ve výši 64 929 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne 24. 7. 2024 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 198 437 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že žalovaná uzavřela dne [datum] s žalobkyní smlouvu o úvěru a o stavebním spoření s účtem číslo [č. účtu]. Na základě toho se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše 200 000 Kč. Úvěr byl čerpán dne [datum] za účelem změny, údržby domu/bytu. Ve smlouvě byly sjednány podmínky pro splácení úvěru ze stavebního spoření, úvěr měl být splácen v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 458 Kč. Žalovaná svůj závazek nesplácela řádně a včas a dostala se s hrazením splátek do prodlení. protože žalovaná neuhradila žádnou splátku za měsíce 5/2024, 6/2024, 7/2024, 8/2024, prohlásila žalobkyně úvěr za zcela splatný dne 30. 9. 2023, a to ke dni 4. 10. 2023. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána, aby svůj dluh dobrovolně uhradila.
2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl zrušen pro nedoručení žalované.
3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě jí předložených důkazů.
4. Podáním ze dne 2. 1. 2025 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 2 418,92 Kč, kdy tuto částku žalovaná po podání žaloby, dne 7. 11. 2024 uhradila.
5. Soudu byla předložena smlouva o úvěru od [název smlouvy] ze dne [datum], z níž bylo zjištěno, že tvrzení žalobkyně v žalobě uvedená jsou pravdivá. Dále byl soudu doložen doklad o čerpání úvěrové částky, a to [datum] ve výši 200 000 Kč.
6. Z výpisu z účtu stavebního spoření a úvěru pak bylo zjištěno, že žalovaná řádně platila splátky v období od dubna 2022 do prosince 2022, pak uhradila splátky v únoru, 2x v dubnu a říjnu 2023.
7. Soudu byly doloženy doklady předcházející uzavření smlouvy o úvěru, z nichž soud zjistil, že žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované.
8. Podle ust. § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř."), žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.
9. S ohledem na shora uvedené částečné zpětvzetí návrhu soud řízení v této části zastavil.
10. Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba je ve zbylé části důvodná.
11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána ve znění částečného zpětvzetí důvodně. Soud má prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., na základě, které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 200 000 Kč. Žalovaná neplnila svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplácela. Na základě smlouvy pak žalobkyně prohlásila celý zbytek úvěru za splatný ke dni 4. 10. 2023. Příslušenstvím pohledávky je úrok z úvěru, který byl součástí smluvních ujednání a úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně žalovaná žádným způsobem nezpochybnila, ani nevyvrátila. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 64 929 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 938 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 198 437 Kč sestávající z částky 9 060 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t.(příprava a převzetí věci, předžalobní upomínka, podání žaloby, částečné zpětvzetí, účast u jednání soudu dne 15. 1. 2025) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., resp. dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 47 100 Kč ve výši 9 891 Kč.