Výrok
I. Manželství účastníků [Jméno manželky], rozené [rodné přijmení], narozené [Datum narození manželky], a [Jméno manžela], narozeného [Datum narození manžela], se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Návrhem ze dne 14. 6. 2024 se manželka domáhala rozvodu manželství.Manžel se v průběhu řízení k návrhu připojil.Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav:Z oddacího listu účastníků soud zjistil, že uzavřeli manželství dne [datum] v , adresaRozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka] Okresní soud ve [adresa] rozhodl o úpravě výchovy a výživy ke společným nezletilým dětem [jméno FO] pro dobu do i po rozvodu manželství rodičů, rozsudek nabyl právní moci dne 28. 12. 2024.Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.Podle § 755 odst. 3 o. z., mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.Podle § 756 o. z., soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.Po provedeném dokazování má soud za to, že nelze již očekávat obnovení manželského soužití za situace, kdy účastníci spolu nežijí, nevedou společnou domácnost, obnovu soužití oba shodně vyloučili. Proto soud manželství účastníků rozvedl. Příčiny rozvratu manželství soud spatřuje v rozdílných názorech na společný život.O nákladech řízení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.