Výrok
I. Spoluvlastnictví k nemovitým věcem – pozemku parc. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], č. p. [číslo], rod. dům, a pozemku parc. č. [hodnota], to vše zapsané na LV č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro [adresa], obec a katastrální území [adresa]; mezi [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně], se sídlem [adresa], [jméno FO], r. č. [RČ], trvale bytem [adresa], [Jméno žalované B], r. č. [RČ], trvale bytem č. p. [číslo], [adresa] [jméno FO], r. č. [RČ], trvale bytem [adresa], se zrušuje.
II. Nařizuje se prodej nemovitých věcí – pozemku parc. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], č. p. [číslo], rod. dům, a pozemku parc. č. [hodnota], to vše zapsané na LV č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro [adresa] [adresa], obec a katastrální území [adresa], v dražbě, kdy výtěžek z prodeje bude rozdělen mezi žalobkyni a žalované podle výše jejich spoluvlastnických podílů, a to tak, že žalobkyni [Jméno žalobkyně]. připadne 1/2 výtěžku, žalovanému č. 1 [jméno FO] 1/14 výtěžku, žalovanému č. 2 [Jméno žalované B] 1/4 výtěžku a žalovanému č. 3 [jméno FO] 5/28 výtěžku.
III. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 9. 2024 se žalobkyně domáhá zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků, a to k nemovitým věcem – pozemku parc. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], č. p. [číslo], rod. dům, a pozemku parc. č. [hodnota], to vše zapsané na LV č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro [adresa], obec a katastrální území [adresa] (dále jen „pozemky“) tak, že se nařizuje jejich prodej v dražbě a výtěžek bude rozdělen mezi spoluvlastníky podle výše jejich spoluvlastnických podílů. K tomu bylo uvedeno, že žalobkyně nemá zájem na setrvání ve spoluvlastnictví, kdy ostatním účastníkům odeslal předžalobní upomínky, kterými je vyzval k vypořádání spoluvlastnictví, kdy žalovaný č. 1 a žalovaný č. 3 souhlasí s vypořádáním vlastnictví prodejem v dražbě a žalovaný č. 2 je nekontaktní. Nemovité věci přitom tvoří jeden celek, nachází se v něm jeden byt a jejich rozdělení na čtyři funkční části není možné.2. [Jméno žalované A] se vyjádřil tak, že se připojuje k návrhu žalobkyně, tvrzení v žalobě mají odpovídat skutečnosti, kdy se spoluvlastníci dohodli na zrušení spoluvlastnictví a jeho prodeji, což však není možné kvůli žalovanému č. 2, který nekomunikuje. Žalovaný č. 1 [Jméno žalované A] dále uvedl, že souhlasí s rozhodnutím o vypořádání spoluvlastnictví a s prodejem pozemků v dražbě. Žalovaný č. 1 žádné důkazní návrhy neoznačil.3. Žalovaní č. 2 [Jméno žalované B] a žalovaný č. 3 [Jméno žalované C] se ve věci nevyjádřili a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavili, nijak žalobu nerozporovali.4. Soud tak ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů.5. Z výpisu z katastru nemovitostí, listu vlastnictví č. [hodnota], pro k. ú. a obec [adresa] z č. l. 5 bylo zjištěno, že jsou coby vlastníci předmětných pozemků zapsáni žalobkyně v rozsahu ½ spoluvlastnického podílu, žalovaný č. 1 [Jméno žalované A] v rozsahu 1/14 spoluvlastnického podílu, žalovaný č. 2 [Jméno žalované B] v rozsahu 1/4 spoluvlastnického podílu a žalovaný č. 3 [Jméno žalované C] v rozsahu 5/28 spoluvlastnického podílu. Takové spoluvlastnické právo k pozemkům nebylo v řízení rozporováno a soud vychází, že daný zápis odpovídá skutečnému právnímu stavu.6. Ze tří předžalobních upomínek ze dne 21. 8. 2024 a k němu se jednotlivě vztahujících se potvrzení o odeslání (tj. z č. l. 4 žalovanému č. 2, z č. l. 9 žalovanému č. 3 a z č. l. 10 žalovanému č. 1) bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalované ke zrušení spoluvlastnictví předmětných nemovitostí tak, že tyto budou společně prodány, kdy byl dále žalovaný č. 2 nad rámec toho vyzván k úhradě dlužné částky za užívání daných pozemků nad rámec svého spoluvlastnického podílu.7. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.8. Podle § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.9. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.10. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.11. Podle § 1144 odst. 2 o. z. rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.12. Žalobkyně i žalovaný č. 1 žádají o zrušení spoluvlastnictví a nemají zájem o to, aby nabyli předmětné pozemky či jejich část do výlučného vlastnictví. Tento zájem ani nevyjádřili žalovaný č. 2 či žalovaný č. 3, k nimž se po skončení dokazování a po jejich procesním poučení v rámci zaslaného předvolání dle § 118b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v pozdějším znění (dále jen „o. s. ř.) nadto ani nepodává schopnost zaplatit vypořádací podíl odpovídající spoluvlastnickému podílu vyloučených vlastníků (tj. přinejmenším žalobkyně a žalovaného č. 1), která by byla nutnou podmínkou pro rozhodnutí o nabytí výlučného vlastnického práva. Nebyly tak splněné podmínky pro rozdělení nemovitých věcí či jejich přikázání do výlučného vlastnictví. Nepodává se ani, že by bylo žádáno o zrušení spoluvlastnictví v nevhodnou dobu či k jen újmě některého ze spoluvlastníků. Za dané situace soud žalobě vyhověl a rozhodnul o zrušení spoluvlastnictví k předmětným pozemkům, které budou prodány v dražbě, kdy výtěžek bude rozdělen mezi spoluvlastníky v poměru odpovídajícím jejich spoluvlastnického podílu.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v návaznosti na skutečnost, že řízení o zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání má povahu tzv. iudicium duplex, v rámci něhož žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval, kdy je v takovém řízení třeba postupovat zásadně podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého si každý účastník řízení nese své náklady sám. Žádnému z účastníků řízení přitom nelze klást k tíži, že odmítá určitý způsob vypořádání spoluvlastnictví, kdy ani nikoho nelze nutit k uzavření mimosoudní dohody, byť by bylo smírné vyřešení věci žádoucí, což vyplývá z ústavně zaručeného práva podle čl. 11 odst. 1 Listiny (srov. nález ÚS ze dne 5. 4. 2022, sp. zn. IV. ÚS 404/22, publikovaný pod č. N 45/111 SbNU 203). Soud proto v souladu se shora uvedenou judikaturou aplikoval § 142 odst. 2 o. s. ř. a rozhodnul tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, kdy žádný z účastníků nebránil hladkému průběhu řízení, svévolně nenavyšoval náklady řízení a k žádnému z nich se ani nepodává šikanózní výkon práva či jiné okolnosti, jež by mohly založit procesní odpovědnost za náklady řízení ostatních účastníků řízení.