Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 915 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 12 615 Kč ode dne 2. 7. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 % ročně do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
Návrhem doručeným soudu dne 9. 12. 2025 se žalobkyně domáhá zaplacení částky 12 915 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že vozidlo registrační značky [SPZ], jiné než podle písmene [Anonymizováno] s nejvyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg do 12 000 kg, vedené v registru vozidel jako provozované, nemělo v období od 5. 12. 2024 do 1. 3. 2025, kdy byl provozovatelem žalovaný, sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. Žalobkyni vznikl dle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. nárok na příspěvek a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. V souladu s § 46 zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 1. 7. 2025.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného na základě výsledků provedeného dokazování.Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav:Z výzvy žalobkyně ze dne 17. 4. 2025 ve spojení s potvrzením o její odeslání z č. l. 48 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištěné vozidlo, a to za nepojištěné období od 5. 12. 2024 do 1. 3. 2025, tj. za 87 dní. Znovu byl žalovaný vyzván k úhradě písemnými upomínkami.Podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, provozovatel tuzemského vozidla zaplatí [právnická osoba] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.Po provedeném dokazování soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Nárok žalobkyně na dlužnou částku vyplývá z ust. § 45 zákona č. 30/2024 Sb. Soud má za prokázáno, že žalovaný, jakožto provozovatel vozidla, neuhradil příspěvek za nepojištěné vozidlo. Žalovaný pak nárok žalobkyně žádným způsobem nezpochybnil ani nevyvrátil. S ohledem na uvedené soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 12 915 Kč spolu s úrokem z prodlení. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 915 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.