Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 922,92 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 922,92 Kč ode dne 27. 4. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
Návrhem doručeným soudu dne 8. 12. 2023 se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky 10 922,92 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny dodávané žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] za období od 11. 8. 2022 do 31. 3. 2023 na odběrném místě [adresa].Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů.Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav:Z předložené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a předloženého ceníku soud zjistil, že ji uzavřela žalobkyně jako dodavatel a žalovaný jako zákazník, smlouva je podepsána účastníky dne [datum], na dobu tří let s možností automatického prodloužení. Odběrné místo bylo [adresa]. Žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu řádně platit.Z faktury číslo [hodnota] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 10 922,92 Kč po odčtení záloh za uskutečněnou spotřebu 8,54900 MWh elektrické energie v období od 11. 8. 2022 do 31. 3. 2023, a to se splatností do 26. 4. 2023, kdy byly rozepsané jednotlivé dlužné složky, včetně období, jejich charakteru a výše. Zobrazením odečtů z č. l. 47 bylo prokázáno čerpání elektrické energie žalovaným v předmětném období.Podle § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Žalovaný nesplnil svoji povinnost, když neuhradil včas vyfakturované dodávky elektřiny.Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 922,92 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť žalobkyně podává větší množství obdobných žalob, které tak mají charakter ustáleného vzoru, kdy předmět řízení nepřesahuje 50 000 Kč.