Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni:a) částku ve výši 10 982,96 Kč, úrok ve výši 18,9 % ročně z částky 10 982,96 Kč ode dne 2. 12. 2024 do dne 31. 12. 2024, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 982,96 Kč ode dne 12. 12. 2024 do zaplacení, úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 10 982,96 Kč ode dne 1. 1. 2025 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 367,38 Kč ode dne 1. 10. 2024 do dne 1. 12. 2024,b) částku ve výši 9 888 Kč,a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 036 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Návrhem doručeným soudu dne 8. 1. 2025 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 20 870,96 Kč s příslušenstvím. K tomu uvedla, že s žalovaným uzavřela k účtu č. [č. účtu] smlouvu o kontokorentu schválenou dne [datum]. Žalobkyně se na základě oprávnění plynoucí z předmětné smlouvy domáhá zaplacení částky 10 982,96 Kč coby dlužné, čerpané jistiny úvěru, úroku z dlužné jistiny 10 982,96 Kč ve výši sjednané sazby 18,90 % ročně za dobu od 2. 12. 2024 do 31. 12. 2024, úroku z dlužné jistiny 10 982,96 Kč ve výši 12,75 % ročně za dobu od 1. 1. 2025 do zaplacení a dále zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny 10 982,96 Kč ve výši 12,75 % ročně za dobu od 12. 12. 2024 do zaplacení, kdy ke dni 2. 12. 2024 došlo k zesplatnění úvěru z důvodu porušení povinností žalovaným. Současně žádá žalobkyně o zaplacení částky 9 888 Kč coby výše čerpaného, nepovoleného debetu na uvedeném účtu žalovaného.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů.
3. Z rámcové smlouvy č. [hodnota] bylo zjištěno, že si účastníci dne [datum] sjednali poskytování služeb žalobkyní, včetně zřízení běžného účtu žalovaného č. [č. účtu].
4. Z dodatku č. 1 k této rámcové smlouvě soud zjistil, že si účastníci dne [datum] sjednali smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě které žalobkyně a poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, žalovaný se zavázal tento vrátit spolu s úrokem ve výši 18,90 % ročně s možností bezúročného období, RPSN bylo sjednáno na 20,61 %, byla sjednána povinnost žalovaného splatit daný úvěr nejpozději do jednoho roku od jeho čerpání. Z podmínek používání kontokorentu, které jsou součástí dané smlouvy, bylo zjištěno sjednané právo žalobkyně prohlásit daný úvěr za splatný v případě prodlení s úhradou závazku ze strany žalovaného.
5. Výpisem z běžného účtu č. [č. účtu] z č. l. 30 – 43 bylo prokázáno čerpání daného úvěru žalovaným v době od roku 2023 (již od 1. 11. 2023 mu nabíhal obchodní úrok z kontinuálně čerpaného úvěru), kdy čerpaná, stále nesplacená částka jistiny ke dni 19. 11. 2024 činila 10 982 Kč, s čímž plně koresponduje přehled čerpání úvěru z č. l. 47 – 52 prokazující vedle toho též nepovolený čerpaný zůstatek na účtu k 8. 1. 2025 ve výši 9 888 Kč.
6. Výzvou z č. l. 28 bylo prokázáno zesplatnění daného úvěru k datu 2. 12. 2024 z důvodu prodlení žalovaného, který nesplatil čerpaný úvěr do jednoho roku od čerpání.
7. Přehledem z č. l. 75 bylo doloženo provedení interního scoringu žalovaného před poskytnutím daného úvěru s kladným vyhodnocením, jakož i skutečnost, že bylo vycházeno z příjmu žalovaného ve výši 15 000 Kč měsíčně, což s ohledem na výši čerpaného úvěru a jeho splatnost bylo hodnoceno dostatečné, kdy žalobkyně dle úvěrové zprávy z č. l. 76 -77 ověřovala dluhy žalovaného, který tak byl shledán jako úvěruschopný.
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný neplnil svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplácel, kdy mu vznikl i dluh na nepovoleném debetu. Příslušenstvím pohledávky je úrok, který byl součástí smluvních ujednání a úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně žalovaný žádným způsobem nezpochybnil, ani nevyvrátil. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 036 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 836 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (tj. předžalobní výzva a návrh), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.