Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 27 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 26 000 Kč od 5. 11. 2025 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 3 115 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [Jméno advokáta].
Odůvodnění
1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 26 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 5. 11. 2025 do zaplacení a poplatku za odeslané upomínky ve výši 1 000 Kč, neboť mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] a žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 26 000 Kč. Žalovaný nezaplatil splátku úvěru splatnou dne [datum] a neučinil tak ani po dvou odeslaných upomínkách, proto žalobce dne 21. 10. 2025 úvěr zesplatnil.
2. Žalovaný se ve věci k výzvě soudu nevyjádřil a k nařízenému soudnímu jednání se bez omluvy nedostavil, soud proto o žalobě rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na podkladě žalobcem předložených listinných důkazů.
3. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 26 000 Kč. Úrok z úvěru byl sjednán ve výši 20 % měsíčně, RPSN činila 792 %. Žalovaný se zavázal splácet úvěr tak, že pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 200 Kč bude splácen úrok přirostlý k úvěru s tím, že v poslední dohodnuté splátce bude splacena i poskytnutá jistina úvěru. Z potvrzení o provedené platbě vzal soud za prokázané, že úvěr ve výši 26 000 Kč byl poskytnut převodem na účet č. [č. účtu] dne [datum]. Z obsahu úvěrové smlouvy vyplývá, že žalobce při poskytnutí úvěru vyšel z toho, že žalovaný je svobodný, bezdětný, dosahuje příjmu ve výši 59 000 Kč měsíčně. Dále žalobce zjišťoval náklady na bydlení žalovaného a prováděl lustrace v centrální evidenci exekucí, , insolvenčním rejstříku, a systému SOLUS. Příjmy a výdaje žalovaného byly ověřovány z doloženého výpisu z účtu. Z předložených upomínek vzal soud za prokázané, že žalobce upomínal žalovaného dne [datum] a dne [datum] o úhradu splátky úvěru splatnou dne [datum] a že dne [datum] prohlásil úvěr za okamžitě splatný.
4. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku a že žalobce jako poskytovatel úvěru splnil svou zákonnou povinnost a před poskytnutím úvěru zkoumal schopnost žalovaného požadovaný úvěr splatit, neboť bylo doloženo, že žalobce provedl lustraci žalovaného v dostupných registrech dlužníků a na základě předložených výpisů z účtu zkoumal pravidelné příjmy a výdaje žalovaného. Z provedeného dokazování dále vyplývá, že úvěr v dohodnuté výši, tj. ve výši 26 000 Kč, byl žalovanému poskytnut převodem na účet uvedený pro tento účel v úvěrové smlouvě. Bylo tedy na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že čerpaný úvěr žalobci v souladu se smlouvou a v souladu s ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku řádně splácel. V této souvislosti soud podotýká, že poskytnutý úvěr byl úročen úrokem, který lze v kontextu judikatury Nejvyššího soudu považovat za nemravný, neboť v případě úroku ve výši 20 % měsíčně, tj. 240 % ročně, je tato nemravnost bez dalšího zjevná. Žalobce však součástí žaloby neučinil požadavek na zaplacení smluveného úroku z úvěru, proto by soud z nemravnosti smluveného úroku mohl učinit závěry pouze v případě, že by žalovaný v řízení tvrdil a prokazoval, že úvěr alespoň částečně splatil, pročež by soud mohl část splátek připadajících na neplatně sjednaný úrok započít na úhradu jistiny. Žalovaný však i přes výzvu soudu zůstal v řízení nečinný, netvrdil, že by poskytnutý úvěr jakkoliv splatit, proto soudu nezbylo než vyjít z toho, že jistina zůstala neuhrazena ve výši tvrzené žalobcem, tedy ve výši 26 000 Kč. V této části proto soud shledal žalobu důvodnou. Soud shledal žalobu důvodnou i v části týkající se nároku na zaplacení poplatku za odeslané upomínky, který byl sjednán v čl. 5.4. písm. b) úvěrové smlouvy ve výši 500 Kč za jednu upomínku. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalobce odeslal žalovanému dvě upomínky, má tedy nárok na úhradu sjednaného poplatku celkem ve výši 1 000 Kč. Důvodný je i uplatněný nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, neboť žalovaný tím, že ve lhůtě stanovené k úhradě zbytku dluhu v rámci předčasného zesplatnění úvěru dlužnou částku neuhradil, ocitnul se následujícího dne po marném uplynutí stanovené lhůty v prodlení s plněním peněžité povinnosti a v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku je tak povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce byl ve věci plně úspěšný a má proto nárok na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení žalobce sestávají z odměny za právní zastoupení dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) po 400 Kč za úkon, z paušální náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobce za tyto tři úkony dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu po 100 Kč za úkon, ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 300 Kč a z 21 % DPH.
9. K aplikaci ustanovení § 14b advokátního tarifu při rozhodování o náhradě nákladů řízení přistoupil soud proto, že soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce u soudu podává opakovaně žaloby, ve kterých se domáhá zaplacení dlužných úvěrů, přičemž jednotlivé žaloby obsahují shodná skutková tvrzení, liší se jen označením osoby žalované, výši uplatněného nároku a identifikačními údaji k (neuzavřené) úvěrové smlouvě, návrh je tak žalobcem podáván na ustáleném vzoru.