Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

26 C 92/2026

Soud: Okresní soud ve ZnojměDatum rozhodnutí: 19. 8. 2026Č. j.: 26 C 92/2026-82Samosoudce: Mgr. Jaroslav KoubaAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 26. 10. 2026Předmět řízení: 42 180,16 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSZN:2026:26.C.92.2026.1
bezdůvodné obohacenísmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 22. 11. 2026 máme 605 659 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (6) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba, na základě které se žalobkyně domáhá vůči žalované zaplacení částky 42 180,16 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 42 180,16 Kč od 30. 6. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 42 180,16 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku ze smlouvy o úvěru ze dne [datum].

2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřila.

3. Soud věc projednal a po provedeném dokazování zjistil následující skutkový stav věci:

4. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne [datum] se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše 30 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky i s úrokem ve výši 146,95 % ročně splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 13 % z celkové splatné částky nebo ve výši 1 000 Kč, podle toho, co je vyšší, a to ve lhůtě 15 dnů od data výpisu. Předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] nepřezkoumala řádně schopnost žalovaného částku ve výši 30 000 Kč splatit. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 30 000 Kč dne [datum], žalovaná dosud uhradila na svůj dluh částku v celkové výši 47 051,20 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni. Zástupce žalobkyně vyzval před podáním žaloby žalovanou k úhradě celé zbývající dlužné částky, přičemž žalovaná dosud dlužnou částku žalobkyni neuhradila.

5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu věci soud posoudil věc po právní stránce takto:

6. Při rozhodování soud nejprve zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy ve smyslu § 2 395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), která je zároveň spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť byla uzavřena mezi předchůdkyní žalobkyně jako poskytovatelem v rámci její podnikatelské činnosti a žalovaným jako spotřebitelem. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C 679/18, ve kterém soudní dvůr dospěl k závěru, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti Soudní dvůr EU uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího a že česká vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.

7. V projednávané právní věci pak soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně řádným způsobem nezkoumala a neprověřila úvěruschopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, neboť k prokázání této skutečnosti neoznačila ani nepředložila soudu žádný důkaz. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, předchůdkyně žalobkyně se nesmí bez dalšího spolehnout pouze na informace poskytnuté žalovaným. Předchůdkyně žalobkyně tedy uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru a úvěrová smlouva je tak neplatná v souladu s ustanovením § 87 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s rozsudkem Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C 679/18. Žalobkyně se nedostavila k jednání soudu konanému dne [datum] a tím zabránila možnosti být poučena soudem ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. o chybějících důkazech ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalované a z toho vyplývajících následcích pro žalobkyni.

8. V řízení dále bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku 30 000 Kč, a že žalovaná dosud uhradila žalobkyni na svůj dluh celkem částku 47 051,20 Kč, tedy uhradila žalobkyni více, než jí žalobkyně poskytla. Žalobkyni proto nevzniklo ani právo na vrácení poskytnutých finančních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2 991 odst. 2 o.z.

9. Soud s ohledem na shora uvedené žalobu v plném rozsahu zamítl.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaná byla sice v řízení plně úspěšná, nicméně jí žádné náklady řízení nevznikly.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací