4 C 19/2025

Odůvodnění

Žalobou ze dne 31. 10. 2024 se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 12.513,41 Kč s příslušenstvím a 2.906,59 Kč s příslušenstvím.Rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 13. 10. 2025, č. j. 4 C 19/2025-72 byla výrokem I. žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 15.420 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 24.148,28 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 12.513,41 Kč od 28. 9. 2023 do 31. 12. 2023, 13,75 % ročně z částky 12.513,41 Kč od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024, 11,75 % ročně z částky 12.513,41 Kč od 1. 7. 2024 do 31. 12. 2024, 11 % ročně z částky 12.513,41 Kč od 1. 1. 2025 do 30. 6. 2025, 10,50 % ročně z částky 12.513,41 Kč od 1. 7. 2025 do 13. 10. 2025, a od 14. 10. 2025 nadále do zaplacení dlužné částky s úrokem z prodlení z částky 12.513,41 Kč ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, zvýšené o sedm procentních bodů, vše do tří dnů od právní moci rozsudku, výrokem II. byla žalovanému uložena povinnost nahradit žalobci náklady řízení v částce 7.551,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce. Ve vztahu k žalobcem požadovaným kapitalizovaným zákonným úrokům z prodlení ve výši 5.859,78 Kč z dlužné částky 2.906,59 Kč od 5. 2. 2008 do 27. 9. 2023 však soudem rozhodnuto nebylo a rozsudkem tak nebyl vyčerpán celý předmět řízení.Podle § 166 odst. 1, odst. 2 o.s.ř. nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu. Doplnění o část předmětu řízení učiní soud rozsudkem, pro nějž platí obdobně ustanovení o rozsudku; jinak o doplnění rozhodne usnesením. Nevyhoví-li soud návrhu účastníka na doplnění rozsudku, usnesením návrh zamítne.Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem soud vydal ve věci tento doplňující rozsudek, kterým podané žalobě vyhověl i v části nároku, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5.859,78 Kč, neboť provedeným dokazováním shledal nárok žalobce jako důvodný, skutková tvrzení k tomuto kapitalizovanému úroku za doložená, nezaplacením obou půjček ve lhůtě splatnosti se žalovaný následujícího dne po splatnosti jednotlivé splátky dostal do prodlení s plněním peněžité povinnosti, ve smyslu ust. § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, žalobci přísluší úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení.Vzhledem k tomu, že v souvislosti s vydáním doplňujícího rozsudku nevznikly účastníkům náklady řízení, bylo o jejich náhradě rozhodnuto tak, jak je ve výroku II. uvedeno (§ 151 odst. 1, § 142 o. s. ř.).

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 31. 10. 2024 se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 12.513,41 Kč s příslušenstvím a 2.906,59 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že právní předchůdce žalobce , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , uzavřel s žalovaným dvě smlouvy o půjčce. Jednotlivě dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které poskytl původní věřitel žalovanému půjčku ve výši 15.000 Kč v hotovosti, kterou měl žalovaný vrátit spolu s poplatkem ve výši 10.440 Kč, to vše v 53 týdenních splátkách po 480 Kč, s poslední splátkou k 18. 7. 2008. Žalovaný však poskytnutou půjčku řádně a včas nehradil, celkem uhradil 12.926,59 Kč. Právnímu předchůdci žalobce proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Společnost , právnická osoba, následně postoupila svoji pohledávku za žalovaným s účinností ke dni 27. 9. 2023 na žalobce. Žalobce požaduje zaplacení dlužné částky 12.513,41 Kč sestávající z dlužné jistiny 7.378,19 Kč a dlužného poplatku 5.135,22 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 24.148,28 Kč (z dlužné částky 12.513,41 Kč od 26. 7. 2008 do 27. 9. 2023) a zákonných úroků z prodlení z částky 12.513,41 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Dále byla mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena dne , datum, smlouva o půjčce č. , hodnota, , na základě které poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 7.000 Kč v hotovosti, žalovaný se zavázal částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 4.480 Kč ve 40 týdenních splátkách po 287 Kč, poslední splátka stanovena na 28. 1. 2008. Žalovaný poskytnutou půjčku řádně a včas nehradil, celkem uhradil 8.573,41 Kč. Původní věřitel následně postoupil i tuto pohledávku za žalovaným s účinností k 27. 9. 2023 na žalobce. Žalobce požaduje zaplacení dlužné částky 2.906,59 Kč sestávající z dlužné jistiny 1.772,31 Kč a dlužného poplatku 1.134,28 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 5.859,78 Kč (z dlužné částky 2.906,59 Kč od 5. 2. 2008 do 27. 9. 2023) a zákonných úroků z prodlení z částky 2.906,59 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Postoupení obou pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno. Před podáním žaloby zaslal žalobce žalovanému předžalobní výzvu.

2. Podáním z 15. 5. 2025 žalobce na výzvu soudu doplnil skutková tvrzení ve vztahu k částkám kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 21.148,28 Kč a 5.859,78 Kč, současně doložil jednotlivé platby vč. datace, učiněné žalovaným k oběma půjčkám.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému soudnímu jednání se bez omluvy nedostavil, soud proto ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených listinných důkazů.

4. Ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, č. , hodnota, a ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce vzal soud za prokázané, že mezi společností , právnická osoba, a žalovaným byla uzavřena smlouva, kterou se společnost , právnická osoba, zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 15.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit společnosti tuto půjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 10.440 Kč, celkem částku 25.440 Kč v pravidelných 53 týdenních splátkách po 480 Kč. Podpisem smlouvy o půjčce žalovaný potvrdil, že částku 15.000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, č. , hodnota, a ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce vzal soud za prokázané, že mezi společností , právnická osoba, a žalovaným byla uzavřena smlouva, kterou se společnost , právnická osoba, zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 7.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit společnosti tuto půjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 4.480 Kč, celkovou částku 11.480 Kč v pravidelných 40 týdenních splátkách po 287 Kč. Podpisem smlouvy o půjčce žalovaný potvrdil, že částku 7.000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Společnost , právnická osoba, postoupila obě pohledávky za žalovaným z výše uvedených smluv o půjčce na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , včetně seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky, s účinností k 27. 9. 2023. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem původního věřitele z 29. 9. 2023. Předžalobní výzvou z 20. 8. 2024 žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu.

5. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná.

6. Smlouvy o půjčce byly uzavřeny před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 občanského zákoníku se tak smluvní vztah nadále řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

7. Podle § 657 o. z., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

8. Z žalobcem předložených listinných důkazů vyplývá, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouva o půjčce, na základě kterých původní věřitel přenechal žalovanému coby dlužníkovi peněžní částku, žalovaný se zavázal peněžní prostředky v dohodnuté době vrátit. Dále bylo doloženo, že předmět půjčky byl žalovanému v obou případech reálně předán. V souladu s ustanovením § 657 o. z. a v souladu s uzavřenou smlouvou tak byl žalovaný v obou případech povinen vrátit právnímu předchůdci žalobce dohodnutým způsobem předmět půjčky. Žalovaný v řízení netvrdil a ani žádným způsobem nedoložil, že by smlouvy uzavřeny nebyly, že by nárok na vrácení půjčky nevznikl či že by nějakým způsobem zanikl. Ke dni podání žaloby již uplynula doba, ve které měly být obě půjčky vráceny, proto soud žalobě vyhověl co do požadavku na zaplacení dlužné jistiny v celkové výši 15.420 Kč a ohledně úroku z prodlení (v žalobě částečně kapitalizovaného), neboť nezaplacením obou půjček ve lhůtě splatnosti, se žalovaný následujícího dne po splatnosti jednotlivé splátky dostal do prodlení s plněním peněžité povinnosti, dle § 517 odst. 2 o. z. tak žalobci přísluší úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobce spočívají v odměně advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.), za 3 úkony právní služby z tarifní hodnoty 15.420 Kč (příprava, převzetí, výzva k plnění, podání žaloby) po 300 Kč za celý úkon (§ 14b odst. 1 a. t.), dva úkony právní služby (účast na jednání dne 7. 4. 2025, vyjádření z 15. 5. 2025) po 1.740 Kč za úkon (§ 11 odst. 1, § 7 bod 5 a. t.), 3x režijní paušál po 100 Kč (§ 14b odst. 5 a. t. a 2x režijní paušál po 450 Kč (§ 13 odst. 4 a. t.), celkem částku 5.580 Kč. K tomu daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. 1.171,80 Kč, a zaplacený soudní poplatek 800 Kč, celkem částku 7.551,80 Kč, které je žalovaný povinen uhradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.