Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 19.100 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Zamítá se návrh, aby žalovaná zaplatila žalobci- částku 4.500 Kč,- úrok z prodlení 15 % ročně z částky 23.600 Kč od 3. 10. 2023 do zaplacení,- částku 2.147,60 Kč.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení v částce 2.306 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce [Jméno advokáta A].
Odůvodnění
1. Návrhem ze dne 24. 6. 2024 domáhal se žalobce zaplacení částky 23.600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 3. 10. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně a dále zaplacení částky 2.147,60 Kč. Pohledávka vznikla na základě smlouvy o úvěru číslo [hodnota] uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne [datum] distančním způsobem na adrese [webové stránky]. Žalobce se zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 19.100 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobci poplatek za poskytnutí úvěru. V žalobě pak žalobce obecně popsal, jakým způsobem zkoumal úvěruschopnost žalované. Postupoval pak podle interní metodiky schválené ČNB a zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Nahlížel také do dostupných databází umožňujících posouzení úvěruschopnost dlužníka, případně žalobce vycházel z žalovanou předložených výpisů z účtů a výplatních pásek prokazující jeho pravidelný příjem a žalobcem ověřená výše čistého měsíčního příjmu činila 22.361 Kč, která umožňovala bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalované. Úvěr byl žalované vyplacen na účet [č. účtu] prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobce ve 4 platbách, a to dne 23. 3. 2023 částku 7.000 Kč, dne 5. 4. 2023 částku 2.100 Kč, dne 6. 3. 2023 částku 8.000 Kč, dne 9. 3. 2023 částku 2.000 Kč, celkem částku 19.100 Kč. Žalovaná 6x požádala o odklad splatnosti úvěru celkem o 180 dní, splatnost úvěru nastal 2. 10. 2023. Ke dni podání žaloby měla žalovaná ve vztahu k žalobci nesplacenou pohledávku 23.600 Kč sestávající z jistiny 19.100 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru 4.500 Kč. Žalobce je dále oprávněn v souladu s článkem 6.4 VOP a článkem 3 Sazebníku požadovat v případě prodlení smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu, smluvní pokutu pak žalobce počítá za prvních 90 dnů prodlení, tj. od 3. 10. 2023 do 1. 1. 2024, celkem ve výši 2.147,60 Kč. Žalované byla odeslána předžalobní výzva dne 30. 5. 2024.
2. Žalovaná při jednání soudu dne 24. 3. 2025 uvedla, že se jedná o nebankovní úvěr, která si vzala přes internetovou aplikaci, v souladu s ust. § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru namítla, že nebyla řádným způsobem zkoumána úvěruschopnost splácet půjčku, nebyly řádně posouzeny výdajové poměry žalované a úvěr byl posouzen pouze formálně, žalovaná má za to, že toto má za následek neplatnost spotřebitelské smlouvy, věc je nutné posoudit z hlediska bezdůvodného obohacení, ve vztahu k nároku na úrok z prodlení má za to, že se do prodlení dosud nedostala, když dosud nebylo o bezdůvodném obohacení rozhodnuto a nebyla stanovena lhůta k plnění, požadavek na úroky z prodlení má za předčasný. Žalovaná je ochotna uhradit 19.100 Kč, tedy částku, kterou si zapůjčila. Ve zbývající části navrhla, aby byl návrh žalobce zamítnut.
3. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním soud zjistil, že mezi účastníky byla na dálku dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z níž plyne, že žalované byl poskytnut úvěr až do výše úvěrového limitu 19.100 Kč, poplatek za sjednání úvěru činil 4.970 Kč. Součástí smlouvy je i sazebník a všeobecné obchodní podmínky. Dle předžalobní výzvy vč. podacího lístku byla žalovaná dne 30. 5. 2024 vyzvána k úhradě dlužné částky.
4. Z výpisu posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba]., soud zjistil, že žalovaná označila celkový počet členů ve společné hospodařící domácnosti číslem [hodnota], s příjmem 1, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky 2.023 Kč, na bydlení 4.800 Kč a další nezbytný výdaj 3.000 Kč, ostatní zbytné výdaje 2.000 Kč. Výše ověřeného čistého příjmu činí 22.361 Kč, přičemž není uvedeno, z jakých podkladů byl zjišťován. Výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem 22.361 Kč vypočítané minimální výdaje 16.991,50 Kč a disponibilní příjem 5.300 Kč. Výpočet tohoto disponibilního příjmu není ničím doložen.
5. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že žalobce vyplatil žalované na její účet uvedený v předmětné smlouvě celkem částku 19.100 Kč, a to ve čtyřech částkách, dne 6. 3. 2023 8.000 Kč, dne 9. 3. 2023 2.000 Kč, dne 23. 3. 2023 7.000 Kč, dne 5. 4. 2023 2.100 Kč, bylo tedy prokázáno čerpání úvěru.
6. Podle § 2395 zákona číslo 89/2012 (občanský zákoník) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 86 zákona číslo 257/2016, o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelské úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytoval poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Z listinných důkazů předložených žalobcem nebylo prokázáno, že by žalobce řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalované splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Žalobce předložil listinu nazvanou „identifikované příjmy“, kde uvádí výši ověřeného předloženého příjmu 22.361 Kč, spotřebitel však není identifikován, listina není datována a není také nikým ověřena, pouze v záhlaví vlevo je logo [právnická osoba]. Dále byla předložena opět nikým neověřená listina nazvaná výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba]., z této listiny prakticky lze dovodit pouze to, že byl proveden v souvislosti s poskytnutím úvěru nějaký výpočet k situaci žalované, není však v této listině uvedeno, z jakých podkladů bylo vycházeno a jakým způsobem byl vypočten disponibilní příjem 5.300 Kč.
10. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel nesmí bez dalšího se spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě je patrné, že žalobce neposoudil řádným způsobem úvěruschopnost žalované a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná. Žalovaná má tvrzeně příjem ve výši 22.361 Kč, minimální výdaje jsou pouze v tabulkové výši, přesto činí tři čtvrtiny výše příjmu. Pokud tedy pouze již existující výdaj na půjčky činí 2.023 Kč, a žalobce půjčil žalované částku 19.100 Kč se lhůtou ke splacení 1 měsíc, nelze uvedenou částku ve lhůtě při zohlednění již existujících splátek a minimálních vypočtených výdajů tuto reálně vrátit při deklarovaném příjmu ve výši 22.361 Kč. Není rovněž doloženou zkoumání v registrech SOLUS, NRKI/BRKI či evidenci exekucí, není tak zřejmé, jakým způsobem žalobce posuzoval skutečnost, že žalovaná již splácí měsíční částku 2.023 Kč, uvedené nebylo žalobcem žádným způsobem zkoumáno ani zohledněno.
11. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co po právu měl plnit sám.
12. Je nesporné, že žalované byla poskytnuta částka 19.100 Kč. Žalovaná na tuto částku nezaplatila ničeho, je proto povinna vydat bezdůvodné obohacení v této výši žalobci. Ve zbytku byl pak návrh zamítnut. Z textu ust. § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že upravuje dobu vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, ustanovení představuje speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany spotřebitele, dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Žalobce má tedy nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků.
13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí. V tomto případě je cenou předmětu řízení částka 23.600 Kč s příslušenstvím, tj. celkem v částce 30.975,16 Kč, žalobce byl úspěšný v částce 19.100 Kč a žalovaná pak v úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23.600 Kč od 3. 10. 2023 do vyhlášení rozsudku 24. 3. 2025 ve výši 5.227,56 Kč, v částce 2.147,60 Kč za smluvní pokutu a 4.500 Kč za poplatky. Žalovaná byla tedy úspěšná v částce 11.875,16 Kč. Od úspěchu žalobce v částce 19.100 Kč je nutné odečíst úspěch žalované v částce 11.875,16 Kč, rozdíl činí 7.224,84 Kč a ve vztahu k ceně předmětu řízení 30.975,16 Kč má pak žalobce nárok na náhradu nákladů řízení z 23,32 %. Žalobce požadoval náhradu nákladů řízení v částce 9.887,20 Kč, spočívající v zaplaceném soudním poplatku 800 Kč, v odměně za tři úkony po 2.140 Kč, 3 x 300 Kč režijní paušál hotových výloh plus DPH. Z této částky má pak žalobce nárok na 23,32 %, což představuje 2.306 Kč.