Výrok
I. Zletilá [Jméno osvojenkyně], narozená [Datum narození osvojenkyně], dcera matky [jméno FO], narozené [datum] v [adresa], a [jméno FO], narozeného [datum] v [adresa], se s účinností od právní moci tohoto rozsudku stává, podle ustanovení § 848 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, osvojencem osvojitele [jméno FO], narozeného , Datum narození navrhovateleII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Návrhem ze dne 6. 10. 2025 domáhal se navrhovatel a současně osvojitel [Jméno navrhovatele], aby zletilá [Jméno osvojenkyně] se s účinností od právní moci rozsudku stala jeho osvojenkyní. Navrhovatel je druhem matky osvojované [jméno FO] již od doby, kdy osvojovaná byla ve věku sedmi let. Po tuto dobu žije navrhovatel a osvojovaná [jméno FO], její doposud nezletilý bratr, a matka [jméno FO] jako rodina. Osvojovaná se narodila z manželství matky [jméno FO] a otce [jméno FO]. Manželství bylo rozvedeno v roce 2011. Vzhledem k tomu, že navrhovatel žije s matkou osvojované přibližně od sedmi let jejího věku, vytvořil se mezi nimi, tedy mezi navrhovatelem a osvojovanou vztah jako mezi rodičem a dítětem. Osvojovaná se s biologickým otcem nikdy nestýkala, a ani on po rozvodu rodičů o styk s osvojovanou nikdy nestál. Platil pouze výživné a nad rámec výživného ničím nepřispíval a ani se nepodílel na její výchově. Navrhovatel se k osvojované choval vždy jako k vlastní dceři a osvojovaná ho považuje za svého otce. Osvojovaná je svobodná, nemá žádné děti a studuje střední školu v [adresa]. Navrhovatel je svobodný, nemá také žádné děti a pracuje v [adresa] jako kuchař. Oba účastníci řízení mají za to, že jsou splněny podmínky pro osvojení, které není obdobou osvojení nezletilého, neboť mezi navrhovatelem a osvojovanou existuje vztah rodiče a dítěte, osvojení pak přínosem pro osvojitele tak i osvojenkyni, když sám osvojitel nemá pokrevní ani právní potomky a bude mít jistotu, že o něj bude ve stáří či nemoci postaráno a bude mít pokračovatele, který se také postará o jeho pozůstalost. Osvojení bude také přínosem pro osvojenkyni, a to především v narovnání sociální realitě rodiny, když se jedná o vztah obdobnému vztahu rodič – dítě. Ani jeden z účastníků nemá děti, tudíž není třeba zkoumat neexistenci újmy na důležitých zájmech potomků s osvojencem nebo osvojitele.
2. Podle § 848 odst. 1 občanského zákoníku, není-li to na újmu důležitých zájmů potomků osvojitele nebo potomků osvojované, lze osvojit zletilého výjimečně také z důvodu hodných zvláštního zřetele, pokud to je přínosné pro osvojitele a osvojence navzájem, nebo v odůvodněných případech alespoň pro jednoho z nich. Podle odst. 2 téhož ustanovení, toto ustanovení o osvojení nezletilého včetně ustanovení o jeho následcích se použijí přiměřeně.
3. Podle § 849 odst. 1 občanského zákoníku, osvojenci a jeho potomkům nevzniká osvojením příbuzenský poměr vůči členům rodiny osvojitele a nenabývají vůči nim žádných majetkových práv. Osvojitel nenabývá osvojením žádných majetkových práv vůči osvojenci a jeho potomkům. Podle odst. 2 téhož ustanovení osvojenec a jeho potomci nepozbývají osvojením práv ve vlastní rodině.
4. Po provedeném řízení a dokazování soud dospěl k závěru, že jsou v daném případě splněny podmínky ust. § 848 a následující občanského zákoníku. Účastníci prokázali absenci újmy na zájmech třetích osob, není zde rozpor se zájmy potomků osvojitele ani osvojovaného, ani jeden z nich nemá děti. Byly také prokázány výjimečnost a důvody hodné zvláštního zřetele, kdy osvojitel a osvojenec žijí v jedné rodině spolu s matkou osvojenkyně, a to od sedmi let osvojované a mezi účastníky, tedy mezi osvojitelem a osvojenkyní vznikl vztah jako mezi rodičem a dítětem. Mezi osvojitelem osvojenkyní je také přiměřený věkový rozdíl, přičemž byla také prokázána neexistence vztahu s biologickým otcem tak, jak je shora uvedeno. Oba účastníci také společně potvrdili i přínos osvojení, a to zejména narovnání v sociální realitě rodiny. Souhlas rodičů osvojovaného pak není v daném případě vyžadován, jedná se o neúplné osvojení, kde nezaniká poměr mezi osvojencem a pokrevními rodiči.
5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., když žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení neuplatnil.