Výrok
I. Zamítá se žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10.170,27 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 388,45 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6.281,82 Kč ode dne 2. 7. 2022 do zaplacení, úrok ve výši 15 % ročně z částky 805,75 Kč ode dne 2. 7. 2022 do zaplacen a úrok ve výši 15 % ročně z částky 4.476,11 Kč ode dne 2. 7. 2022 do zaplacení.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne [datum] ve znění doplnění a částečného zpětvzetí, se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky ve výši 10.170,27 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 388,45 Kč, úroků ve výši 15 % ročně z částky ve výši 4.476,11 Kč a 805,75 Kč od 2. 7. 2022 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné částky ve výši 6.281,82 Kč od 2. 7. 2022 do zaplacení. K odůvodnění uvedla, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba]..[IČO] IČO, (dále jen „původní věřitel“) dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Žalobkyně uvedla, že dle smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému úvěrový limit ve výši 10.000 Kč, částka 9.348 Kč byla poukázána na účet obchodníka na úhradu kupní ceny zakoupeného zboží, žalovaný byl oprávněn opakovaně, průběžně neúčelový úvěr čerpat, přičemž nebyl oprávněn překročit poskytnutý limit. Žalovaný se zavázal splácet úvěr minimálními měsíčními splátkami, o výši čerpání, splatných úroků a výši splátky byl informován měsíčním výpisem z účtu. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, dostal se do prodlení s úhradou více než dvou splátek , porušil smluvní podmínky, proto původní věřitel úvěru zesplatnil ke dni [datum]. Předmětná pohledávka byla žalobkyni smluvně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek s účinností ke dni [datum]. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné částky ve výši 4.476,11 Kč z titulu jistiny neúčelově čerpaného úvěru, částky 805,71 Kč jistiny účelově čerpaného úvěru, poplatků ve výši 1.000 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 388,45 Kč, úroků ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 2. 7. 2022 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 2. 7. 2022 do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky dne 23. 9. 2024.
2. K výzvě soudu žalobkyně podáním z [datum] doplnila důkazy ve vztahu k tomu, zda původní věřitel řádně zkoumal a vyhodnotil úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně uvedla, že žalovaný byl dotazován na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, podpisem smlouvy potvrdil, že poskytl původnímu věřiteli pravdivé informace o svých poměrech. Z doložené zprávy o posouzení úvěruschopnosti bylo prokázáno, že žalovaný měl příjem ze zaměstnání 15.000 Kč měsíčně, jeho náklady na bydlení činily 2.000 Kč, byly provedeny negativní lustrace v registru SOLUS a insolvenčním rejstříku, žalovaný nepředložil žádné doklady k prokázání příjmů a výdajů. Nákupním dokladem společnosti [právnická osoba]. byl prokázán nákup zboží dne [datum] za částku 9.347 Kč. Zprávou společnosti [právnická osoba]. a výpisem z bankovního účtu č. [č. účtu] za měsíc [datum] bylo prokázáno, že majitelem bankovního účtu je nezletilý [jméno FO], s právem nakládat s účtem majitelem účtu a další osobou [jméno FO], na bankovní účet byla dne [datum] připsána platba 6.577 Kč od původního věřitele. Výpisem z úvěrového účtu původního věřitele bylo prokázáno, že žalovaný na splátky úvěru zaplatil částku 15.316 Kč.
3. Žalovaný se k návrhu písemně nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti na základě výsledků provedeného dokazování.
4. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně.
5. Z písemné smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi původním věřitelem a žalovaným, kdy žalovanému byl původním věřitelem poskytnut spotřebitelský úvěr ve formě úvěrového limitu ve výši 10.000 Kč, první čerpání bylo provedeno formou úhrady spotřebního zboží částkou 9.348 Kč u prodejce [právnická osoba]. na pobočce ve [adresa], žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíční splátkou 356 Kč tak, že zaplatí 48 měsíčních splátek s roční úrokovou sazbou 38 %, splatnost první splátky byla dne [datum], podle uzavřené smlouvy byl žalovaný oprávněn úvěrový rámec čerpat opakovaně, průběžně bez sledování účelu a nebyl oprávněn překročit poskytnutý limit. Dle tvrzení žaloby žalovaný poskytnutý úvěrový limit čerpal prvním čerpáním výplatou kupní ceny zboží 9.348 Kč a následně bezhotovostním čerpáním dne [datum] na bankovní účet, který dle provedeného dokazování je bankovním účtem nezletilého dítěte.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ve znění příloh a z písemného oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo prokázáno, že předmětná pohledávka byla smluvně postoupena žalobkyni s účinností ke dni [datum], postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 23. 9. 2024 předžalobní výzvu.
7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Dle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Dle § 86 odstavec 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Dle § 87 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. V daném případě bylo řádně prokázáno, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem smlouvu o spotřebitelském úvěru ve formě úvěrového limitu ve výši 10.000 Kč, kdy uvedená částka byla vyplacena bezhotovostně na účet obchodníka na úhradu kupní ceny zboží 9.348 Kč a dle tvrzení žalobkyně druhá částka ve výši 6.577 Kč měla být vyplacena na bankovní účet žalovaného.
12. Žalobkyně k doložení zkoumání úvěruschopnosti žalovaného doložila pouze úvěrovou zprávu původního věřitele, ze které bylo prokázáno, že žalovaný měl příjem ze zaměstnání 15.000 Kč měsíčně, náklady na bydlení 2.000 Kč měsíčně, příjmy a výdaje nebyly vůbec zkoumány, původní věřitel provedl pouze lustraci v insolvenčním rejstříku a v SOLUS, mechanicky provedl výpočet rozdílu mezi příjmy a výdaji a dospěl k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet. Původní věřitel nezkoumal osobní poměry žalovaného, případné plnění vyživovacích povinností s přihlédnutím k věku klienta.
13. Dle skutkových tvrzení žaloby, jejího doplnění a předložených listinných důkazů měla být mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a následujících o. z. a zákona o spotřebitelském úvěru. V daném případě soud dospěl k závěru, že původní věřitel řádně a důsledně nepřezkoumal a nevyhodnotil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalovaného nedoložila žádné důkazy, ze kterých by bylo hodnověrně prokázáno, že pro účely uzavření smlouvy byly zkoumány osobní, výdělkové a majetkové poměry žalovaného ani dalších členů domácnosti, pravidelné měsíční výdaje žalovaného, ev. plnění vyživovacích povinností a zákonných povinností. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. Soud má proto za to, že v daném případě nebyla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je proto neplatná pro rozpor se zákonem, konkrétně § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, v případě úvěrové částky vyplacené dne [datum] bezhotovostně ve výši 6.577 Kč nebylo prokázáno, že by byla poukázána do dispozice žalovaného. Z obsahu listin vyplývá, že žalovaný částku 9.348 Kč skutečně obdržel na úhradu ceny zboží, žalovaný zaplatil celkem částku ve výši 15.316 Kč, proto byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.
14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 1 o. s. ř. podle obsahu spisu úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.