Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 47.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky ode dne 8. 4. 2023 do zaplacení.
II. Zamítá se žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 20.260,41 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5.547,51 Kč ode dne 8. 4. 2023 do zaplacení a úrok ve výši 15 % ročně z částky 47.000 Kč ode dne 29. 3. 2023 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 9.394,52 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [právní zástupce], , tituly za jménem
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované, po částečném zpětvzetí z [datum], zaplacení dlužné částky v celkové výši 67.260,41 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3.564,17 Kč, úroků ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 47.000 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 52.547,51 Kč od 8. 4. 2023 do zaplacení. K odůvodnění uvedla, že žalovaná uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba]., IČO: [IČO] (dále jen „původní věřitel“) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], podle které poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 47.000 Kč na bankovní účet u [právnická osoba]. Žalovaná se zavázala vrátit částku spolu se smluvním úrokem ve výši 47,57 % ročně formou 48 měsíčních splátek po 2.204 Kč, poslední splátka byla splatná [datum], každá splátka zahrnovala částečnou splátku jistiny a splátku úroků podle splátkového kalendáře. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy, dostala se do prodlení s úhradou splátek o více než 65 dní, proto původní věřitel úvěr zesplatnil dopisem ze dne [datum] a vyzval žalovanou k zaplacení dluhu ve výši 53.945,51 Kč. Ode dne zesplatnění měl věřitel právo požadovat zaplacení úroku ve výši 30 % ročně z nesplacené jistiny. Ve smlouvě byla pro případ neplnění povinností sjednána smluvní pokuta, v případě prodlení se splátkou v délce 30 dnů byla žalovaná povinna uhradit smluvní pokutu 499 Kč za každou splátku a v případě dlouhodobého prodlení byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za každý den prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k [datum] pohledávku nabyla žalobkyně, která je aktivně procesně legitimována, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno písemně. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 67.260,41 Kč sestávající z dlužné jistiny 52.547,51 Kč a smluvní pokuty 14.712,90 Kč za období ke dni 14. 12. 2023 jako součet neuhrazené smluvní pokuty do zesplatnění a smluvní pokuty 0,1 % denně z dlužné jistiny od 29. 3. 2023, žalobkyně požadovala příslušenství, kdy se jedná o úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné nové jistiny, a úroku ve výši 15 % ročně z nesplacené jistiny 47.000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky.
2. Soud v rámci přípravy vyzval žalobkyni k doplnění důkazů ke skutkovým tvrzením žaloby, podáním ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že původní věřitel řádně zkoumal a vyhodnotil úvěruschopnost žalované, žalovaná předložila své osobní doklady, doklady prokazující příjmy a výdaje a původní věřitel si vyžádal informace z veřejných registrů a rejstříků, zejména SOLUS, ISIR, NRKI. Žalovaná v době uzavírání smlouvy byla zaměstnaná s měsíčním příjmem 19.855 Kč, což bylo doloženo výpisy z jejího účtu za období srpen až listopad 2022, ohledně výdajů bylo kalkulováno s životním minimem 4.620 Kč, takže žalovaná měla dostatek prostředků k úhradě splátek úvěru.
3. Žalovaná se k doručenému návrhu písemně nevyjádřila, k nařízenému jednání soudu dne [datum] se nedostavila, soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti na základě provedeného dokazování. Soudu bylo dne [datum] v [hodnota] hodin doručeno elektronicky nepodepsané podání žalované, ve kterém se z nařízeného jednání omluvila pro velké bolesti a požádala o odročení jednání na jiný termín, podání bylo soudkyni předloženo až po skončení nařízeného jednání, žádost žalované nebyla žádným způsobem doložena.
4. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne [datum] a oznámení o schválení úvěru se splátkovým kalendářem bylo prokázáno, že mezi původním věřitelem a žalovanou jako úvěrovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském, bezúčelovém úvěru, dle které byl žalované poskytnut úvěr 47.000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 47,57 % ročně, žalovaná se zavázala úvěrujícímu zaplatit částku 105.792 Kč v 48 měsíčních splátkách po 2.204 Kč tak, že splátky uhradí od [datum] do [datum], v článku [hodnota] úvěrové smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná dostane do prodlení o délce 30 dnů, v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o délce 65 dnů bylo sjednáno právo úvěrujícího úvěr zesplatnit s tím, že nezaplacená jistina a veškeré nezaplacené úroky přirostou ke dni zesplatnění úvěru k jistině a stanou se součástí nové jistiny úvěru a dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení ode dne následujícího po zesplatnění úvěru až do úplného zaplacení. Z výpisu z bankovního účtu původního věřitele a zprávy společnosti [právnická osoba]. bylo prokázáno, že úvěrová částka 47.000 Kč byla připsána na bankovní účet žalované dne [datum] a žalovaná byla jedinou disponentkou bankovního účtu. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum] bylo prokázáno, že z důvodu prodlení žalované s úhradami splátek byl úvěr ke dni [datum] zespltněn a původní věřitel vyčíslil novou jistinu částkou 52.547,51 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek a oznámením o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že předmětná pohledávka byla původním věřitelem žalobkyni postoupena s účinností ke dni [datum], žalované bylo postoupení pohledávek oznámeno. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu před podáním žaloby.
6. Žalobkyně předložila výpisy z běžného účtu žalované za období [datum] do [datum], ze kterého bylo prokázáno, že žalovaná měla příjem na účtu od zaměstnavatele v pohyblivé výši od 19.120 Kč do 20.800 Kč, jiný přídavek na dítě ve výši 5.000 Kč, v tomto období byly na účet připsány další vyplacené částky úvěru od společnosti [právnická osoba]. a [právnická osoba], z účtu byla hrazena exekuce, běžné platby u obchodníků a splátky poskytnutých úvěrů, obraty na účtu činily částky v řádu desítek tisíc korun, konečené zůstatky účtu činily za jednotlivá období minimální částky v desítkách korun.
7. Dle skutkových tvrzení žaloby a předložených listinných důkazů měla být mezi původním věřitelem a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a následujících o. z., a zákona o spotřebitelském úvěru. Soud předložené listinné důkazy posoudil a vyhodnotil v souladu s vnitrostátní úpravou dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s přihlédnutím k rozsudku Soudního dvora EU (dále jen „SDEU“) ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, ve kterém SDEU potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě zjištění porušení povinnosti je povinností vnitrostátního soudu vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, dle které se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem. V daném případě soud dospěl k závěru, že původní věřitel řádně nepřezkoumal a nevyhodnotil úvěruschopnost žalované jako spotřebitelky, žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalované doložila výpisy z bankovního účtu, kterými prokazovala měsíční příjem z pracovního poměru na úrovni 20.000 Kč, původní věřitel tak měl k dispozici dostatek podkladů k vyhodnocení úvěruschopnosti, neboť žalovaná v období 4 měsíců před uzavření předmětné smlouvy řešila svou finanční situaci čerpáním zápůjček a úvěrů u nebankovních subjektů, hradila exekuci, zůstatek bankovního účtu vždy ke konci měsíčního období byl minimální a nijak nebyla zkoumána vyživovací povinnost k dítěti žalované ([datum] na účet vyplacena mimořádná dávka jiného příspěvku na dítě ve výši 5.000 Kč). Tvrzené výdaje ve výši životního mimina jsou tedy výrazně podhodnocené, kdy žalovaná neuvedla své osobní poměry a vyživovací povinnosti, původní věřitel nijak nezohledňoval přiměřené náklady na bydlení a zdravotní stav žalované, která v době uzavření smlouvy podle předložených výpisů z účtu byla bez možnosti tvorby úspor či řešení nenadálých situací. Žalovaná v době uzavírání smlouvy byla v nepříznivé finanční situaci, což prokazuje i skutečnost, že na splátky úvěru neposkytla vůbec žádné plnění. Uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná dle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru. Cílem směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru je ochrana spotřebitele před nadměrným zadlužením a platební neschopností s přihlédnutím k nerovnému postavení spotřebitele vůči poskytovateli úvěru a jeho vyjednávací pozice, která často vede k akceptaci předem nastavených neměnných smluvních podmínek formulářových smluv tak, jak tomu bylo v projednávané věci. Původní věřitel porušil zákonnou povinnost posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované, z toho důvodu byla žalovaná povinna uhradit dle § 87 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru pouze dlužnou jistinu úvěru, žalované byl poskytnut spotřebitelský úvěr 47.000 Kč, žalovaná na úhradu dluhu nezaplatila ničeho, takže je její povinností zaplatit žalobkyni částku 47.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně ode dne 8. 4. 2023 do zaplacení. Ve zbývající části ohledně žalovaného úroku, zbývající části nové jistiny, smluvní pokuty a úroku z nesplacené jistiny od 29. 3. 2023 do zaplacení byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 o. s. ř., podle výsledku řízení byla ve věci úspěšná žalobkyně ve výši 70 %, neúspěšná ve 30 %, proto má nárok na 40 % účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady žalobkyně spočívaly v celkové částce 23.486,30 Kč, což je zaplacený soudní poplatek 3.364 Kč, odměna advokátka za 4 úkony právní služby po 3.820 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby a účast u jednání soudu dne 25. 8. 2025), náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby učiněné do 31. 12. 2024 po 300 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta za 1 úkon právní služby ve výši 450 Kč, zástupce žalobkyně prokázal, že je registrovaným plátcem daně z přidané hodnoty, proto z přiznané odměny a náhrad mu náleží 21 % DPH ze základu 16.630 Kč, tedy částka 3.492,30 Kč. Podle vyúčtování zástupce žalobkyně soud nepřiznal odměnu a náhrady za 2 úkony právní služby, konkrétně písemná podání ve věci samé ze dne [datum] na [datum], kterými žalobkyně provedla pouze doplnění skutkových tvrzení žaloby a částečné zpětvzetí v části žalovaných úroků. Na nákladech řízení byla přiznána částka 9.394,52 Kč (40 %), kterou je žalovaná povinna uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.)