7 C 125/2025

Odůvodnění

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne [datum] ve znění doplnění a částečného zpětvzetí žaloby, se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky ve výši 16.363,64 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3.025,71 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 334,01 Kč, úroků 20,9 % ročně z částky 25.363,64 Kč od 13.1.2024 do 12.4.2024, úroků z prodlení z částky 25.363,64 Kč od 13.1.2024 do 15.4.2024 ve výši 15 % ročně, úroku 15 % ročně z částky 22.363,64 Kč od 16.4.2024 do 10.5.2024, úroků z prodlení z částky 22.363,64 Kč od 16.4.2024 do 10.5.2024 ve výši 15 % ročně, úroku 15 % ročně z částky 19.363,64 Kč od 11.5.2024 do 7.7.2024, úroků z prodlení z částky 19.363,64 Kč od 11.5.2024 do 7.7.2024 ve výši 15 % ročně, úroku 15 % ročně z částky 16.363,64 Kč od 8.7.2024 do zaplacení, úroku ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8.627,75 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9.006,17 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení. K odůvodnění uvedla, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba].[IČO] IČO, (dále jen „původní věřitel“) dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Žalobkyně uvedla, že dle smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč, a to převodem na jeho bankovní účet v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku spolu s úrokem ve výši 20,9 % ročně, formou 36 měsíčních splátek po 1.129 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy, původní věřitel v souladu s uzavřenou smlouvou dne 20. 11. 2023 úvěr zesplatnil. Žalovaný za období od dubna 2024 do července 2024 na splácení dluhu zaplatil pouze částku 9.000 Kč. Ke dni podání návrhu činila dlužná jistina 16.363,64 Kč a dlužný úrok 3.025,71 Kč. Neuhrazená jistina ve výši 16.363,64 Kč se nadále úročí úrokem ve výši 15 % ročně dle smlouvy a zákona o spotřebitelském úvěru od [datum] do zaplacení. Na základě smlouvy o fúzi sloučením ze dne [datum] nabyla pohledávku společnost [právnická osoba]., která smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila společnost [právnická osoba] a následně smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena dne [datum] žalobkyni, která je aktivně procesně legitimována, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemně. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné částky ve výši 16.363,64 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky dne [datum].1. K výzvě soudu žalobkyně podáním z [datum] doplnila tvrzení a důkazy ve vztahu k tomu, zda původní věřitel řádně zkoumal a vyhodnotil úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně uvedla, že původní věřitel postupoval v souladu se zákonnými podmínkami, žalovaný v žádosti o úvěr uvedl informace o svém rodinném stavu, vzdělání, způsobu bydlení, o pracovním poměru a uvedl příjmy domácnosti, následovalo ověření v databázích umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Původní věřitel ověřil majetkovou situaci žalovaného z výpisů z bankovního účtu za období od [datum] do [datum], současně si ověřil z insolvenčního rejstříku, že vůči žalovanému není vedené insolvenční řízení, byla mu předložena kopie občanského průkazu žalovaného, žádné další doklady soudu předloženy nebyly. Na výzvu soudu žalobkyně předložila výpisy z bankovního běžného účtu žalovaného za období 1 roku před uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Z výpisů z bankovního účtu bylo prokázáno, že za celé období měl žalovaný příjmy na běžný účet pouze z poskytovaných zápůjček a úvěrů, v některých obdobích na účet přicházely domácí platby z jiného bankovního účtu žalovaného, účet sloužil žalovanému k hrazení životních nákladů, splácení půjček, na účet byla vyplacena dne [datum] i předmětná půjčka ve výši 30.000 Kč, z výpisů nebylo prokázáno, že by měl žalovaný stálý příjem ze zaměstnání či jiný zdroj příjmů, počáteční a konečné zůstatky na účtu vykazovaly minimální zůstatky.

2. Žalovaný se k návrhu písemně nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti na základě výsledků provedeného dokazování.

3. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně ohledně zaplacení částky ve výši 16.363,64 Kč, ve zbývající části byla podána nedůvodně.

4. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb ze dne [datum] bylo prokázáno, že původní věřitel jako banka pro žalovaného zřídil a vedl běžný účet, poskytoval služby spořícího účtu, termínovaného vkladu a investičních služeb. Z písemného návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. [hodnota] ze dne [datum] podaného prostřednictvím internetového bankovnictví žalovaného bylo prokázáno, že žalovaný požádal o poskytnutí půjčky ve výši 30.000 Kč s dobou splácení 36 měsíců a výší splátky 1.129 Kč, v návrhu byla uvedena zápůjční úroková sazba 20,9 % ročně, návrhem byly upraveny práva a povinnosti účastníků smlouvy včetně práva banky od smlouvy odstoupit a půjčku zesplatnit, pokud nastane porušení závazků ze smlouvy, a to prodlení s úhradami splátek. Z písemné akceptace návrhu ze dne [datum] bylo prokázáno, že banka návrh smlouvy akceptovala a úvěr vyplatila v plné výši na bankovní účet žalovaného. Z výpisu z úvěrového účtu bylo prokázáno, že žalovaný zaplatil 3 měsíční splátky po 3.000 Kč ve dnech 15. 4., 10. 5. a 7. 7. 2024. Z písemného prohlášení o okamžitého splatností ze dne 20. 11. 2023 bylo prokázáno, že banka v souladu s úvěrovou smlouvou úvěr z důvodu porušení smluvních povinností zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky 28.723,36 Kč.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ve znění příloh a z písemných oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo prokázáno, že předmětná pohledávka byla smluvně postoupena žalobkyni s účinností ke dni [datum], postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 12. 3. 2024 předžalobní výzvu.

6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Dle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Dle § 86 odstavec 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Dle § 87 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. V daném případě bylo řádně prokázáno, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem smlouvu o bezúčelovém, spotřebitelském úvěru ve výši 30.000 Kč, kdy uvedená částka byla vyplacena na bankovní účet žalovaného v den uzavření smlouvy. Ze znění smlouvy bylo prokázáno, že žalovaný se zavázal úvěrovou částku společně s poplatky a úroky v celkové výši 40.629,78 Kč splatit formou 36 měsíčních splátek po 1.129 Kč, žalovaný svoji povinnost řádně nesplnil, uhradil pouze částku ve výši 9.000 Kč.

11. Žalobkyně k doložení zkoumání úvěruschopnosti žalovaného doložila výpisy z běžného účtu žalovaného za období 1 roku před uzavřením smlouvy a kopii občanského průkazu žalovaného. Z předložených výpisů za období [datum] až [datum] bylo prokázáno, že žalovaný v tomto ročním období neměl žádný stálý příjem, jedinými příjmy na účtu byly poskytované zápůjčky a úvěry, žalovaný v případě hrozícího debetu na účet poukazoval jednorázové platby ze svého dalšího účtu, běžný účet sloužil ke krytí životních nákladů žalovaného a splácení poskytnutých úvěrů. Žalobkyní nebyly doloženy žádné doklady prokazující osobní a majetkové poměry žalovaného, nebyla zkoumána výše jeho příjmů a výše výdajů, nebyly zjišťovány náklady na bydlení, zdravotní stav atd. Nebyly předloženy či tvrzeny lustrace v registrech SOLUS či NRKI/BRKI, výpis z evidence exekucí, ani jiné výdaje nebyly zkoumány.

12. Dle skutkových tvrzení žaloby, jejího doplnění a předložených listinných důkazů měla být mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 2395 a následujících o. z. a zákona o spotřebitelském úvěru. V daném případě soud dospěl k závěru, že původní věřitel řádně a důsledně nepřezkoumal a nevyhodnotil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalovaného nedoložila žádné důkazy, ze kterých by bylo hodnověrně prokázáno, že pro účely uzavření smlouvy byly zkoumány osobní, výdělkové a majetkové poměry žalovaného, pravidelné měsíční výdaje žalovaného, ev. plnění vyživovacích povinností a zákonných povinností. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. Soud má proto za to, že v daném případě nebyla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je proto neplatná pro rozpor se zákonem, konkrétně § 9 zákona o spotřebitelském úvěru. Z obsahu listin vyplývá, že žalovaný částku 30.000 Kč skutečně obdržel, žalovaný zaplatil celkem částku ve výši 9.000 Kč, proto byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 16.363,64 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši, ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to za období od 8. 7. 2024 do zaplacení. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek.

13. Ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť původní věřitel porušil zákonnou povinnost posoudit před uzavřením smluv úvěruschopnost žalovaného.

14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 3 o. s. ř. podle poměru úspěchu ve věci, žalobkyně byla neúspěšná pouze v nepatrné části uplatněného nároku, proto byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. Na nákladech řízení byla přiznána částka 2.252 Kč, což je zaplacený soudní poplatek 800 Kč, odměna advokátky dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání návrhu), náhrada hotových výdajů advokátky dle § 14b odst. 5 citované vyhlášky za 3 úkony po 100 Kč, zástupkyně žalobkyně doložila, že je registrovanou plátkyní daně z přidané hodnoty, proto z přiznané odměny a náhrad byla přiznána i 21 % DPH ze základu 1.200 Kč částka 252 Kč. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).