7 C 2/2025

Odůvodnění

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 75.639,01 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 6.173,79 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3.187,15 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 28.835,95 Kč ode dne 23. 4. 2024 do zaplacení, úroku 8 % ročně z částky 27.715,07 Kč ode dne 23. 4. 2024 do zaplacení.

2. K odůvodnění nároku žalobkyně uvedla, že dne [datum] uzavřela její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba]., s žalovaným smlouvu o úvěru č. [hodnota]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně v den uzavření smlouvy žalovanému částku 42.000 Kč v hotovosti, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyni úrok v pevné výši 2.565 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 28.140 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 6.717 Kč a úhradu za možnost platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 8.400 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 87.822 Kč odpovídající součtu poskytnutého úvěru a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 17měsíčních splátkách po 15.166 Kč nejpozději do [datum]. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Poslední splátku žalovaný uhradil dne 25. 4. 2023 ve výši 1.000 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Žalovaný úvěr neuhradil ve lhůtě sjednané ve smlouvě, tj. do 15. 5. 2023. Z tohoto důvodu se neuhrazená jistina úvěru ve výši 27.702,07 Kč od 16. 5. 2023 úročí úrokem s úrokovou sazbou ve výši 8 % ročně dle článku „Splatnost, úrok a RPSN“ smlouvy. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně rovněž právo požadovat zákonný úrok z prodlení, kterým se dle smlouvy úročí nezaplacená částka jistiny úvěru ve výši 27.715,07 Kč a splatná nezaplacená částka úroku v pevné výši 1.120,88 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo porušením řádného a včasného hrazení splátek také právo na úhradu smluvní pokuty sjednané ve smlouvě. Smlouvou ze dne [datum] došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky společnosti [právnická osoba]. na žalobkyni. Žalovaný ani následně ničeho neuhradil. Žalobkyně tedy požaduje zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 27.715,07 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1.120,88 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 16.552,94 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 3.951,39 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 5.298,73 Kč, smluvní pokuty ve výši 21.000 Kč, úroku vyčísleného od 16. 5. 2023 do 22. 4. 2024 z dlužné jistiny ve výši 3.187,15 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od 16. 5. 2023 do 22. 4. 2024 ve výši 6.173,79 Kč, úroků z úvěru ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 27.715,07 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky ve výši 28.835,95 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení. Dne 11. 9. 2024 žalobkyně žalovanému zaslala poštou předžalobní výzvu.

3. Podáním ze dne 24. 3. 2025 se žalobkyně vyjádřila k úvěruschopnosti žalovaného. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr zhodnocením informací poskytnutých žalovaným, ověřením dokladů vyžádaných od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný v žádosti uvedl, že je příjemcem starobního důchodu ve výši 11.118 Kč, jeho měsíční výdaje činí 5.096 Kč, bydlí u bratra a nemá žádnou vyživovací povinnost. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala příjmy žalovaného z poštovních poukázek a výdaje z čestného prohlášení. Právní předchůdkyně žalobkyně shledala žalovaného dostatečně úvěruschopným vzhledem k ním uvedeným informacím a výši poskytovaného úvěru 42.000 Kč s měsíční splátkou 5.166 Kč.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti na základě výsledků provedeného dokazování.

5. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] má soud za prokázané, že společnost [právnická osoba]. uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytnutí úvěru ve výši 42.000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit věřiteli úrok ve výši 2.565 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 28.140 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 6.717 Kč a inkasní poplatek ve výši 8.400 Kč. Soud ze smlouvy zjistil, že žalovaný měl zaplatit celkovou částku 87.822 Kč v 17 měsíčních splátkách ve výši 5.166 Kč. Strany si ve smlouvě ujednaly smluvní pokutu 0,1 % z příslušné dlužné částky, smluvní pokutu v max. výši 500 Kč za prodlení s každou jednotlivou splátkou a zápůjční úrokovou sazbu 8 % dle skutkových tvrzení žalobkyně. Z přehledu o úhradě splátek soud zjistil, že [žalovaný] od 16. 12. 221 do 25. 4. 2023 celkem uhradila částku 33.183 Kč. Z žádosti o úvěru ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný při žádosti o úvěr uvedl, že je příjemcem starobního důchodu ve výši 11.118 Kč, jeho měsíční výdaje na bydlení činí 1.000 Kč, výdaje na jídlo a osobní náklady činí 3.860 Kč, srážky ze mzdy činí 236 Kč, použitelný měsíční příjem činí 6.022 Kč. Žalovaný dále uvedl, že je svobodný, bydlí u bratra, nemá žádnou vyživovací povinnost, nemá osobní bankovní účet. Z čestného prohlášení ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný čestně prohlásil, že bydlí u bratra. Z poštovních poukázek má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala příjem žalovaného. Z oznámení o postoupení pohledávky a ze smlouvy o postoupení pohledávky má soud za prokázané, že dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni pohledávku za žalovaným z úvěrové smlouvy č. [hodnota] a dne [datum] tuto skutečnost oznámila žalovanému. Z předžalobní výzvy ze dne 10. 9. 2024 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Dle skutkových tvrzení žaloby a předložených listinných důkazů mělo dne 15. 12. 2021 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dojít k uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. a zákona o spotřebitelském úvěru. V daném případě soud dospěl k závěru, že původní věřitelka řádně a důsledně nepřezkoumala a nevyhodnotila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Žalobkyně vyšla z doloženého příjmu ve výši 11.118 Kč a žalovaným tvrzené výše výdajů ve výši 5.096 Kč. Nedoložila však žádné důkazy, ze kterých by bylo patrné, že její právní předchůdkyně zkoumala skutečnou výši výdajů žalovaného či že se zabývala osobními, výdělkovými a majetkovými poměry osoby, která s žalovaným dle žádosti o úvěr sdílela domácnost. Nadto žalobkyně nikterak nedoložila, že by prostřednictvím vyhledávání informací z veřejných a bankovních registrů (SOLUS, NRKI, evidence exekucí) zjišťovala, zda žalovaný nemá jiné závazky. Z údajů uvedených v žádosti o úvěr je přitom zřejmé, že měsíční výdaje žalovaného v oblasti „srážky ze mzdy, výživné“ činily 236 Kč. Tento údaj bez blíže zjišťovaných informací vede k závěru, že žalovaný měl v době uzavření smlouvy minimálně jeden závazek po splatnosti, který nezvládal řádně a včas splácet. Věřitelka se i přesto rozhodla žalovanému poskytnout úvěr s měsíční splátkou 5.166 Kč, která činila téměř polovinu výše jeho měsíčního příjmu (11.118 Kč). Z výše uvedeného je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně porušila zákonnou povinnost posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného. Smlouva o úvěru je tedy neplatná a žalovaný má povinnost uhradit pouze dlužnou jistinu úvěru (srov. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytnula žalovanému úvěr ve výši 42.000 Kč. Dle přehledu splátek žalovaný uhradil celkem 33.183 Kč. Soud tedy přiznal žalobkyni částku 8.817 Kč (42.000 Kč – 33.183 Kč) spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky ode dne 23. 4. 2024 do zaplacení. Ve zbývající části ohledně kapitalizovaného smluvního úroku, úhrad a poplatků spojených s poskytnutím úvěru, smluvní pokuty a příslušenství soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů nepřiznal. Žalovanému, který měl ve věci vyšší procesní úspěch, totiž žádné náklady řízení nevznikly.