Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 52.650 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 52.650 Kč od 22. 2. 2025 do zaplacení.
II. Ohledně zaplacení částky 42.881 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky ode dne 22. 2. 2025 do zaplacení, částky ve výši 16.027,83 Kč, úroku ve výši 78,07 % ročně z částky 78.488 Kč od 22. 2. 2025 do 17. 3. 2025 ve výši 3.907,20 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 78.488 Kč od 18. 3. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 22. 2. 2025 dosáhne částky 315.072 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 95.531 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky ode dne 22. 2. 2025 do zaplacení, částky 16.027,83 Kč, úroku ve výši 78,07 % ročně z částky 78.488 Kč od 22. 2. 2025 do 17. 3. 2025 ve výši 3.907,20 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 78.488 Kč od 18. 3. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 22. 2. 2025 dosáhne částky 315.072 Kč.
2. K odůvodnění uvedla, že na základě smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] vyplatila žalovanému téhož dne úvěr ve výši 80.000 Kč. Strany si sjednaly nominální úrokovou sazbu ve výši 78,07 %. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 48měsíčních splátkách ve výši 5.470 Kč splatných vždy k 17. dni každého měsíce počínaje červencem [rok]. Strany smlouvu uzavřely prostřednictvím emailu. Oznámení o schválení úvěru včetně splátkového kalendáře žalobkyně žalovanému zaslala na dodejku. Žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, informací z databází (SOLUS a NRKI) a z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného). Žalobkyně brala v potaz rovněž skutečnosti, že žalovaný ani jeho zaměstnavatel neměli v době žádosti evidenci v insolvenčním rejstříku, žalovaný neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání a měl platný doklad totožnosti. Žalovaný řádně neplnil podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek úvěru. Do data zesplatnění úvěru žalovaný uhradil ve dny [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] částky ve výši 5.470 Kč. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu [hodnota] smlouvy v celkové výši 998 Kč (2 x 499 Kč) a právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu [hodnota] smlouvy v celkové výši 400 Kč (2 x 200 Kč). Dle bodu [hodnota] smlouvy došlo ke dni [datum] k automatickému zesplatnění celého úvěru po 65 dnech prodlení s úhradou splátky č. 6 splatné dne [datum]. Dle bodu [hodnota] smlouvy se součástí nové jistiny ve výši 93.733,76 Kč staly dosud nesplacená jistina úvěru a dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru. Strany si dále sjednaly právo žalobkyně na zákonný úrok z prodlení z celé výše nové jistiny úvěru až do zaplacení, smluvní pokutu po zesplatnění úvěru ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení a právo na úroky za poskytnutí úvěru až do vrácení jistiny úvěru. Žalobkyně žalovaného před zesplatněním úvěru vyzvala k úhradě dlužné splátky. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobkyně. Žalobkyně se tedy domáhá zaplacení pohledávky ve výši ve výši 95.531 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky ode dne [datum] do zaplacení, částky 16.027,83 Kč, úroku ve výši 78,07 % ročně z částky 78.488 Kč od [datum] do [datum] ve výši 3.907,20 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 78.488 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 315.072 Kč.
3. V doplnění žaloby ze dne [datum] se žalobkyně blíže vyjádřila k posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. Uvedla, že z dokladů o příjmech žalovaného vyplynul celkový čistý měsíční příjem ve výši 32.000 Kč, celkové měsíční náklady žalovaného ve výši 10.204 Kč a volné zdroje ke splácení (po odečtení tisícikorunové rezervy) ve výši 20.796 Kč. Žalobkyně dále ověřila bankovní spojení a zkontrolovala identitu žalovaného. Žalobkyně považuje jí učiněné kroky za dostatečné a řádné posouzení úvěruschopnosti. Povinnosti plynoucí ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru nelze vykládat extenzivně a nelze klást veškerou odpovědnost k tíži žalobkyně.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti na základě výsledků provedeného dokazování.
5. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav.
6. Z návrhu na uzavření smlouvy ze dne [datum], předsmluvního formuláře a z oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně poskytnula žalovanému úvěr ve výši 80.000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v 48měsíčních splátkách ve výši 5.470 Kč, a to vždy do 17. dne v měsíci. Zápůjční úrokovou sazbu, smluvní pokuty a náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v důsledku prodlení žalovaného si strany sjednaly dle žalobních tvrzení žalobkyně. Z dodatku ke smlouvě o úvěru ze dne [datum] a potvrzovacích SMS zpráv z téhož dne má soud za prokázané, že strany smlouvu uzavřely prostřednictvím dálkové komunikace. Z poštovní dodejky má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanému dne [datum] doručila dokumenty k úvěru. Z dokladu o vyplacení úvěru má soud za prokázané, že dne [datum] žalobkyně zaslala částku 80.000 Kč na účet uvedený ve smlouvě. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně má povolení k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z kopie občanského průkazu má soud za prokázané, že žalobkyně si ověřila totožnost žalovaného. Z výzev k zaplacení ze dne [datum] a [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného vyzvala k uhrazení dlužných splátek pod hrozbou možnosti zesplatnění úvěru. Z oznámení ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného informovala o zesplatnění úvěru vzhledem k jeho prodlení a sdělila mu částku nové dlužné jistiny ve výši 93.531 Kč. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací (dále jen „NRKI“) a z výpisu z registru SOLUS ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně si vyhledávala žalovaného v uvedených databázích. Dle výsledku dotazu měl žalovaný žádost u šesti finančních institucí. Z hodnocení klienta ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně zvažovala příjmy žalovaného ve výši 32.000 Kč a výdaje ve výši 10.204 Kč. Z bankovních potvrzení společnosti [právnická osoba]. ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně ověřovala příjem žalovaného. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a poštovního podacího archu má soud za prokázané, že žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení dluhu před podáním žaloby. Z karty klienta ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný do dne podání žaloby uhradil pět splátek úvěru ve výši 5.470 Kč.
7. Z výpisů z účtu vedeného na jméno žalovaného u společnosti [právnická osoba] za období květen až červen [rok] soud zjistil, že žalovaný opakovaně čerpal úvěry u jiných úvěrových společností v celkové výši 64.000,45 Kč za květen [rok] a v celkové výši 38.000 Kč za červen [rok], z účtu žalovaného odcházely pravidelné platby sázkařským společnostem. Dle výpisů z účtu za měsíce květen a červen [rok] činily celkové příjmy žalovaného za toto období částku 476.647,56 Kč a celkové výdaje částku 453.052,55 Kč.
8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Dle skutkových tvrzení žaloby a předložených listinných důkazů mělo dne [datum] mezi žalobkyní a žalovaným dojít k uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. a zákona o spotřebitelském úvěru. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádně a důsledně nepřezkoumala a nevyhodnotila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Žalobkyně vyšla z doloženého příjmu ve výši kolem 32.000 Kč a žalovaným tvrzené výše výdajů ve výši 10.204 Kč. Žalobkyně však nedoložila žádné důkazy, ze kterých by bylo patrné, že zkoumala skutečnou výši výdajů žalovaného či jeho závazky vůči jiným úvěrovým společnostem. Uvedené vyplývá rovněž z výpisů z účtu žalovaného, ze kterého je zřejmé, že žalovaný pravidelně čerpal úvěry u jiných úvěrových společností. Skutečnost, že žalobkyně nikterak nezkoumala výdaje žalovaného, plyne rovněž ze zjištění soudu, že žalovaný se již před uzavřením smlouvy s žalobkyní věnoval sázení. Z výpisů z účtu je zřejmé, že žalovaný čerpal úvěr u žalobkyně, aby si obstaral finanční prostředky pro tuto hazardní činnost. Žalobkyně tedy nikterak nezkoumala další výdaje žalovaného nad rámec výdajů uvedených ve formuláři hodnocení klienta. Pokud by tomu tak bylo, nemohla by žalovaného shledat dostatečně úvěruschopným. Žalobkyně porušila zákonnou povinnost posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného. Smlouva o úvěru je tedy neplatná a žalovaný má povinnost uhradit pouze dlužnou jistinu úvěru (srov. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Žalobkyně poskytnula žalovanému v rámci úvěru peněžní prostředky v celkové výši 80.000 Kč. Dle transakčního výpisu žalovaný uhradil celkem 27.350 Kč. Soud tedy přiznal žalobkyni částku 52.650 Kč (80.000 Kč –27.350 Kč) spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 52.650 Kč ode dne [datum] do zaplacení. Ve zbývající části ohledně kapitalizovaného smluvního úroku, kapitalizovaného zákonného úroku, úroku z jistiny do zesplatnění a poplatku za upomínky soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů nepřiznal. Žalovanému, který měl ve věci vyšší procesní úspěch, totiž žádné náklady řízení nevznikly.