7 C 93/2025

Odůvodnění

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne [datum] se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 61.162 Kč s příslušenstvím, částku 19.312,17 Kč a úrok ve výši 54,42 % ročně z částky 52.675,41 Kč ode dne 16. 5. 2024 do 8. 6. 2024 ve výši 1.844,64 Kč, úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 52.675,41 Kč ode dne 9. 6. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu ode dne 16. 5. 2024 dosáhne částky 157.132 Kč.

2. K odůvodnění uvedla, že na základě smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] vyplatila žalované téhož dne úvěr ve výši 53.000 Kč. Strany si sjednaly nominální úrokovou sazbu ve výši 54,42 %. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v 48měsíčních splátkách ve výši 2.728 Kč splatných vždy k 10. dni každého měsíce počínaje únorem 2024. Strany smlouvu uzavřely prostřednictvím osobní stránky žalované v klientské zóně a prostřednictvím emailu. Oznámení o schválení úvěru včetně splátkového kalendáře žalobkyně žalované zaslala emailem a do osobní stránky žalované v klientské zóně. Žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalované na základě dokladů a informací získaných od žalované, informací z databází (SOLUS a NRKI) a z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované). Žalobkyně brala v potaz rovněž skutečnosti, že žalovaná ani její zaměstnavatel neměli v době žádosti evidenci v insolvenčním rejstříku, žalovaná neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání a měla platný doklad totožnosti. Žalovaná řádně neplnila podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek úvěru. Do data zesplatnění úvěru žalovaná uhradila pouze dne [datum] částku 2.728 Kč. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu [hodnota]. smlouvy v celkové výši 998 Kč (2 x 499 Kč) a právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu [hodnota]. smlouvy v celkové výši 400 Kč (2 x 200 Kč). Dle bodu [hodnota]. smlouvy došlo ke dni [datum] k automatickému zesplatnění celého úvěru po 65 dnech prodlení s úhradou splátky č. [hodnota] splatné dne [datum]. Dle bodu [hodnota]. smlouvy se součástí nové jistiny ve výši 59.794,62 Kč staly dosud nesplacená jistina úvěru a dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru. Strany si dále sjednaly právo žalobkyně na zákonný úrok z prodlení z celé výše nové jistiny úvěru až do zaplacení, smluvní pokutu po zesplatnění úvěru ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení a právo na úroky za poskytnutí úvěru až do vrácení jistiny úvěru. Žalobkyně žalovanou před zesplatněním úvěru vyzvala k úhradě dlužné splátky. Žalovaná nereagovala ani na předžalobní výzvu žalobkyně. Žalobkyně se tedy domáhá zaplacení pohledávky ve výši 61.192,00 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 61.192,00 Kč ve výši 14,75 % ročně od 16. 5. 2024 do zaplacení, pohledávky ve výši 19.312,17 Kč, úrok ve výši 54,42 % p.a z částky 52.675,41 Kč od 16. 5.2024 do 8. 6.2024 ve výši 1.844,64 Kč, úrok ve výši 14,75 % p.a z částky 52.675,41 Kč od 9. 6.2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 16. 5. 2024 dosáhne částky 157.132,00 Kč.

3. V doplnění žaloby ze dne 26. 5. 2025 se žalobkyně blíže vyjádřila k posouzení schopnosti žalované splácet úvěr. Uvedla, že výpisy z účtu žalované za období září až prosinec [rok] potvrzovaly pravidelní měsíční příjem žalované, výdaje žalované, které zahrnují životní minimum jednotlivce a povinnou rezervu. Žalobkyně ověřila zaměstnavatele, bankovní spojení a zkontrolovala identitu žalované. Žalobkyně považuje jí učiněné kroky za dostatečné a řádné posouzení úvěruschopnosti. Povinnosti plynoucí ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru nelze vykládat extenzivně a nelze klást veškerou odpovědnost k tíži žalobkyně.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti na základě výsledků provedeného dokazování.

5. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav.

6. Z návrhu na uzavření smlouvy ze dne [datum], předsmluvního formuláře a z oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně poskytnula žalované úvěr ve výši 53.000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v 48měsíčních splátkách ve výši 2.728 Kč, a to vždy do 10. dne v měsíci. Zápůjční úrokovou sazbu, smluvní pokuty a náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v důsledku prodlení žalované si strany sjednaly dle žalobních tvrzení žalobkyně. Z dokladu o vyplacení úvěru má soud za prokázané, že dne [datum] žalobkyně zaslala částku 53.000 Kč na účet uvedený ve smlouvě. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně má povolení k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z kopie občanského průkazu má soud za prokázané, že žalobkyně si ověřila totožnost žalované. Z důkazu o umístění dokumentů do klientské zóny má soud za prokázané, že žalobkyně žalované dokumenty k úvěru doručila do její osobní stránky klienta na webu [webové stránky]. Z výzev k zaplacení ze dne [datum] a [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou vyzvala k uhrazení dlužných splátek pod hrozbou možnosti zesplatnění úvěru. Z oznámení ze dne 14. 5. 2024 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou informovala o zesplatnění úvěru vzhledem k jejímu prodlení a sdělila jí částku nové dlužné jistiny ve výši 61.192 Kč. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací (dále jen „NRKI“) a z výpisu z registru SOLUS ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně si vyhledávala žalovanou v uvedených databázích. Dle výsledku dotazu měla žalovaná žádost u devíti finančních institucí. Z předžalobní výzvy ze dne 11. 10. 2024 a poštovního podacího archu má soud za prokázané, že žalobkyně upomínala žalovanou o zaplacení dluhu před podáním žaloby. Z karty klienta ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná do dne podání žaloby uhradila jen jednu splátku úvěru ve výši 2.728 Kč.

7. Z výpisů z účtu vedeného na jméno žalované u společnosti [právnická osoba]. za období září až prosinec [rok] soud zjistil, že žalovaná za toto období pobírala čistou mzdu v průměrné výši 28.636 Kč. Z výpisu z účtu za listopad [rok] soud zjistil, že žalovaná v tomto měsíci čerpala úvěr od společnosti [právnická osoba]. ve výši 5.000 Kč a že na splátkách včetně pojištění zaplatila úvěrovým společnostem celkem 17.068 Kč. Z výpisu z účtu za prosinec [rok] soud zjistil, že žalovaná v tomto měsíci čerpala úvěry v celkové výši 39.600 Kč, na splátkách včetně pojištění zaplatila úvěrovým společnostem minimálně 9.696 Kč, na účet celkem přišlo 71.572 Kč a celkem odešlo 69.683,50 Kč. Z výpisů z účtu za období září a řízen [rok] soud zjistil, že z účtu žalované odcházely splátky úvěrovým společnostem a přicházely částky čerpané v rámci úvěrů.

8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření smluv (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Dle skutkových tvrzení žaloby a předložených listinných důkazů mělo dne [datum] dojít mezi žalobkyní a žalovanou k uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. a zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou druhé splátky. Kromě částky 2.728 Kč žalovaná žalobkyni na úvěru do doby podání žaloby nic neuhradila. V projednávaném případě dospěl soud k závěru, že žalobkyně řádně a důsledně nepřezkoumala a nevyhodnotila úvěruschopnost žalované jako spotřebitele. Již z doložených výpisů z účtu žalované plynou pochybnosti o úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně dle svých tvrzení u výpisů z účtu žalované za období září až prosinec [rok] zkoumala jen pravidelný měsíční příjem žalované, výdaje žalované spočívající v životním minimu a povinnou rezervu. Při zkoumání výdajů spotřebitelů se však nelze omezovat na pouhé životní minimum jednotlivce. Žalobkyně měla vzít v potaz rovněž splátky na již existující úvěry placené z účtu žalované v průběhu celých čtyř měsíců před uzavřením úvěrové smlouvy. Z doložených výpisů je zřejmé, že žalovaná na splátkách v listopadu [rok] zaplatila více než 17.000 Kč a v prosinci [rok] více než 9.000 Kč. Žalovaná se však s touto skutečností nikterak nevypořádala. Nezohlednila ani skutečnost, že žalobkyně v listopadu a prosinci [rok] načerpala úvěry v celkové výši 44.600 Kč. Konečný zůstatek žalované ke dni [datum] činil částku 1.997,42 Kč. Tato částka nedosahuje ani výše splátky (2.728 Kč) sjednané v rámci úvěru poskytnutého žalobkyní. Je zřejmé, že mzda pobíraná žalovanou v průměrné výši 28.636 Kč za období čtyř měsíců před uzavřením úvěrové smlouvy nepostačovala k pokrytí veškerých výdajů žalované. Žalovaná se způsobem svého života dostala do dluhové spirály, kterou řešila čerpáním dalších úvěrů. Žalobkyně nikterak netvrdí, že by při posuzování úvěruschopnosti zkoumala jiné výdaje než životní minimum jednotlivce a jiné příjmy než mzdu od zaměstnavatele. Žalobkyně jakožto úvěrová společnost by při uzavírání smlouvy a posuzování úvěruschopnosti měla postupovat obezřetně. Pokud by žalobkyně dostatečně zkoumala výdaje plynoucí z doložených účtů, nemohla by žalovanou shledat bez pochybností úvěruschopnou. Nadto žalobkyně úvěr poskytnula i přes výsledek dotazu v NRKI, dle kterého měla žalovaná devět žádostí u jiných finančních institucí. Z těchto důvodů je uzavřená smlouva o úvěru neplatná dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně porušila zákonnou povinnost posoudit před uzavřením smluv úvěruschopnost žalované. Z toho důvodu má žalovaná povinnost uhradit dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pouze dlužnou jistinu úvěru (53.000 Kč). Dle přehledu splátek žalovaná doposud zaplatila částku 2.728 Kč. Soud tedy přiznal žalobkyni částku 50.272 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky ode dne [datum] do zaplacení. Ve zbývající části ohledně smluvního úroku, smluvních pokut, nákladů na vymáhání a příslušenství soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) tak, že částečně úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5.690,87 Kč. V případě plného úspěchu žalobkyně by jí soud přiznal náhradu za náklady řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4.026 Kč a náklady zastoupení advokátem, mezi které náleží odměna advokáta stanovená podle § 7 a § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a účast na jednání dne 25. 6. 2025) ve výši 13.020 Kč (3 x 4.340 Kč) a náhrada hotových výdajů v částce 1.350 Kč (3 x 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném v době provedení úkonu). Odměnu za sepis doplnění žaloby ze dne 26. 5. 2025 soud nepřiznal, neboť žalobkyně v něm netvrdila žádné nové skutečnosti, pouze doplnila skutková tvrzení ohledně zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žalované. Mezi náklady zastoupení náleží cestovné uplatněné ve výši 1.299,38 Kč, vynaložené dne 25. 6. 2025 na trase [adresa] (celkem [hodnota] km) a zpět osobním automobilem značky [vozidlo] reg. zn. [SPZ] při průměrné spotřebě 10,10 l/100 km doložené technickým průkazem vozidla, ceně paliva 35,80 Kč/l a sazbě základní náhrady 5,80 Kč/km (§ 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhlášky č. 475/2024 Sb.), a náhrada za promeškaný čas na cestě ve výši 600 Kč (150 Kč x 4 promeškané půlhodiny dle § 14b odst. 3 advokátního tarifu). Zástupkyně žalobkyně je plátkyní DPH. Daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 16.269,38 Kč činí částku 3.416,57 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně měla ve věci úspěch v 62 % žalované částky a neúspěch ve 38 % žalované částky, přiznal jí soud náhradu nákladu řízení v 24 % z částky 23.711,95 Kč (tuto částku by soud žalobkyni přiznal v případě plného úspěchu ve věci). Žalovaná má povinnost uhradit náklady řízení k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).