Výrok
I. Zamítá se návrh, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 63.362,76 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 18.025,80 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5.512,34 Kč, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 61.169,17 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 61.169,17 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 63.362,76 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že dne [datum] na základě žádosti žalovaného uzavřel [právnická osoba], jednající v České republice prostřednictvím odštěpného závodu [právnická osoba] [IČO] IČO, (dále jen „původní věřitel“) smlouvu o úvěru č. [hodnota], podle které byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 50.000 Kč, který byl navýšen až na 80.000 Kč, jako spotřebitelský nezajištěný a splácený pravidelnými splátkami. Úvěr žalovaný čerpal a zavázal se úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši minimálně 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci. Počet a výše splátek pak závisí na výši vyčerpaných peněžních prostředků z úvěrového rámce a výši úhrad žalovaného. Žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, proto využila banka svého práva a prohlásila úvěr za splatný v celé výši ke dni [datum], z důvodu prodlení se splátkou za období od [datum] – [datum]. Původní věřitel uzavřel dne [datum] s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které žalobci postoupil portfolio pohledávek z důvodu ukončení své činnosti na území ČR s účinností ke dni [datum]. Žalovaný byl o postoupení pohledávky písemně vyrozuměn. Žalovaný byl žalobcem opakovaně vyzýván k zaplacení dlužných splátek. Výzvou z [datum] byl vyzván k zaplacení dlužných splátek a současně byl upozorněn na možnost odstoupení od smlouvy o úvěru. Žalovaný ani dodatečně své povinnosti nesplnil, proto žalobce rozhodl o okamžité splatnosti. Předžalobní upomínkou ze dne 23. 10. 2024 byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu před podáním žaloby. Ke dni podání návrhu žalovaný dluží nesplacenou jistinu 61.169,17 Kč, zákonný úrok 5.512,34 Kč, smluvní úrok z prodlení 18.025,80 Kč ke dni 21. 10. 2024, dále požaduje přiznání smluvního úroku 14.75 % ročně ode dne 22. 10. 2024, úroku z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z nesplacené jistiny.
2. Na výzvu soudu k doložení důkazů prokazujících zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žalobce uvedl, že žalovaný uvedl příjem ve výši 41.000 Kč. Banka si mimo jiné ověřila pomocí interního napojení na insolvenční rejstřík, že žalovaný nebyl v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení. Výdaje žalovaný uvedl 2.500 Kč, banka stanovila životní výdaje žalovaného na základě dat sdělených žalovaným v kombinaci s interními informacemi banky, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na 4.000 Kč. Žalovaný na žádosti uvedl splátky ve výši 0 Kč, banka zjistila, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti poskytnuté úvěry se splátkou 146 Kč. Splátka nového úvěru činila 2.500 Kč, celkem tedy nové splátkové zatížení činilo 2.646 Kč. Příjem žalovaného byl vyhodnocen jako dostatečný pro poskytnutí úvěru. Po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů žalovanému zbylo 38.354 Kč k pokrytí životních nákladů. Žalovaný vyčerpal po dobu úvěru celkovou částku 406.367,68 Kč a uhradil celkem 499.923,17 Kč.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě předložených listinných důkazů.
4. Z předložených výpisů z úvěrového účtu žalovaného, výpisů původního věřitele, výpisů žalobce a písemné smlouvy o úvěru ze dne [datum] bylo prokázáno, že mezi původním věřitelem jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byl uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru. Žalovanému byl poskytnut spotřebitelský, nezajištěný, splátkový úvěr s úvěrovým rámcem 50.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši minimálně 5 % z dlužné částky, s úrokovou sazbou 25,72 % ročně, RPSN činila 32,22 %. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou od [datum].
5. Z výpisu z knih žalobce, předloženého přehledu úroků, výpisu z úvěrového účtu a přehledu splátek úvěru bylo prokázáno, že žalovaný poskytnutý úvěr čerpal. Na splacení úvěru původnímu věřiteli a žalobci zaplatil 409.923,17 Kč, od července [rok] neposkytl žádné plnění. Z písemné poslední výzvy k úhradě ze dne 17. 1. 2024 bylo prokázáno, že byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu do 29. 2. 2024 s tím, že pokud nedojde k úhradě dluhu, bude požadováno okamžité splacení celého úvěru a žalobce od uzavřené smlouvy k tomuto datu odstoupí.
6. Předžalobní výzvou ze dne 23. 10. 2024 byl žalovaná vyzván k zaplacení dluhu před podáním žaloby.
7. Smlouva o úvěru byla uzavřena před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 občanského zákoníku se tak smluvní vztah nadále řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).
8. Dle § 9 odstavec 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.
9. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že by byla provedena šetření v příslušných registrech. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce neposoudil řádně úvěruschopnost žalovaného. Žalobce k posouzení úvěruschopnosti žalovaného nedoložila žádné důkazy, ze kterých by bylo hodnověrně prokázáno, že pro účely uzavření smlouvy byly zkoumány osobní, výdělkové a majetkové poměry žalovaného ani dalších členů domácnosti, pravidelné měsíční výdaje žalovaného. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem.
10. Soud má proto za to, že v daném případě nebyla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je proto neplatná pro rozpor se zákonem, konkrétně § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, proto žalobu zamítl.
11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na celkový výsledek řízení byl úspěšnější žalovaný. Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.