Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 11.300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11.300 Kč od 13. 3. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2.373 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 11.300 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že smlouvu o úvěru č. [hodnota] uzavřel žalovaný dne [datum] se společností [právnická osoba]., IČ [IČO], pohledávka od původního věřitele byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na společnost [právnická osoba]., IČ [IČO]. Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba]., jako postupitelem a společností [Jméno žalobce]., jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel žalovanému poskytl dne [datum] úvěr ve výši 11.300 Kč na bankovní účet č. [č. účtu]. Úvěr měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil a dostal se do prodlení s vrácením úvěru. Dne [datum] zaslal žalobce žalovanému předžalobní upomínku. Žalobce požaduje úrok z prodlení od [datum] a jistina úvěru ve výši 11.300 Kč.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.
3. Z předložené smlouvy o úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že ji uzavřela společnost [právnická osoba]., IČ [IČO], s žalovaným dne [datum]. Společnost [právnická osoba]. se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 11.300 Kč na bankovní účet č. [č. účtu] a žalovaný se zavázal úvěr splatit do 24 měsíců. Strany si sjednaly roční úrokovou sazbu 457,50 %, výše úroku činila 41.344,78 Kč, žalovaný měl splatit celkem částku 52.644,78 Kč. RPSN činila 4676,58 %. Ve smlouvě si strany ujednaly 0,1 % smluvní pokutu za každý den prodlení.
4. V čestném prohlášení klienta žalovaný uvedl, že je svobodný, počet závislých osob (včetně žalovaného) 2, čistý měsíční příjem 32.000 Kč, zdroj hlavního příjmu: [právnická osoba], měsíční výdaje na domácnost ve výši 4.000 Kč a měsíční splátky jiných úvěrů 4.500 Kč.
5. Potvrzením o provedené platbě vystavené společností [právnická osoba] dne [datum], bylo prokázáno, že z účtu společnosti [právnická osoba]. odešla dne [datum] na účet [č. účtu], částka 11.300 Kč.
6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena ze společnosti [právnická osoba]. na společnost [právnická osoba]. Následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena ze společnosti [právnická osoba]. na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne [datum].
7. Přípisem ze dne 11. 1. 2024 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby.
8. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce (jeho právní předchůdce) neposoudil řádně úvěruschopnost žalovaného a uzavřená smlouva o úvěru je tak neplatná.
9. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Je nesporné, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 11.300 Kč, na kterou nic nesplatil. Tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Proto soud žalobě vyhověl z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. Nesplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.373 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11.300 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů (převzetí a příprava věci a předžalobní výzva), z částky 400 Kč za úkon (podání žaloby učiněný po 1. 1. 2025), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.300 Kč ve výši 273 Kč.