Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 11.000 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 11.000 Kč od 18. 8. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, a to v měsíčních splátkách ve výši 1.500 Kč měsíčně, splatných vždy do 25. dne v měsíci pod ztrátou výhody splátek počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku.
II. Zamítá se žaloba na zaplacení částky 2.790 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2.790 Kč ve výši 12,75 % ročně od 18. 8. 2024 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1.676,05 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění žaloby ze dne [datum] se žalobce domáhal zaplacení dlužné částky 13.790 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že původní věřitel společnost [právnická osoba] s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10.000 Kč splatný nejpozději 17. 8. 2024 spolu s úhradou smluvního úroku ve výši 2.790 Kč. Žalovaný dodatkem č. [hodnota] ke smlouvě čerpal dne [datum] částku 2.000 Kč. Na dluh žalovaný uhradil pouze částku 1.000 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 13.790 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 11.000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 2.790 Kč. Žalovaný navštívil webové stránky [webové stránky], podle své vlastní volby si zvolil výši úvěru a termín splatnosti, byl seznámen s veškerými poplatky a úroky, vyplnil registrační formulář, uvedl své osobní a kontaktní údaje. Následně byl seznámen s obsahem smluvních ujednání a byl mu učiněn návrh na uzavření konkrétní smlouvy, který žalovaný akceptoval. Úvěrová částka byla vyplacena na bankovní účet žalovaného. Předmětná pohledávka byla smluvně postoupena žalobci dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno původním věřitelem. Předžalobní upomínkou ze 15. 2. 2025 byl žalovaný vyzvána k zaplacení dluhu.
2. U jednání žalovaný uvedl, že není evidován na úřadu práce zhruba přes půl roku, musí si to vyřídit, přišla mu výzva ze zdravotní pojišťovny. Platí půjčku u [právnická osoba], toto bylo [právnická osoba]. Žalovaný uvádí, že při vyřizování úvěru po něm věřitel [právnická osoba] nic nepožadoval, nechtěl ani výplatní pásky, myslí si, že si ofotil pouze občanku. Pokud se týká vyplňování formuláře před poskytnutím úvěru, v podstatě mohl vyplnit co chtěl, nikdo žádné jiné ověření nechtěl. Žalovaný bydlí s mámou, přispívá jí 3.000 Kč měsíčně, je svobodný, žádnou vyživovací povinnost nemá. Platí na [právnická osoba] měsíčně 1.500 Kč, splátky mu umožnil soud. Žádné jiné závazky nemá. Aktuálně je oficiálně bez příjmu. Tehdy pracoval u firmy [právnická osoba], příjem mívat kolem 38.000 Kč. Peníze utratil při on-line sázení na automatech, do kamenných kasin nechodil, hrál on-line přes telefon. Myslí si, že prohrál zhruba do 200.000 Kč. Nyní má všechno zablokované přes ministerstvo financí. S navýšením úhrady nesouhlasí, společnost [právnická osoba] neprověřila jeho příjmy, nechtěla nic doložit, že má i jiné závazky. Je schopen částku zaplatit ve splátkách. Aktuálně splácí matce částku 120.000 Kč, kterou mu půjčila na dluh z her. Navrhuje splátku ve výši 1.000 Kč.
3. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] bylo prokázáno, že původní věřitel a žalovaný sjednali spotřebitelský, neúčelový úvěr ve výši 10.000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 279,83 % ročně, splatný jednorázově do 17. 8. 2024. RPSN činilo 1141,20 %.
4. Z dodatku č. [hodnota] ke smlouvě o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] bylo prokázáno, že původní věřitel a žalovaný se dohodli na vyplacení částky 2.000 Kč kdy celková částka jistiny úvěru činila 12.000 Kč, úrok pak částku 2.790 Kč, zápůjční úroková sazba činila 282,88 % ročně a RPSN 1172,30 % za celý úvěr.
5. V žalobě bylo tvrzeno, že původní věřitel prověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr, v rámci přípravy jednání však nebyly soudu doloženy žádné důkazy, kterými by žalobce prokázal řádné zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobce s původním věřitelem uzavřel smlouvu o postoupení pohledávek, dle které byla předmětná pohledávka postoupena žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno původním věřitelem přípisem ze dne 15. 2. 2025.
7. Předžalobní výzvou ze dne 15. 2. 2025 byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu před podáním žaloby.
8. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. V daném případě bylo jednoznačně prokázáno, že mezi původním věřitelem jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru, žalovanému byla poskytnuta na jeho bankovní účet částka 12.000 Kč.
10. Dle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Dle § 86 odstavec 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Dle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Z předložených listinných důkazů bylo prokázáno, že při uzavírání předmětné úvěrové smlouvy původní věřitel nepostupoval řádně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného, soudu nebyly předloženy žádné důkazy, kterými by bylo prokázáno alespoň základní přezkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného s ohledem na jeho tehdejší osobní, výdělkové a majetkové poměry. Sám žalovaný u jednání uvedl, že původní věřitel po něm nepožadoval doložení žádných dokladů.
14. Z předložených důkazů je nepochybné, že žalovaný předmětnou smlouvu uzavíral jako spotřebitel. Žalobce soudu nepředložil žádné důkazy o splnění zákonné povinnosti. Zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti spotřebitele nelze bez dalšího omezit pouze na zkoumání jeho měsíčního příjmu, je nutné zohlednit rozumné náklady na běžné živobytí (bydlení, výživné, krytí základních životních potřeb) a celkovou finanční situaci spotřebitele, pokud ji má věřitel k dispozici. V daném případě žalovaný neposkytl věřiteli před uzavřením smlouvy žádné doklady. Poskytovaný spotřebitelský úvěr byl bezúčelový, nezajištěný, tedy vysoce rizikový, původní věřitel neměl od žalovaného spolehlivé, dostatečné a přiměřené informace k tomu, aby mu předmětný úvěr poskytl.
15. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. Je nesporné, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 12.000 Kč. Na tuto částku splatil žalovaný 1.000 Kč. Částka nesplacené jistiny ve výši 11.000 Kč představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Proto soud vyhověl z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. Soud umožnil žalovanému splatit dluh ve splátkách po 1.500 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek, tzn. nezaplacením jedné splátky se stává dluh celý splatný. Nesplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
17. V ostatním byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta s ohledem na to, že nebyla mezi účastníky řádně uzavřena smlouva o úvěru.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.676,05 Kč, přičemž tato částka představuje 59,54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 79,77 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 20,23 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13.790 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 315 Kč.