Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

9 C 161/2024

Soud: Okresní soud ve ZnojměDatum rozhodnutí: 20. 11. 2024Č. j.: 9 C 161/2024-145Samosoudkyně: JUDr. Marie HladíkováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 22. 1. 2025Předmět řízení: zvýšení výživného pro zletilou dceruECLI:CZ:OSZN:2024:9.C.161.2024.1
zvýšení výživnéhovýživné
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 17. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (39) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Výživné stanovené žalobkyni [Jméno žalobkyně], narozené [Datum narození žalobkyně], č.j. [spisová značka] ze dne [datum] od 1. 11. 2019 ve výši 3.700 Kč měsíčně, se s účinností od 1. 9. 2023 mění tak, že žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobkyně částkou 5.700 Kč měsíčně, a to vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně.Dluh na výživném nevznikl.

II. Zamítá se žaloba na zvýšení výživného od 1. 9. 2023 v částce 800 Kč měsíčně.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 15. 5. 2024 se žalobkyně domáhala zvýšení výživného, které jí bylo naposledy stanoveno rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka] částkou 3.700 Kč počínaje dnem 1. 11. 2019.

2. V návrhu je uvedeno, že v době, kdy o výživném bylo rozhodováno, byla žalobkyně žákyní základní školy, když od roku 2020 nastoupila na SOU v [adresa] obor cukrářka. Dále se uvádí, že z jistých zdravotních komplikací na straně žalobkyně se zjistilo, že výběr učebního oboru je pro žalobkyni nevyhovující, absolvovala zde pouze dva ročníky, když první byl opakován z důvodu covidových opatření a během druhého ročníku jí bylo doporučeno, aby přestoupila na [název] neboť jí bylo naznačeno, že by nebyla puštěna do třetího ročníku SOU v [adresa].

3. Pokud se týká SOU v [adresa], je toto zařízení pro žalobkyni vhodnější, oborem je potravinářská výroba, cukrářské práce, je to podobný obor jako v [adresa], ale není tak náročný, a proto je s ohledem na její zdravotní komplikace a její jiné předpoklady pro ni vhodnější, lépe ho zvládne. Na SOU v [adresa] uznali žalobkyni jeden rok studia, nastoupila přímo do druhého ročníku, kde studuje od září 2023. S tímto přechodem vznikly na straně žalobkyně vyšší výdaje. Jsou zde náklady na pobyt na internátu od pondělí do pátku 2.500 Kč, když je zde zahrnuta snídaně a večeře. Nejsou zde zahrnuty svačiny, což je zhruba asi 500 Kč a dále vznikají náklady na dojíždění každý týden vlakem a autobusem, což je asi 650 Kč měsíčně. Zhruba 300 Kč na potřeby do školy na začátku školního roku, výdaje na telefon 650 Kč a další výdaje pro žalobkyni spojené s oblečením, hygienou, kosmetikou, což je asi zhruba 2.000 Kč měsíčně. Z toho tedy vyplývá, že dosud přiznaná částka 3.700 Kč je nedostatečná.

4. Žalobkyně v žalobě dále uvádí, že žalovaný z vlastní iniciativy na základě nastalých skutečností se rozhodl platit výživné vyšší, než bylo soudem stanoveno. V měsíci září a říjnu 2023 poslal navíc na každý měsíc částku 2.000 Kč a od listopadu 2023 platí navíc každý měsíc 1.300 Kč. Takže aktuálně je to 5.000 Kč měsíčně.

5. Žalobkyně dále uvedla, že ke změně podle ní došlo i na straně žalovaného, odpadly mu některé nákladové položky, kterými argumentoval v opatrovnickém řízení s tím, že tehdy dosahoval příjmu ve výši 27.000 Kč, hradil náklady na bydlení 4.750 Kč a platil půjčku u [název] ve výši 600.000 Kč, což bylo měsíčně 11.679 Kč. Tyto platby mu již odpadly. Takže minimálně o částku placenou na úvěr se mu příjem fakticky zvýšil. S ohledem na tyto skutečnosti navrhuje, aby soud uložil žalovanému platit žalobkyni výživné od 1. 9. 2023 částku 6.500 Kč měsíčně.

6. Žalobkyně jako účastnice řízení dále vypověděla, že skutečně snídaně a večeře má na internátě. Pokud má v týdnu teorii, tak nemá obědy, pokud má 4 dny praxi, tak obědy má, což je zhruba 500 Kč za měsíc. Cesta do [adresa] ji stojí 80 Kč, jezdí v neděli do [adresa], v pátek zpět domů. Pokud se týká dalších výdajů, kromě běžných potřeb žádné další nemá, ani spojené se zdravotním stavem, ani se školou.

7. Žalobkyně uvedla, že s žalovaným má kontakt jednou, dvakrát do měsíce. Pokud něco potřebuje, musí to otci říct a on jí přispěje. Za praxi dostává odměnu. Za září dostala 630 Kč i v loňském školním roce nějakou odměnu dostávali, pamatuje si červen, což bylo 140 Kč, ale nižší částka byla z toho důvodu, že měla úraz. Jinak to bylo kolem 700 Kč. Potvrdila, že mohla odměnu z praxe dostávat kolem 600 Kč měsíčně. Odměna jí byla vyplácena v hotovosti proti podpisu.

8. Žalobkyně dále uvedla, že z výživného od otce posílá mamce částku 1.000 Kč, aby všechno neutratila, zaplatí si internát, stravu, jízdné, svačinu, co zbyde, tak si koupí oblečení. Uvedla, že jí maminka jednou za měsíc posílá na účet 500 Kč. Žádné další mimořádné výdaje spojené s kulturou, návštěvou kina, divadel, nemá. Žalobkyně připustila, že zkusila internetově sázet, toto už nedělá, přišla zhruba asi o 1.000 Kč. Její přítel sází, chtěl, aby to ona zkusila.

9. Žalovaný se k návrhu písemně vyjádřil. Potvrdil, že řádně platil stanovené výživné 3.700 Kč a dále uvedl, že nad rámec tohoto výživného přispíval žalobkyni finančními částkami 500 Kč – 1.000 Kč měsíčně s tím, že mu žalobkyně vždycky zavolala, tvrdila, že peníze potřebuje na svačiny nebo na výlet. Dále uvedl, že matka žalobkyně požadovala navýšení výživného o částku 2.000 Kč měsíčně, proto tedy v září a říjnu 2023 poslal zvýšené výživné o 2.000 Kč, takže zaplatil 5.700 Kč s tím, že následně požadoval, aby bylo právně na jistotu, jaké výživné má platit. Požadoval uzavření mimosoudní dohody na částku 5.700 Kč, to však matka žalobkyně odmítla a od listopadu 2023 platí vyšší výživné o 1.300 Kč měsíčně, tedy 5.000 Kč měsíčně. Vedle tohoto výživného žalovaný na základě žádosti žalobkyně posílá žalobkyni navíc částku 500 Kč až 1.000 Kč měsíčně, jak již uvedl.

10. Žalovaný poukázal na to, že má za to, že se žalobkyně řádně neučila na SOU [adresa], tento obor nedokončila a přestoupila do [adresa] s tím, že má za to, že pokud by řádně se učila, mohla být vyučená a soběstačná. O přestupu ho neinformovala, s žalovaným přestup na jinou školu nekonzultovala. Dále žalovaný zmínil, že v roce 2020 šel s žalobkyní do banky v [adresa], kde jí založil účet, na který byla poukázána částka 56.000 Kč s tím, že měla zde zřízeno dispoziční oprávnění. Žalovaný aktuálně pracuje jako zaměstnanec obce [adresa], výdělky jsou ve výši 21.400 Kč čistého, další vyživovací povinnost nemá, uzavřel nové manželství s tím, že ze zdravotních důvodů měnil zaměstnavatele, trpěl [Anonymizováno] problémy, navštěvoval psychiatra, trpěl psychickými problémy, navštěvoval psychiatra, trpěl [Anonymizováno], užíval léky. Stav trvá do současné doby. Je ochoten platit výživné 5.500 Kč měsíčně.

11. Žalovaný jako účastník řízení doplnil písemné vyjádření s tím, že v červnu 2021 zcela doplatil úvěr u [název], aktuálně má nový úvěr, kde platí 2.600 Kč měsíčně. Jiný příjem, než ze zaměstnání nemá, jinou vyživovací povinnost nemá. V tomto se situace nezměnila. Je ženatý, bydlí v domě, jehož je vlastníkem s tím, že měsíčně platí na energie platí zhruba 9.000 Kč. Další mimořádné výdaje nemá. Bývalá manželka nechtěla s žalovaným uzavřít dohodu na vyšší výživné s tím, že chce žalovaný soud. Mrzí ho to, že k soudu vůbec došlo.

12. Soud ve věci vyslechl svědkyni [jméno FO], matku žalobkyně, která soudu uvedla, že jejím nejvyšším zájmem je, aby se dcera doučila. Pokud se týká financí, dává jí na dopravu, platí jídlo, internát si platí z výživného od žalovaného, posílá jí na účet někdy 2.000 Kč, někdy jí to dává hotově. Potvrdila, že jí dcera posílá 1.000 Kč měsíčně, je to z toho důvodu, že pokud by tam peníze nechala, tak by je utratila. Pokud se týká oblečení, tak aktuálně kupovala pracovní kalhoty, protože si je dcera roztrhla a neměla na nové v učení nárok, jinak pracovní oblečení, věci od školy dostala. Výdaje na domácnost má 8.000 Kč – 10.000 Kč, bydlí sama. Žalobkyně nemá žádné pojištění, spoření, toto jí ani ona sama ani svědkyně neplatí. Bývalý manžel chtěl uzavřít mimosoudní dohodu, ale podmínkou bylo, že to někdo sepíše.

13. Z provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav:

14. Soudu bylo doloženo potvrzení SOU učiliště [adresa], jejich rozhodnutí z černa 2023, kdy žalobkyně byla přijata do 2. ročníku oboru cukrářské práce. Soud měl dále k dispozici rozhodnutí o přijetí žalobkyně do Domova mládeže pro školní rok 2023/2024. Soudu bylo dále doloženo potvrzení o studiu [adresa], kdy žalobkyně je ve 2. ročníku tohoto učiliště ve školním roce 2023/2024.

15. Dále bylo soudu doloženo potvrzení, že úvěr u [banka] byl 21. 6. 2021 zcela splacen. Dále z předloženého rozhodnutí o přijetí do Domova mládeže vyplývá, že částka za ubytování je 2.500 Kč. Soud má také k dispozici písemný návrh na uzavření mimosoudní dohody s datem označeným 29. 4. 2024, kde je tedy popsána situace nutnosti přestupu na jiné odborné učiliště s tím, že žalovaný bude platit 6.500 Kč měsíčně a dlužné výživné v té době 10.600 Kč doplatí do jednoho měsíce. Pokud k dohodě nedojde, bude podán návrh k soudu.

16. Soud měl k dispozici lékařskou zprávu, týkající se žalovaného, kde je uvedeno, že žalovaný měl v minulém zaměstnání zdravotní problémy, změna zaměstnání byla podle názoru lékaře ze zdravotních důvodů prospěšná. Byl žádán a vystaven posudek o tom, že by pozbyl žalovaný zdravotní způsobilost k výkonu původního zaměstnání.

17. Žalovaná soudu doložila zprávy ze [právnická osoba], tato zpráva je z roku 2018, kdy byl prováděn pohovor s matkou žalobkyně s ohledem na to, že u žalobkyně se projevovaly určité problémy v podobě šikany ze strany spolužáků žalobkyně. Tyto otázky byly řešeny pohovory, kde byli přítomni rodiče dětí, které žalobkyni šikanovaly. Doklady předložené soudu byly ty, že od září 2018 žalobkyně přešla na jinou školu, je zde rozhodnutí o přijetí na SOU v [adresa], denní studium cukrář od 1. 9. 2020. Soudu byla doložena zpráva z psychologického a speciálně-pedagogického vyšetření, kdy tato zpráva je z května 2021 s tím, že je v této zprávě uvedeno, že žalobkyně byla naposledy v pedagogicko-psychologické poradně vyšetřena v roce 2018, dále je zde uvedeno, že zvyšující nároky výuky a v souvislosti s negativním vývojovým trendem v oblasti sociální i edukativní je pro žalobkyni stále více náročné, dostačovat požadavkům na ni kladeným navzdory, že se snaží, zažívá neúspěch a ten ji demotivuje v další přípravě. Je zde dále uvedeno, že zařazení do třídy, kde bude způsob školní práce více vyhovovat jejím speciálním vzdělávacím potřebám by mohlo stabilizovat její prospěch a mít podporující vliv na její další vzdělávání, osobnostní rozvoj i na motivaci k přípravě na výuku. Soudu byly dále doloženy listiny jako je doporučení školského poradenského zařízení s tím, že pokud se týká těchto doporučení, je zde odkaz vždy na pedagogicko-psychologickou poradnu a na doporučení hledat vhodné postupy výuky a dopomoci u žalobkyně. Ze všech těchto psychologických a speciálně-pedagogických vyšetření vyplývá, že by bylo vhodné pro žalobkyni nalézt jiné zařízení, jinou školskou výuku, která by jí lépe vyhovovala. Následně poté byla žalobkyně přijata na SOU v [adresa].

18. Soud měl dále k dispozici zprávy ohledně výdělku žalovaného, když jeho průměrný měsíční příjem je 23.996 Kč. Pokud se týká příjmů matky žalobkyně, tak tam se částka pohybuje kolem 2.500 Kč měsíčně. Je také pravdou to, že z předložených podkladů vyplývá, že žalobkyně o prázdninách 2023 a 2024 byla na brigádě, když v srpnu 2023 si vydělala 16.424 Kč a v červenci 2024 to byla částka 9.430 Kč.

19. Je pravdou, že mezi rodiči žalobkyně byla uzavřena dohoda, že žalovaný v rámci vypořádání SJM vloží z peněz, které by měla vyplatit matka žalobkyně paní [jméno FO] na účet žalobkyně částku 56.000 Kč. Tato dohoda byla uzavřena v roce 2018. Soudu bylo sděleno, že tyto peníze na účtě žalobkyně již nemá, že byly spotřebovány pro její potřebu. Doloženo bylo, že tyto finanční prostředky 56.000 Kč byly na účtě v srpnu 2018. Dále bylo doloženo aktuální potvrzení o studiu na [adresa] z 2.9. 2024, že je žalobkyně ve 3. ročníku a pokud se týká předloženého vysvědčení za předchozí ročník, tak jsou známky víceméně chvalitebné, výborné, nejhorší známka je z tělesné výchovy. Je tedy zřejmé, že změna učiliště žalobkyni výrazně pomohla.

20. Žalovaný soudu doložil ještě podání, ve kterém vyčíslil částky, které žalobkyni zaslal nad rámec běžného výživného i nad rámec částky, kterou sám zvýšil mimo běžné výživné. Pokud se týká těchto částek, tak je to částka celkově 77.400 Kč, kdy žalobkyně tyto peníze nad rámec výživného u jednání soudu potvrdila.

21. Soud měl dále k dispozici výpis z účtu svědkyně [jméno FO] s tím, že z tohoto výpisu soud zjistil, že matka žalobkyně jí zaplatila internát třikrát, a to 15. 9. 2023, 16. 10. 2023 a 17. 7. 2023, vždy částkou 2.500 Kč. Dále měl soud k dispozici výpis z účtu žalobkyně, a to za celé období, kdy požaduje zvýšení výživného, tedy od září 2023.

22. Z výpisu účtu žalobkyně, který měl soud k dispozici za období září 2023 až říjen 2024 soud zjistil následující: Z tohoto výpisu soud má jednoznačně za prokázáno, že žalovaný za toto období, tedy 14 měsíců, žalobkyni zaplatil částku 77.400 Kč. Všechny tyto platby jsou ve výpisu z účtu uvedeny. Soud dále ještě započetl na úhradu žalovanému pořízení mobilu v hodnotě 4.000 Kč, což žalobkyně potvrdila. Celkem tedy za těchto 14 měsíců bylo zaplaceno žalobkyni 81.400 Kč. Pokud se týká soudem stanoveného výživného, tak za těchto 14 měsíců to měla být částka 51.800 Kč. Dále z tohoto výpisu z účtu žalobkyně vyplývá, že její matka paní [jméno FO] jí posílala nepravidelně částky 500 Kč, a to ve výši celkem 4.000 Kč, 21. 10. 2024 zaslala na účet žalobkyně 1.500 Kč. Pokud tedy soud započítá z účtu paní [jméno FO] zaplacený internát plus částky, které posílala na účet své dcery, tak je to celkem částka 13.000 Kč za těch 14 měsíců. Soud musí konstatovat, že z výpisu z účtu žalobkyně je zřejmé i to, co žalobkyně uvedla, že v tomto období sázela, posílala úhrady z účtu.

23. Podle § 913 zákona č. 89/2012 Sb. v platném znění obč. zákoník při určení rozsahu výživného soud rozhodne odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odst. 2 téhož ustanovení při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popř. zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika.

24. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, ovšem pouze částečně. Z předložených listinných důkazů, z toho, co žalobkyně soudu sdělila, co sdělil žalovaný, soud musí konstatovat, že námitka žalovaného, že žalobkyně měla řádně studovat SOU v [adresa], neobstojí vzhledem k tomu, že z doložených listinných důkazů, ze zpráv pedagogicko-psychologické poradny z projednávání šikany v základní škole, jednoznačně vyplynulo, že SOU v [adresa] bylo pro žalobkyni náročné, v podstatě nad její síly toto zvládnout, naopak přechod do SOU v [adresa] podle vysvědčení jí vyhovuje, je schopná toto absolvovat, vyučit se. Z toho důvodu soud námitku žalovaného ohledně vzdělání nepovažuje za důvodnou. Na druhé straně soud nepovažuje za důvodnou ani námitku žalobkyně, že žalovaný se vzdal bezdůvodně svého zaměstnání, že by si mohl vydělávat více, resp. že mu odpadla povinnost platit úvěr, takže by mohl platit vyšší výživné.

25. Soud jednoznačně konstatuje, že pokud se týká podmínek, oba rodiče žalobkyně mají pouze jednu vyživovací povinnost, pokud se týká příjmů rodičů v době, když bylo rozhodováno v roce 2020, tak žalovaný měl zhruba 28.000 Kč měsíčně čistého, matka žalobkyně 25.000 Kč. V současné době, jak bylo konstatováno, příjem žalovaného je zhruba 24.000 Kč a příjem matky žalobkyně taktéž zhruba 23.500 Kč. Pokud se týká všech finančních prostředků, soud konstatuje, že je nutné do příjmů žalobkyně započíst i příjmy, které získala v průběhu prázdnin za brigády, což byla v srpnu 2023 částka 16.424 Kč a v červenci 2024 9.430 Kč. Dále má soud za to, že je nutné do příjmů žalobkyně započíst i odměnu z praxe, což je zhruba 600 Kč měsíčně, tak jak žalobkyně uvedla u jednání. Soud dále provedl zjištění všech příjmů za období 14 měsíců, které žalobkyně získala, ať již z výživného, příspěvku od matky, z brigád, příp. z odměn ve škole. Soud zjistil následující: Žalobkyně za období 14 měsíců, tedy od září 2023 do října 2024 získala od svého otce, tedy žalovaného částku 81.400 Kč. Jsou to jednak finanční prostředky, jak už bylo výše uvedeno, 77.400 Kč prokazatelně zaslané na účet a částka 4.000 Kč na pořízení mobilu, což znamená průměrnou částku za toto období 5.800 Kč. Dále jak už bylo konstatováno, příjem od své matky paní [jméno FO] byl 13.000 Kč, což je opět průměr za toto období 930 Kč. Do příjmů žalobkyně soud ale také musel započíst výdělky, které získala o prázdninách z brigád, a to částku 16.424 Kč a částku 9.430 Kč a dále taky odměnu za praxi v učení, kdy soud započetl částku 600 Kč za září až prosinec 2023, což jsou 4 měsíce a z roku 2024 je to pak 1-6, tedy leden až červen, kdy byla škola a potom září a říjen 2024. Celkem je to tedy 12 měsíců a pokud to byla částka 600 Kč, tak je to 7.200 Kč. Pokud tedy soud sečetl za období 14 měsíců všechny příjmy žalobkyně, které získala z výživného, z částek od matky, z brigád a z odměny z praxe, tak celkem získala částku 127.454 Kč, což je průměr na jeden měsíc 9.104 Kč.

26. Pokud soud tuto částku sečetl, zjistil, že má za to, že tato částka je výrazně vyšší, než jsou potřeby žalobkyně, resp. potřeby by byly možná i vyšší, ale soud zase tady podotýká, že ze strany žalobkyně otázka sázení přes internet je velice nebezpečná, stejně tak jak když přiznala u soudu, že kouří. Soud se nedomnívá, že by poměry žalovaného byly na takové výši, že by byly příjmy tak vysoké, že by opravdu byly splněny podmínky pro požadované výživné 6.500 Kč. Navíc soud se domnívá, že pokud žalobkyně je na internátě, není celý týden doma u matky, že pokud má nedostatek finančních prostředků, tak částka 930 Kč, která vychází na příspěvky matky žalobkyně, pro ni by tedy s ohledem na její výdělky a požadavek na žalovaném 6.500 Kč měla být výrazně vyšší, protože v žádném případě matka žalobkyně neplní svou vyživovací povinnost osobní péčí. Pokud tedy soud zohlednil všechny příjmy, které žalobkyně má, pokud podmínky žalovaného, počet jeho vyživovacích osob, tedy jedna, jeho výdělek zhruba 24.000 Kč, tak má soud za to, že maximum částky, které soud žalobkyni přiznal, je částka 5.700 Kč měsíčně od 1. 9. 2023. Jak už bylo v průběhu odůvodňování uvedeno, po celou tuto doby žalovaný platil, resp. zaplatil průměrnou částku 5.800 Kč měsíčně, takže dluh mu na výživném nevznikl. Pokud se týká i vyšší částky požadované žalobkyní, tak soud toto neshledává důvodným, pokud soud informativně přihlédl k tabulkám vydaným Ministerstvem spravedlnosti, tak těch 20 % by z příjmů žalovaného bylo necelých 5.000 Kč. Zhodnotil-li soud všechny podklady, které měl k dispozici, zejména to, že žalobkyně měla po celou dobu 14 měsíců pro svou potřebu částku 9.000 Kč, soud dospěl k závěru, že výživné ve výši 5.700 Kč je odpovídající potřebám žalobkyně, ale i možnostem a schopnostem žalovaného. Jak již bylo řečeno, dluh na výživném nevznikl.

27. Pokud se týká dalšího, soud částku ve výši 800 Kč, kterou navíc ještě žalobkyně požadovala, zamítl od 1. 9. 2023.

28. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení vzhledem k tomu, že soud vzal za prokázané, že v okamžiku, když byl vznesen požadavek na žalovaného na zvýšení výživného, žalovaný neprodleně začal platit vyšší výživné, posílal žalobkyni nejprve dvakrát výživné ve výši 5.700 Kč, poté výživné ve výši 5.000 Kč. Prokazatelně z výpisu účtu žalobkyně vyplývá, že i nad rámec tohoto oficiálně stanoveného, resp. domluveného výživného, které posílal, platil i další splátky, tzn. že nelze žalovanému přičíst k tíži to, že mezi účastníky nedošlo k dohodě, nelze aktuálně žádným způsobem mu přičíst k tíži i situaci, že chtěl nějaké písemné potvrzení, nějakou písemnou dohodu. Z těchto důvodů má soud za to, že je spravedlivé v daném případě rozhodnout, že si každý z účastníků ponese své náklady sám, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací