Výrok
I. Výživné stanovené žalovanému rozsudkem Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka] ve výši 6.000 Kč měsíčně od 1. 9. 2018 se s účinností od 1. 9. 2024 ruší.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Návrhem doručeným soudu dne 2. 9. 2024 se žalobce domáhal zrušení vyživovací povinnosti ke zletilému synovi. K odůvodnění uvedl, že platí výživné ve výši 6.000 Kč stanovené rozsudkem Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Syn dostudoval a dne [datum] mu sdělil e-mailem, že od [datum] bude žadatelem o práci. Vzhledem k věku zletilého je již schopen se sám živit.Z e-mailu ze dne [datum] soud zjišťuje, že žalovaný oznámil žalovanému, že na VŠ, kam se snažil o přijetí, se nedostal (byl tzv. první od čarou. Od září nebude student a bude se ucházet o práci. Byl by vděčný za finanční podporu, dokud nebude v zaměstnání.Žalovaný v písemném podání ze dne [datum] uvedl, že souhlasí se zrušením vyživovací povinnosti. Potvrdil, že poslal žalobci informaci o tom, že ukončil studium a hledá práci.Podle § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.V projednávaném případě je žalovaný již zletilý, ukončil studium a hledá zaměstnání. Je tedy již schopen se sám živit. Žaloba je tak zcela důvodná. Proto soud zrušil vyživovací povinnost žalobce k žalovanému.O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.