Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 146 849,06 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 146 849,06 Kč od 27. 11. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši
32 300,40 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
Žalobou doručenou soudu dne 29. 11. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky 146 849,06 Kč. Uvedla, že uzavřela s žalovanou dne 13. 4. 2021 dohodu o uznání dluhu. Žalovaná v ní uznala svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše celkem ve výši 149 349,06 Kč a zavázala se ho uhradit ve 120 pravidelných měsíčních splátkách v souladu se sjednaným splátkovým kalendářem. S plněním splátek č. 3 a č. 4 se dostala do prodlení. Proto žalobkyně odeslala žalované oznámení o zesplatnění dluhu spolu s předžalobní upomínkou. Na svůj dluh žalovaná uhradila od data uzavření dohody do data podání žaloby celkem částku ve výši 2 500 Kč.
Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů.
Z listiny„ Splátková dohoda“ soud zjistil, že ji uzavřeli dne 13. 4. 2021 žalobkyně jako věřitel a žalovaná jako klient. Žalovaná v dohodě uznala svůj dluh vůči věřiteli co do důvodu i výše a zavázala se ho hradit formou měsíčních splátek.
Přípisem ze dne 18. 11. 2021 bylo žalované oznámeno zesplatnění dluhu, byla vyzvána k jeho úhradě ve výši 146 849,06 Kč do 26. 11. 2021.
Podle § 2053 zákona č. 80/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má za prokázáno, že žalovaná vůči žalobkyni uznala svůj dluh co do důvodu i výše ve smyslu ustanovení § 2053 o. z. Dluh nesplácela, jak byli dohodnuti. Nárok žalobkyně žalovaná žádným způsobem nezpochybnila ani nevyvrátila. Včasným neuhrazením se žalovaná dostala s úhradou do prodlení. Podle § 1970 o. z. má proto žalobkyně dále nárok na úroky z prodlení, přičemž výši úroků stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 32 300,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 874 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 146 849,06 Kč sestávající z částky 6 980 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21 840 Kč ve výši 4 586,40 Kč.