Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcia) částku ve výši 3.590 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 3.290 Kč od 25. 2. 2024 do zaplaceníb) částku ve výši 26.761 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 26.461 Kč od 25. 2. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 13.265,99 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal zaplacení částky 30.351 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že vozidlo s nejvyšší povolenou hmotností nad [hodnota], registrační značka [SPZ], VIN [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [hodnota], vedené v registru vozidel jako provozované, nemělo v období od [datum] do [datum], kdy byl vlastníkem/provozovatelem žalovaný, sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ustanovením § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobci vznikl dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nárok na příspěvek a dle § 4 odst. 4 téhož zákona na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne [datum]. Dále žalobce uvedl, že nákladní automobil, který je nebo má být v registru silničních vozidel zapsán jako tahač návěsů, nebo tahač přívěsů, registrační značka [SPZ], VIN [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [hodnota], vedený v registru vozidel jako provozovaný, neměl v období od [datum] do [datum], kdy byl vlastníkem/provozovatelem žalovaný, sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ustanovením § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobci vznikl dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nárok na příspěvek a dle § 4 odst. 4 téhož zákona na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 24. 2. 20242. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného na základě výsledků provedeného dokazování.3. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav:4. Z výzvy ze dne 11. 12. 2023 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištěné vozidlo registrační značka [SPZ], a to za nepojištěné období od [datum] do [datum], tj. za 47 dní, denní sazba 70 Kč.5. Z výzvy ze dne 11. 12. 2023 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištěné vozidlo registrační značka [SPZ], a to za nepojištěné období od [datum] do [datum], tj. za 47 dní, denní sazba 563 Kč.6. Ze zprávy [právnická osoba] [adresa], odbor [název], soud zjistil, že vlastníkem (provozovatelem) předmětných vozidel byl [jméno FO]. Žalobce soudu doložil kupní smlouvy, z nichž vyplývá, že vlastníkem předmětných vozidel za daná období byl žalovaný.7. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.8. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.9. Po provedeném dokazování soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Nárok žalobce na dlužnou částku vyplývá z ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb. Soud má za prokázáno, že žalovaný, jakožto vlastník (provozovatel) vozidla, neuhradil příspěvek za nepojištěné vozidlo. Žalovaný pak nárok žalobce žádným způsobem nezpochybnil ani nevyvrátil. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku ve výši 30.351 Kč spolu s úrokem z prodlení. Nárok žalobce na úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13.265,99 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.215 Kč, dále se tyto náklady skládají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30.351 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.. Dále byly přiznány úkon právní pomoci za účast u jednání dne 11. 12. 2024 a účast u jednání dne 5. 2. 2025 po 2.340 Kč (§ 6 odst. 1 a § 7), 1x režijní paušál po 300 Kč, 1x režijní paušál po 450 Kč, náhrada za ztrátu času stráveného na cestě z [adresa] a zpět za 6 půlhodin po 100 Kč, cestovné (§ 13 odst. 5 a. t.) za cestu dne 11. 12. 2024 [adresa] a zpět v celkové výši 1.017 Kč za 140 km ujetých osobním automobilem tovární značky [vozidlo], registrační značka [SPZ] při průměrné spotřebě 4,3 l/100 km a ceně 38,70 Kč/1 motorové nafty a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., náhrada za ztrátu času stráveného na cestě z [adresa] a zpět za 6 půlhodin po 150 Kč, cestovné (§ 13 odst. 5 a. t.) za cestu [adresa] a zpět dne 5. 2. 2025 v celkové výši 1.021 Kč za 140 km ujetých osobním automobilem tovární značky [vozidlo], registrační značka [SPZ] při průměrné spotřebě 4,3 l/100 km a ceně 34,70 Kč/1 motorové nafty a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. a DPH ve výši 21 % v částce 2.091,49 Kč. Náhrada za ztrátu času a cestovné u jednání dne 11. 12. 2024 účtuje právní zástupce pouze jednu polovinu, neboť se v jeden den účastnil u Okresního soudu ve Znojmě dvou jednání. Za písemné podání ve věci samé ze dne 10. 1. 2025 odměna přiznána nebyla, soud má zato, že žalobce již v žalobě měl doložit svá tvrzení.