10 C 211/2022

Odůvodnění

1. V této právní věci Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl rozsudkem ze dne 11. 1. 2024, č.j. 10 C 211/2022-146 („dále jen rozsudek soudu I. stupně“) tak, že zamítl žalobu žalobců a) - i), kterou se žalobci a) - i) domáhali náhrady nemajetkové újmy po žalovaném a vedlejším účastníkovi na jeho straně, která jim vznikla v souvislosti s automobilovou havárií ze dne 30. 11. 2020 zaviněnou žalovaným, při které zemřel pan [Jméno žalobce C]. [jméno FO] [Jméno žalobce C] byl manžel žalobkyně a) otec žalobců b) a c), dědeček žalobců d) – g) a bratr žalobkyň h) – i). Žalobci a) – i) požadovali nemajetkovou újmu podle § 2959 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“). Soud I. stupně zamítnutí nároku žalobkyně a) odůvodnil tak, že žalobkyně a) má nárok na nemajetkovou újmu ve výši 682 500 Kč, ale žalobkyně a) již v rámci dříve proběhlého trestního řízení žalovaného obdržela od pojišťovny [Anonymizováno] [Anonymizováno], a.s. částku ve výši 729 975 Kč, kterou jí byla nemajetková újma plně odškodněna. Co se týče žalobců b) – i), tak zamítnutí jejich nároků bylo odůvodněno soudem I. stupně tak, že jejich vztah k pozůstalým byl standardně dobrý, nikoliv výrazně intenzivní. Tito žalobci nežili ve společné domácnosti s pozůstalým a pouze se navštěvovali, nebyli na sobě finančně závislí a žádnému z těchto žalobců nevznikla psychická újma v důsledku, které by byli nuceni vyhledat lékařské ošetření. Co se týče náhrady nákladů řízení, tak soud I. stupně přistoupil k aplikaci § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

2. K odvolání žalobců a) – i) Krajský soud v Brně svým usnesením ze dne 31. 3. 2025, č. j. 17 Co 58/2024-189 rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení s tím, že každý z žalobců a) – i) má postavení osoby blízké ve smyslu § 22 odst. 1 o.z. k pozůstalému. Ve vztahu ke každému z žalobců a) – i) se tedy presumuje negativní zásah do jejich osobnostních sfér, pokud nebude prokázán opak. Je tedy na soudu I. stupně, aby v dalším řízení u každého z žalobců a) – i) jasně stanovil základní částku, ze které při určení výše náhrady nemajetkové újmy vycházel, na jaká kritéria vzal ohled a jakým způsobem jednotlivá kritéria posoudil, a jak se to které kritérium podílelo na určení konečné výše náhrady nemajetkové újmy každému jednotlivému žalobci. Co se týče určení výše základní částky, tak odvolací soud připomíná, že soud I. stupně může základní částku ponížit v rámci posouzení vzdálenosti rodinné vazby na pozůstalého (viz NS 25 Cdo 3463/2018).

3. Z důkazů provedených v řízení soud zjistil tento skutkový stav, a to z tvrzení žalobců, kterému žalovaný a vedlejší účastník neodporovali, z rodných listů a rozhodnutí Úřadu městské části [adresa] – ve věci o vyhovění žádosti o změnu příjmení, že žalobkyně a) je pozůstalou vdovou po zemřelém [jméno FO], narozeném [datum], zemřelém [datum]. Žalobci b) a c) jsou děti po zemřelém. Žalobci d) – g) jsou vnuci zemřelého. Žalobkyně h) a ch) jsou sestry zemřelého.

4. Z předžalobní výzvy, podacích lístků bylo zjištěno, že žalobci žalovaného písemně před podáním žaloby vyzývali k náhradě nemajetkové újmy dne 21. 6. 2022, žalobkyně a) ve výši 3 000 000 Kč a další z žalobců po 2 000 000 Kč, výzva byla podána k poštovní přepravě dne 22. 6. 2022 a byla odeslána žalovanému do [Anonymizováno] i do [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].

5. Ze sdělení [právnická osoba] [Anonymizováno] bylo zjištěno, že průměrná hrubá měsíční nominální mzda činila v roce 2019 částku 34 125 Kč.

6. Z potvrzení [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] bylo zjištěno, že žalovaný je od 19. 5. 2021 trvale klientem [Anonymizováno] [Anonymizováno] – domova pro seniory, jeho stav vyžaduje trvalou péči.

7. Z návrhu opatrovnického soudu a sdělení od trestního soudu v [Anonymizováno] bylo zjištěno, že rodiče nezletilých žalobkyň f) a g) podali návrh na udělení souhlasu s podáním žaloby o náhradu nemajetkové újmy za usmrcení osoby blízké. Z rozsudku Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], čj. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že jím byl udělen souhlas s právním jednáním, které za nezletilé děti [Anonymizováno] a [Jméno žalobce G], se souhlasem jejich otce, učinila jejich matka [Jméno žalobce B], a to s podáním žaloby v této právní věci.

8. Z výzvy k plnění ze dne 22. 11. 2021 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobců jménem žalobkyně a) požádal [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. k pojistnému plnění dle pojistné smlouvy č. [hodnota] z titulu povinného ručení za vzniklou škodu ve výši 729 975 Kč dle rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č.j. [spisová značka] s tím, že pojistnou událost ohlásil dne 7. 12. 2020 [Jméno žalobce D].

9. Z pojistné smlouvy č. [hodnota] byl zjištěn pojistný vztah mezi pojišťovnou [Anonymizováno] [Anonymizováno], a.s. a žalovaným ohledně motorového vozidla, kterým byla způsobena autonehoda dne 30. 11. 2020.

10. Z oddacího listu bylo zjištěno, že manželství [jméno FO], narozeného [datum] a [Jméno žalobce A], rození [Anonymizováno], nar. [Datum narození žalobce A] bylo uzavřeno dne [datum], k datu dopravní nehody 30. 11. 2020 tak trvalo 50 let.

11. Z přílohového spisu Okresního soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že se žalobkyně a) k trestnímu stíhání připojila s nárokem na náhradu škody, jako pozůstalá po oběti trestného činu [jméno FO], zemřelém při dopravní nehodě, a to s nárokem ve výši 429 975 Kč podle § 2958 o.z. (který představuje bolestné za způsobenou fyzickou újmu na zdraví, hodnoceno 60 body, tj. 341,25 Kč/rok 2020 krát 60, tj. 20 475 Kč a bolestné za způsobené psychické útrapy v rozsahu 1200 bodů, tj. 341,25 Kč krát 1200, tj. 409 500 Kč, celkem 429 975 Kč) a dále s nárokem ve výši 3 000 000 Kč podle § 2959 o.z. Ostatní žalobci, jako pozůstalí po zemřelém [Anonymizováno] [Anonymizováno] [jméno FO], se k trestnímu stíhání připojili s nárokem každý z nich po 2 000 000 Kč podle § 2959 o.z. za duševní útrapy. Z trestního spisu bylo rovněž zjištěno, že žalovaný byl odsouzen pro přečin usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku a přečin ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 148 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody podle § 143 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 trestního zákoníku v trvání 3 let s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání pěti let a k trestu zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 7 let, dále pak k náhradě škody poškozené [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]. Žalobkyni a) byla jako poškozené přiznána náhrada nemajetkové újmy ve výši 729 975 Kč. Tato částka byla popsána v bodě 12. a 13. odůvodnění trestního rozsudku tak, že sestává z částky 429 975 Kč podle § 2958 o.z., kterou představuje peněžitá náhrada za fyzické zranění [Jméno žalobce A] v rozsahu 60 bodů stanovená lékařem Kliniky úrazové chirurgie Fakultní nemocnice [adresa] a peněžitá náhrada dle lékařské zprávy praktického lékaře pro dospělé [tituly před jménem] [jméno FO], podle níž u poškozené je diagnostikována [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] po traumatické události, která byla stanovena z bodového ohodnocení z této diagnózy ve smyslu metodiky Nejvyššího soudu hodnotou 1200 bodů, při stanovení hodnoty bodu 341,25 Kč pro rok 2020, jedná se tak o částku 429 975 Kč. [právnická osoba] trestním rozsudkem přiznaná částka žalobkyni a) představuje odčinění duševních útrap ve výši 300 000 Kč dle § 2959 o.z. Ve zbytku svého nároku byla žalobkyně a) odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních a ostatní žalobci ohledně celých nároků byli rovněž odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. Tyto skutečnosti byly zjištěny z obsahu shora citovaného spisu Okresního soudu v [adresa], a dále pak z rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], ve spojení s usnesením Krajského soudu v[Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], který je pravomocný a vykonatelný dnem [datum]. Co se týče průběhu dopravní nehody ze dne 30.11.2020, pro stručnost soud odkazuje na odůvodnění tohoto rozsudku v bodě 1.

12. Z protokolu o hlavním líčení ze dne 24. 11. 2021 u Okresního soudu v [adresa], sp. zn. [spisová značka], a to z výslechu žalovaného bylo zjištěno, že projevil upřímnou lítost nad tím, co se stalo.

13. Z internetových stránek [Anonymizováno] [adresa], emailu [jméno FO] ze dne 8. 12. 2020, matky žalobce d) a emailu [Anonymizováno] [jméno FO] bylo zjištěno, že při bohoslužbě se bude modlit za žalovaného, proto na to [jméno FO] reagovala tak, že by se s modlitbou mělo myslet především na [jméno FO], který při dopravní nehodě zahynul. Na to [Anonymizováno] [jméno FO] reagoval omluvou tak, že o tom nic nevěděl a že se v kostele začali modlit za manžele, které havárie postihla a takto jim projevují soucit.

14. Z dopisu ze dne 14. 10. 2023 bylo zjištěno, že jím žalovaný všem žalobcům vyjadřuje upřímnou lítost nad úmrtím manžela, bratra a dědečka, který tragicky zemřel po dopravní nehodě, kterou žalovaný sám zavinil. Žalovaný sám utrpěl vážná zranění, nebyl fyzicky ani psychicky schopný jednat tak, jako dříve, nebyl schopný ani napsat omluvný dopis, za zemřelého se často modlí.

15. Ze zaúčtovaných transakcí, emailové korespondence, sdělení čísla bankovního účtu pro výplatu pojistného plnění a sdělení o výši pojistného plnění bylo zjištěno, že [Anonymizováno] [Anonymizováno], a.s. na účet uvedený žalobkyní a) č. [č. účtu] uhradila bolestné v rozsahu 60 bodů ve výši 20 475 Kč, platba byla odeslána dne 29. 3. 2021 a dále uhradila odškodnění duševních útrap v souvislost s úmrtím [jméno FO] ve výši 729 975 Kč, platba byla odeslána dne 27. 4. 2022.

16. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

17. Podle § 2951 odst. 2 o.z. se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečné účinné odčinění způsobené újmy.

18. Podle § 2956 o.z. v případě, kdy škůdci vznikne povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

19. Pode § 2959 o.z. při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

20. Podle § 22 odst. 1 o.z. je-li osoba blízká příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.

21. V řízení nebylo sporu o tom, že jsou dány zákonné předpoklady pro vznik odpovědnosti škůdce za škodu, tj. nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku dopravní nehody, ke které došlo dne 30.11.2020 a jejímž viníkem byl právě škůdce-žalovaný (§ 2910 o.z.). Mezi účastníky rovněž nebylo sporné, že škůdce porušil svoji právní povinnost stanovenou v § 4 písm. a), § 5 odst. 1 písm. b), § 16 z.č. 361/2000 Sb. (o provozu na pozemních komunikacích…), jak bylo zjištěno z odůvodnění rozsudku Okresního soudu v [adresa] č.j. [spisová značka] ze dne [datum], neboť se jako řidič nechoval dostatečně ohleduplně a ukázněně a nesledoval situaci v provozu a zleva začal objíždět odstavené vozidlo a vjel do protisměrného proudu, ve kterém se pohybovalo vozidlo poškozeného a dále tak, že jinému z nedbalosti ublížil na zdraví tím, že porušil důležitou povinnost uloženou mu podle zákona, neboť tímto svým jednáním způsobil zranění poškozené [Anonymizováno] [jméno FO] a smrt [jméno FO]. Na předmětnou věc tak dopadá ustanovení § 2927 o.z., který upravuje zvláštní typ odpovědnosti za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků, neboť dopravní nehoda a s ní související škoda byla způsobena zvláštní povahou provozu motorového vozidla.

22. Žalovaný nenamítal nic proti tomu, že vůči němu žalobci uplatnili své nároky jako vůči škůdci. [Anonymizováno] [Anonymizováno], a.s. namítala, že v řízení vystupuje pouze jako vedlejší účastník, žaloba tak vůči ní nemůže směřovat. V tomto duchu se již vyslovil Krajský soud v [Anonymizováno] a na jeho závěr v tomto směru pak soud I. stupně odkazuje, tj. na odůvodnění uvedené v bodě 13. usnesení ze dne [datum], čj. [spisová značka]. Žaloba všech žalobců tak vůči vedlejšímu účastníkovi byla jako nedůvodná zamítnuta.

23. Soud se dále zabýval tím, zda všichni žalobci jsou osobami uvedenými v ust. § 2959 o.z., jimž zákon při naplnění stanovených předpokladů přiznává nárok na peněžitou náhradu vyvažující plně jejich utrpění související s úmrtím jejich manžela, rodiče, dítěte nebo jiné osoby blízké. V tomto směru je třeba poukázat na § 22 odst. 1 o.z. Dle citovaného ust. se za osobu blízkou považuje, mimo jiné, příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel. Z těchto ustanovení vyplývá, že všichni žalobci jsou osobami mající nárok na odškodnění duševních útrap, tj. žalobkyně a) je manželkou zemřelého, žalobci b) a c) jsou děti zemřelého, žalobci d)-g) jsou vnuci zemřelého, tj. příbuzní v řadě přímé a žalobci h) a i) jsou sestry zemřelého, tj. příbuzní v řadě pobočné.

24. Každý z žalobců a)-i) tak má postavení osoby blízké ve smyslu § 22 odst. 1 o.z., ve vztahu ke každému z nich se tak presumuje negativní zásah do jejich osobních sfér, neboť nebyl prokázán opak. Soud tak už žalobců a) – i) stanovil základní částku, ze které bylo třeba při určení výše náhrady nemajetkové újmy vycházet.

25. Dle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 25 Cdo 894/2018 lze za základní částku považovat 20násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného. V projednávané věci se tak jedná o 20násobek mzdy v roce 2019 v částce 34 125 Kč, tj. základní částka ve výši 682 500 Kč. Zároveň při určení výše náhrady za duševní útrapy spojené s usmrcením osoby blízké bylo třeba zohlednit okolnosti jak na straně pozůstalých, tak i na straně škůdce. Skutečnost, že žalovaný projevil upřímnou lítost nad tím, co způsobil, omluvil se pozůstalým a je nemajetný, resp. živ ze starobního důchodu, nemůže mít dle názoru soudu vliv na případné částečné snížení odškodnění žalobců, neboť omluva žalovaného nepochybně nemůže mít vliv na zmírnění psychické bolesti pozůstalých ze ztráty příbuzného a rovněž nemajetnost žalovaného nemůže mít vliv na případné snížení odškodnění, neboť odškodnění bude muset být tak jako tak realizováno prostřednictvím pojišťovny.

26. Na straně pozůstalého je přitom významná zejména intenzita jeho vztahu se zemřelým, věk zemřelého a pozůstalých, případná existenční závislost na zemřelém a případná jiná satisfakce, jako např. omluva, správní postih škůdce či jeho trestní odsouzení, která obvykle není sama o sobě dostačující, avšak jejíž poskytnutí může mít vliv na snížení peněžitého zadostiučinění. Zohlednit lze rovněž to, zda byl pozůstalý očitým svědkem škodní události, zda byl s jejími následky bezprostředně konfrontován nebo jakým způsobem se o nich dozvěděl. Kritéria odvozená od osoby škůdce pak zahrnutí především jeho postoj ke škodní události, dopad události do jeho duševní sféry, formu a míru zavinění a v omezeném rozsahu i majetkové poměry škůdce, které jsou významné pouze z hlediska toho, aby výše náhrady pro něj nepředstavovala likvidační důsledek. Nejvyšší soud konstatoval mimo jiné, že je na místě relativně restriktivní přístup ke stanovování výše těchto odškodnění, neboť se jedná o výjimečný institut, kdy vzniká újma třetí osobě a nadto se jedná o čistě nemajetkovou újmu, přičemž tento institut by neměl vést k dalšímu rozšiřování deliktní odpovědnosti a přiznávání vysokých náhrad. Nepřiměřeně velkorysé náhrady by totiž mohly být demotivační nebo by mohly uvrhnout povinného do insolvence a tím se v konečném důsledku dostat do rozporu se zájmy poškozených pozůstalých, popř. vyvíjet nežádoucí tlak na zvyšování pojistného v případech pojištění odpovědnosti za újmu. Dle Nejvyššího soudu i nadále platí závěry obsažené v rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 2206/2006, podle nichž musí soud při úvaze o přiměřenosti navrhované satisfakce za nemajetkovou újmu vzniklou na osobnosti fyzické osoby zohledňovat např. intenzitu, povahu a způsob nemajetkového zásahu, charakter a rozsah zasažené hodnoty osobnosti, nebo trvání a vliv vzniklé nemajetkové újmy pro postavené a uplatnění postižené fyzické osoby ve společnosti. Shora popsaným způsobem stanovená základní částka by přitom měla být modifikována s ohledem na specifické okolnosti na straně škůdce či poškozeného z pravidla již jen v řádu desítek procent, nikoliv v řádu více násobku.

27. V rozsudku Nejvyššího soud ČR sp. zn. 25 Cdo 3463/2018 bylo konstatováno, že u sourozenců zemřelého bylo přiměřené základní částku ponížit o ¼ a že základní částku může soud ponížit v rámci posouzení vzdálenosti rodinné vazby na pozůstalého. Intenzita vztahu se zemřelým však dle judikatury spadá mezi hodnotící kritéria, které je třeba zohlednit nejprve při možném zvýšení nebo snížení základní částky náhrady.

28. Žalobkyně a) byla manželkou zemřelého, resp. osobou uvedenou v § 2959 o.z., soud tak vycházel ze základní částky ve výši 682 500 Kč, kterou navýšil o 100 %, tj. na částku 1 365 000 Kč, a to s přihlédnutím k rozhodnutí NS ČR sp. zn. 25 Cdo 894/2018 a skutečnosti, že žalobkyně a) a její zemřelý manžel byli v [Anonymizováno], vedli spokojený manželský život, jezdili na chalupu, v době dopravní nehody měla žalobkyně a) [Anonymizováno] let, její manžel rovněž, před dopravní nehodou manželství trvalo 50 roků. Úmrtím manžela tak žalobkyně a) ztratila svého životního partnera, nadále bude živa pouze ze starobního a vdovského důchodu. Na straně žalovaného soudu posuzoval jeho postoj v trestním řízení, když skutek nepopíral, při hlavním líčení projevil lítost nad tím, co způsobil, pozůstalým se omluvil, rovněž dopisem, byť téměř s tříletým zpožděním po dopravní nehodě a soud rovněž přihlédl k tomu, že žalovaný je nemajetný bez úspor, živ pouze ze starobního důchodu a je odkázán na trvalou pomoc a žije v domě seniorů. Současně vzhledem k těmto okolnostem a věku žalovaného nelze předpokládat, že by se jeho finanční perspektiva v budoucnu výrazně zlepšila. Soud je přesvědčen, že tyto okolnosti na straně žalovaného nemohou mít žádný vliv na případné snížení základní částky. Protože žalobkyně a) byla na duševních útrapách již odškodněna pojišťovnou ve výši 409 500 Kč (mimo jiné), jak vyplývá z rozsudku Okresního soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka] a jeho odůvodnění (psychické útrapy v rozsahu 1200 bodů, tj. 341,25 Kč krát 1200 bodů, tj. 409 500 Kč), bylo třeba od navýšení základní částky o 100 %, tj. od částky 1 365 000 Kč odečíst již poskytnuté odškodnění ve výši 409 500 Kč, k zaplacení tak zbývá částka 955 500 Kč. Ve zbytku tak byla žaloba žalobkyně a) jako nedůvodná zamítnuta.

29. Žalobci b) a c) jsou děti zemřelého, tedy osoby uvedené v § 2959 o.z., jsou tak i v jejich případě vycházel při odškodnění ze základní částky 682 500 Kč, kterou navýšil o 50 %, tj. o částku 341 250 Kč, celkem se tak jedná o odškodnění ve výši 1 023 750 Kč. K navýšení v rozsahu o 50 % přistoupil soud s ohledem na shora uvedený judikát, a to s přihlédnutím ke skutečnosti, že mezi zemřelým a jeho dětmi panovaly intenzivní vztahy, pravidelně se navštěvovali, trávili spolu volný čas, slavili svátky, narozeniny apod. Ve zbytku byla jejich žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

30. Žalobce d) je vnukem zemřelého, tedy osobou uvedenou v § 2959 o.z. a 22 o.z., resp. příbuzný v řadě přímé ve 2. stupni, proto i u něho soud vycházel ze základní částky ve výši 682 500 Kč, kterou by bylo možno krátit o ¼ (v souladu s rozhodnutím sp. zn. 25 Cdo 3463/2018), s ohledem na vzdálenost rodinné vazby, tj. 2. stupeň přímé linie. Protože žalobce d) byl přivolán k dopravní nehodě, byl tak konfrontován se vzniklou situací, na místo nehody se dostavil v době, kdy již jeho dědeček zemřel, jedná se tak nepochybně o traumatizující zkušenost, žalobce d), soud tak s ohledem na to, přistoupil ke krácení základní částky pouze v rozsahu 10 %, tj. o částku 68 250 Kč, výše odškodnění tak činí 614 250 Kč. Ve zbytku tak žaloba byla zamítnuta.

31. Žalobci e) – g) jsou rovněž vnuci zemřelého, resp. příbuzní v řadě přímé ve 2. stupni. Při odškodnění soud vycházel ze základní částky 682 500 Kč, kterou s přihlédnutím ke vzdálenosti rodinné vazby krátil ¼ (viz. judikát sp. zn. 25 Cdo 3463/2018), tj. o 170 625 Kč. K zaplacení tak zbývá odškodnění ve výši 511 875 Kč.

32. Žalobkyně h) a i) jsou sestry zemřelého, resp. osoby uvedené v § 22 o.z., tj. příbuzné v pobočné linii v 1. stupni, soud proto i u nich vycházel ze základní částky 682 500 Kč, kterou krátil o ¼ dle cit. judikátu s ohledem na vzdálenost rodinné vazby, tj. o částku 170 625 Kč. K odškodnění tak zbývá částka 511 875 Kč. Soud v jejich případě neshledal důvodným navýšení základní částky s ohledem na intenzitu vzájemných vztahů, neboť tu považuje za standardně dobrou, každá z nich vede samostatný život se svými rodinami, nebyli na sobě citově či jinak závislí. Soud proto ve zbytku jejich žalobu jako nedůvodnou zamítl.

33. V obdobné věci vedené u Okresního soudu ve [adresa] sp. zn. [spisová značka] byla ve věci částečně úspěšným žalobcům plně přiznána náhrada nákladů řízení s ohledem na to, že žalobci neměli k dispozici jednoznačné vodítko pro výpočet částek, které by mohli nárokovat a rozhodnutí tak zcela záviselo na soudu. Soud však tento názor nesdílí, a to zejména s ohledem na skutečnost, že již od doby rozhodnutí zmiňovaného soudu měli žalobci k dispozici řadu dalších rozhodnutí soudu v obdobných věcech a zejména s přihlédnutím k poměrům na straně žalovaného, a to jeho nemajetnosti, skutečnosti, že se trestné činnosti doznal a projevil účinnou lítost, pozůstalým se omluvil. Soud tak má za to, že je v majetkových poměrech žalobců (minimálně z přiznaného odškodného) hradit náklady za své právní zastoupení a těmito náklady nezatěžovat žalovaného. Soud tak žalobcům jejich náklady ve smyslu § 150 o.s.ř. nepřiznal.

34. Ve vztahu mezi žalobci a vedlejším účastníkem by právo na náhradu nákladů řízení měl ve věci úspěšný vedlejší účastník ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. Ten však jejich náhradu nepožadoval, proto mu náklady řízení nebyly přiznány.

Odůvodnění

V této právní věci rozhodl zdejší soud shora citovaným rozsudkem, který dosud nenabyl právní moci. V tomto rozsudku soud opomněl rozhodnout o povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek ve shora uvedené výši dle § 2 odst. 3 z. č. 549/1991 Sb., ve spojení s položkou č. 3 bodu b) sazebníku citovaného zákona, tj. ve výši 1 % z přiznané částky celkem ve výši 6 176 630 Kč, tedy soudní poplatek v částce 61 766 Kč.O poplatkové povinnosti žalovaného tak soud rozhodl v souladu s ust. 166 odst. 1 a 167 odst. 2 o. s. ř.