Výrok
I. Ze zaniklého společného jmění manželů se přikazují do výlučného vlastnictví žalovaného- pozemky parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] - zahrada o výměře [Anonymizováno] m2, parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří o výměře [Anonymizováno] m2, jehož součástí je stavba – rodinný dům č. p. [Anonymizováno] v [adresa], tedy nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí u [právnická osoba] [Anonymizováno] [Anonymizováno], katastr. pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota], pro obec [adresa] a k. ú. [adresa], [adresa].- pračka AEG,- skříně a komody,- komoda s botníkem.I. Žalovaný se zavazuje doplatit do úplného zaplacení úvěr u [právnická osoba]. dle smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum].
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vypořádání majetkového podílu 1 918 391 Kč do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Účastníci jsou povinni nahradit České republice-Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou náklady státu, a to žalobkyně ve výši 4 168,555 Kč a žalovaný ve výši 39 168,555 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet soudu č. [č. účtu], VS [var. symbol].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala vypořádání společného jmění manželů (dále jen SJM) s tím, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum]. Do 3 let od právní moci rozvodu manželství se účastníci na vypořádání SJM nedohodli. Žalobkyně tak navrhla, aby do vlastnictví žalovaného byly přikázány jak nemovité věci, tak věci movité, aby žalovaný byl zavázán k povinnosti doplatit úvěru u [právnická osoba]. a aby žalovaný žalobkyni zaplatil vypořádací podíl. Současně v rámci vypořádání SJM žalobkyně uplatnila finanční vnos ve výši 150 000 Kč z titulu smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření ze dne 14. 10. 2003 a ze smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření ze dne 11. 8. 2005. Žalobkyně akceptovala finanční vnos žalovaného do nemovitosti SJM z prodeje bytu, který byl ve výlučném vlastnictví žalovaného, neakceptovala finanční vnos žalovaného do nemovitosti z titulu finančních darů od rodičů žalovaného, neboť se jednalo o dar oběma manželům. Rovněž žalobkyně uplatňovala finanční vnos do společné nemovitosti z titulu daru od svých rodičů ve výši 200 000 Kč.
2. Žalovaný souhlasil s vypořádáním SJM, souhlasil s tím, aby věci nemovité i movité byly přikázány do jeho vlastnictví, souhlasil s doplacením úvěru a zaplacením vypořádacího podílu žalobkyni. V rámci vypořádání SJM žalovaný uplatnil finanční vnos ve výši 1 100 000 Kč získaný z prodeje bytu v jeho výlučném vlastnictví a ve výši 503 784 Kč, který získal darem od svých rodičů. Žalovaný neakceptoval finanční vnos žalobkyně z darů od svých rodičů, neboť se jednalo o dar oběma manželům, neakceptoval ani vnos žalobkyně ve výši 150 000 Kč, neboť překlenovací úvěry byly hrazeny ze společných prostředků manželů a nejednalo se tak o výlučné prostředky žalobkyně.
3. V průběhu řízení se účastníci shodli na tom, že předmětem řízení o vypořádání SJM stran movitých věcí nebudou osobní automobil zn. [jméno FO] [jméno FO], manželské postele, nová pračka AEG, nový televizor zn. Hyundai a sedačka a ohledně nich byla žaloba se souhlasem žalovaného vzata zpět a soud v tomto rozsahu řízení zastavil usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka] podle § 96 odst. 1, 2, 3 o.s.ř.
4. Z důkazů provedených v řízení soud zjistil tento skutkový stav. Nemovitosti, které jsou předmětem vypořádání, zapsané na LV č. [hodnota], jsou v SJM, jak bylo zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí.
5. Z rozsudku Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] a tímto rozsudkem bylo rozvedeno.
6. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a jejího výslechu byla zjištěna cena předmětných nemovitostí ve výši 5 500 000 Kč podle stavu ke dni právní moci rozvodu [datum] a v cenách ke dni vyhotovení znaleckého posudku, tj. k datu 25. 9. 2024. Z revizního znaleckého posudku [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v [adresa] ([Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno]) a výslechu zpracovatele tohoto posudku byla zjištěna obvyklá cena nemovitostí ve výši 7 230 000 Kč podle stavu ke dni [datum] a v cenách ke dni [datum]. Za správnou cenu nemovitostí soud považuje cenu ve výši 7 230 000 Kč dle revizního znaleckého posudku, když znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] ve svém znaleckém posudku vycházela z nabídkových cen, zatímco bylo třeba vycházet z cen dle realizovaných transakcí, jak vycházel znalecký ústav ve svém revizním znaleckém posudku.
7. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že jejím prostřednictvím žalovaný prodal byt s příslušenstvím ve svém vlastnictví za kupní cenu 1 100 000 Kč.
8. Z propočtu projektu novostavby rodinného domu v [adresa] byla zjištěna cena předmětného rodinného domu při stavbě svépomoci ve výši 2 450 000 Kč.
9. Ze zprávy [právnická osoba]. byla zjištěna nesplacená část jistiny s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. [hodnota] ke dni [datum] ve výši 145 718 Kč (po zaokrouhlení).
10. Z přílohového spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že ve věci, v níž se dcera účastníků vůči žalovanému domáhala zvýšení výživného, skončila schválením smíru (o výživném ve výši [částka] měsíčně), v průběhu tohoto řízení namítal žalovaný pokles svých příjmů. V rámci řízení o vypořádání SJM však žalobkyně před konečným rozhodnutím ve věci akceptovala, že je ve finančních možnostech žalovaného, aby jí vyplatil vypořádací podíl ve lhůtě do 3 měsíců.
11. Ze svědeckých výpovědí sester žalobkyně [adresa] a [jméno FO] bylo zjištěno, že odhadem rodiče žalované darovali oběma manželům na stavbu rodinného domu přibližně celkem 200 000 Kč.
12. Soud ve věci prováděl další dokazování, a to přestupkovým spisem [právnická osoba] v [adresa], stavebním deníkem, fakturami a účetními doklady ohledně stavby rodinného domu, tyto důkazy však blíže nehodnotil, neboť pro rozhodnutí soudu nebyly podstatné. Stejně tak pro rozhodnutí soudu ve věci nebyla podstatná svědecká výpověď dcery účastníků [jméno FO], ani výpověď [jméno FO]. Provedení dalších důkazů ve věci žádný z účastníků nenavrhoval, proto další důkazy prováděny nebyly.
13. Po provedeném řízení a právním zhodnocení věci má soud za prokázané, že SJM účastníků vzniklo uzavřením manželství dne [datum] a zaniklo rozsudkem Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum] a kterým bylo manželství účastníků rozvedeno. Protože se na vypořádání SJM účastníci do 3 let od právní moci výroku o rozvodu manželství nedohodli, soud o návrhu podaném dne 25. 2. 2022 u zdejšího soudu rozhodl podle § 740 a násl. o. z. S ohledem na to, že SJM vzniklo uzavřením manželství dne [datum], tj. za účinnosti z. č. 40/1964 Sb. a zaniklo za účinnosti z. č. 89/2012 Sb., bylo třeba na danou věc aplikovat příslušná ustanovení z. č. 89/2012 Sb., ve spojení s § 3028 odst. 2, věty za středníkem (srovnej rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).
14. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že součástí zaniklého SJM jsou nemovitosti zapsané na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa] a věci movité, a to pračka AEG, skříně a komody a komoda s botníkem. Oba účastníci shodně navrhli, aby jak věci nemovité, tak věci movité byly přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného, aby žalovaný doplatil úvěr z titulu smlouvy ze dne [datum] a aby žalovaný zaplatil vypořádací podíl žalobkyni.
15. Oba účastníci pak uplatňovali finanční vnosy ze svých výlučných prostředků na stavbu rodinného domu SJM podle § 742 odst. 1 písm. c) o. z.
16. Žalovaný prokázal finanční vnos ve výši 1 100 000 Kč z prodeje bytu v jeho vlastnictví, což žalobkyně od doby podání žaloby akceptovala, a to až do doby jejího posledního písemného vyjádření ze dne 10. 10. 2025, v němž uváděla, že akceptuje finanční vnos žalovaného pouze ve výši 850 000 Kč, když zbývající část kupní ceny z prodeje bytu si žalovaný ponechal jako rezervu a za další zbývající část zakoupil automobil, který posléze prodal svému otci. Tomuto změněnému tvrzení žalobkyně ohledně výše finančního vnosu žalovaného z prodeje bytu soud neuvěřil, neboť např. ve svém vyjádření ze dne 1. 9. 2022 žalobkyně uvedla, že osobní automobil účastníci kupovali ze společných prostředků.
17. Žalovaný tak prokázal finanční vnos do rodinného domu z prodeje svého bytu ve výši 1 100 000 Kč, přičemž tento vnos bylo třeba valorizovat dle ust. § 742 odst. 2 o.z., ve spojení s rozhodnutím [Anonymizováno] [Anonymizováno] sp. zn. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno], tedy vnosy mají být valorizovány dle zhodnocení nemovitosti, do které byly vloženy.
18. Stavba rodinného domu (při stavbě svépomocí) stála dle projektu 2 450 000 Kč v době jeho výstavby, přičemž finanční vnos žalovaného ve výši 1 100 000 Kč představuje 45 % ceny domu. Obvyklá cena nemovitostí dle revizního znaleckého posudku činí 7 230 000 Kč; 45 % z této ceny potom činí 3 253 500 Kč; rozdíl obou částek činí 3 976 500 Kč a tato částka dělná dvěma pak činí 1 988 250 Kč; tedy se jedná o vypořádací podíl, který je z nemovitostí povinen zaplatit žalovaný žalobkyni.
19. Z věci movitých, které byly přikázány do vlastnictví žalovaného v hodnotě 6 000 Kč, je tak povinen jejich polovinu ve výši 3 000 Kč žalovaný na vypořádacím podílu zaplatit žalobkyni.
20. Kromě aktiv bylo třeba vypořádat i pasiva, kterými je dluh z titulu smlouvy o úvěru ve výši 145 718 Kč; polovina dluhu tak činí 72 859 Kč.
21. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši 1 918 391 Kč (tj. 1 988 250 Kč na nemovitostech, plus 3 000 Kč na věcech movitých, minus polovinu dluhu na úvěru 72 859 Kč).
22. Žádný z účastníků neprokázal finanční vnosy do rodinného domu z titulu darů od svých rodičů (žalovaný ve výši 503 784 Kč a žalobkyně ve výši 200 000 Kč), když soud neuvěřil svědeckým výpovědím rodičů žalovaného, že se jednalo o finanční dar pouze žalovanému synovi, když tyto výpovědi považuje soud za účelové ve snaze ve sporu pomoci žalovanému. Jeví se vysoce nepravděpodobné, aby za situace, kdy účastníci žili zdarma u rodičů žalobkyně, vztahy v rodině byly bezproblémové, kdy se obě rodiny podílely svojí prací na stavbě domu, který byl budován svépomocí, finanční prostředky rodiče žalovaného darovali pouze žalovanému, a to i s přihlédnutím k tomu, že finanční prostředky na stavbu darovali rodiče žalobkyně oběma manželům, jak bylo zjištěno ze svědeckých výpovědí sester žalobkyně [adresa] a [jméno FO].
23. Žalobkyně rovněž neprokázala finanční vnos ve výši 150 000 Kč z titulu smluv o překlenovacím úvěru, neboť smlouvy byly uzavřeny za trvání manželství, byly hrazeny ze společných prostředků, nemohlo se tak jednat o výlučné prostředky žalobkyně.
24. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků, neboť se ve věci jednalo o vypořádání SJM, když úspěch či neúspěch každého z účastníků je třeba považovat v zásadě za rovnocenný.
25. O nákladech státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. Znalečné za vyhotovení revizního znaleckého posudku činilo 78 337,11 Kč, zálohu na znalečné žalobkyně složila na účet soudu ve výši 35 000 Kč, ze státních prostředků tak bude hrazeno znalečné ve výši 43 337,11 Kč. Tyto náklady znalečného v celkové výši 78 337,11 Kč je tak povinen polovinou hradit žalovaný, tj. částkou 39 168,555 Kč a polovinou žalobkyně (po odpočtu záloh v částce 35 000 Kč), tj. částkou 4 168,555 Kč.