RozsudekVyhověno

Spisová značka

10 C 60/2026

Téma · generováno AISplacení zesplatněného kontokorentního spotřebitelského úvěru

Soud: Okresní soud ve Žďáru nad SázavouDatum rozhodnutí: 2026-05-07Č. j.: 10 C 60/2026-37Samosoudkyně: Mgr. Jarmila KrejzkováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 2026-06-29Předmět řízení: o 62 795,56 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSZR:2026:10.C.60.2026.1
náklady řízenídokazovánísmlouva o úvěru

Shrnutí · generováno AI

Banka žalovala dlužníka o neuhrazený kontokorentní úvěr poté, co jej pro neplnění podmínek zesplatnila. Soud uznal, že úvěr nebyl řádně splacen, žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal bance také náhradu nákladů řízení.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení.

Použité předpisy

Právní věta

⚠ Generováno AI

Smlouva o kontokorentním úvěru je smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, uzavřenou při přezkoumání úvěruschopnosti podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Nesplní-li dlužník povinnost úvěr řádně splácet a po zesplatnění jej neuhradí, je věřitel oprávněn požadovat jistinu, kapitalizované příslušenství a sjednané poplatky. Plně úspěšnému žalobci náleží náhrada nákladů podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Provedeným řízením má soud za prokázané, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl, když mezi žalovaným a žalobkyní byla po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
    Zobrazit v textu
  • Žalovaný nesplnil svoji povinnost vyplývající pro něj z uvedené smlouvy, neboť svůj závazek řádně nesplatil a žalobkyni nevrátil na jistině částku 58 805,90 Kč, na kapitalizovaném příslušenství částku 1 489,66 Kč a na příslušenství 2 500 Kč.
    Zobrazit v textu
  • O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 286,10 Kč.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Označená místa (9) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 62 795,56 Kč spolu s 30 % úroky ročně z částky 58 805,90 Kč od 27. 11. 2025 do zaplacení, spolu s 30% úroky ročně z částky 1 390,76 Kč od 27. 11. 2025 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo [č. účtu], VS [var. symbol].

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 17 286,10 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo [č. účtu], VS [var. symbol].

Odůvodnění

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 9. 2. 2026 žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 62 795,56 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o běžném bankovním účtu se službou [Anonymizováno] č. [hodnota], na jejímž základě mohl žalovaný běžný účet tzv. přečerpat, a tedy mohl čerpat z běžného účtu úvěr. Jednalo se o tzv. kontokorentní úvěr, tedy žalovaný měl stanovený rámec, kolik může čerpat, přičemž se smluvně zavázal dosahovat příjmu na účet ve výši alespoň 50 % povoleného úvěrového rámce. Ze strany žalovaného však docházelo opakovanému porušování smluvních podmínek produktu [Anonymizováno] (překročení povoleného rámce a nedodržení minimálního měsíčního kreditního příjmu), a proto mu byla služba [Anonymizováno] výpovědí zrušena. Žalobkyně využila svého práva a prohlásila dne 29. 9. 2025 celý úvěr za splatný a současně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalovaný tak nadále dluží žalobkyni jistinu ve výši 58 805,90 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni zesplatnění pohledávky v kapitalizované výši 1390,76 Kč, úrok z prodlení ve výši 30 % z částky 60 196,66 Kč od 27. 11. 2025 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ke dni 26. 11. 2025 (tj. ke dni předání věci k vymáhání advokátní kanceláři) v kapitalizované výši 76,54 Kč zákonný úrok z prodlení z částky dlužného smluvního úroku ke dni 26. 11. 2025 (tj. ke dni předání věci k vymáhání advokátní kanceláři) v kapitalizované výši 22,36 Kč a sjednané poplatky ve výši 2 500 Kč. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni ani přes opakované výzvy do dne podání žaloby neuhradil.

2. Žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ani se nedostavil k jednání, ani se neomluvil, ač byl k jednání řádně a včas předvolán. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v nepřítomnosti účastníků.

3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze žádosti o úvěr, z vysvětlení některých pojmů a předsmluvních informací a ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že mezi žalobkyní jako bankou a žalovaným jako klientem došlo na základě žádosti žalovaného k uzavření smlouvy, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému běžný bankovní účet se službou [Anonymizováno] (kontokorent) s úvěrovým rámcem 50 000 Kč a závazek žalovaného úvěr spolu s úroky splácet, nepřečerpat úvěrový rámec a dosahovat příjmu na účet ve výši alespoň 50 % povoleného úvěrového rámec. Ze Všeobecných produktových podmínek a Sazebníku poplatků soud zjistil podmínky poskytování služeb klientům ze strany původní žalobkyně, jakož i poplatky spojené s jednotlivými obchodními produkty (např. v souvislosti s prodlením s úhradou splátek byl mimo jiné sjednán poplatek za odeslání upomínky ve výši 600 Kč a poplatek za prohlášení úvěru za splatný ve výši 300 Kč). Z výpisů z běžného účtu žalovaného a z žalobkyní popsaného procesu posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, jakým způsobem žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného, a dále zjistil, že žalovaný čerpal úvěr ve výši 58 805,90 Kč dne 23. 7. 2025. Z platební historie a z výpisů z úvěrového účtu soud zjistil, jak žalovaný splácel, resp. že žalovaný řádně nesplácel sjednané splátky, v důsledku čehož mu žalobkyně vyúčtovala poplatky dle sazebníku. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 29. 9. 2025 soud zjistil, že žalobkyně zesplatnila úvěr a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Z amortizace, z umořovací tabulky a z tabulky předpisů úroků z prodlení soud zjistil způsob výpočtu dlužné částky. Z předžalobní upomínky ze dne 28. 11. 2025 včetně doručenky datové schránky soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalobkyně disponuje pohledávkou za žalovaným. Žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o běžném bankovním účtu se službou odpovídající kontokorentu, na základě níž žalovaný bezhotovostně načerpal částku 58 805,90 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr splácet, nepřečerpat úvěrový rámec a dosahovat příjmu na účet ve výši alespoň 50 % povoleného úvěrového rámce. Žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, a proto byl žalobkyní ke dni 29. 9. 2025 zesplatněn. Žalovaný dlužnou částku nesplatil, přestože byl žalobkyní k jejímu zaplacení vyzýván.

5. Provedeným řízením má soud za prokázané, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl, když mezi žalovaným a žalobkyní byla po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný nesplnil svoji povinnost vyplývající pro něj z uvedené smlouvy, neboť svůj závazek řádně nesplatil a žalobkyni nevrátil na jistině částku 58 805,90 Kč, na kapitalizovaném příslušenství částku 1 489,66 Kč a na příslušenství 2 500 Kč. Z uvedených důvodů shledal soud podanou žalobu důvodnou, a proto jí výrokem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu vyhověl.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 286,10 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 512 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 62 795,56 Kč sestávající z částky 3 620 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava, předžalobní výzva, sepis žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 210 Kč ve výši 2 564,10 Kč.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací