Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu č. [hodnota], na základě které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se uvedenou částku zavázal vrátit spolu s 26% podílem z každé pohledávky z platební karty, a to až do výše [částka]. Žalovaný se rovněž zavázal žalobkyni hradit minimální měsíční částku ve výši 3 % z částky poskytnutého úvěru. Žalovaný však své povinnosti řádně neplnil, když žalobkyně více než 28 dnů neobdržela od žalovaného žádnou platbu, a proto ke dni [datum] ukončila v souladu s čl. 9.1. písm. b) smlouvy smluvní vztah a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši [částka]. Žalovaný však ničeho na svůj dluh neuhradil, ačkoliv byl k tomu žalobkyní vyzván i předžalobní upomínkou, a proto se žalobkyně domáhá nejen úhrady dlužné jistiny a poplatku s úroky z prodlení, ale i náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojil.
3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již při podání návrhu a žalovaný se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřil). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.[právnická osoba] rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti:5. Ze smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum] a všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému platební terminál (zpracovatelem plateb byla společnost [právnická osoba] Czech Republic) a současně i zálohu ve výši [částka] za to, že žalobkyně bude mít přístup k „relevantním tržbám“ (karetní tržby a příjmy od třetích stran) žalovaného ve výši 26 %. Žalovaný, který ve smlouvě vystupoval pod IČ [IČO], se ve smlouvě zavázal vrátit částku [částka] spolu s fixním poplatkem ve výši [částka], tj. celkem částku [částka] s tím, že minimální částka, kterou žalobkyně měsíčně má obdržet, činila [částka]. Smluvní strany si dále v čl. 9.1. písm. b) smlouvy ujednaly, že žalobkyně může smluvní vztah ukončit v případě, že po dobu více 28 po sobě jdoucích dnů žalobkyně neobdrží žádné platby prostřednictvím platebního terminálu, ze kterých by mohla uplatnit svůj 26% podíl z relevantních tržeb žalovaného. Z dokladu o načerpání soud zjistil, že žalovaný dne [datum] obdržel od žalobkyně částku ve výši [částka]. Z e-mailu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně žalovanému oznámila ukončení smlouvy z důvodu absence transakcí na jeho „terminálu“. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího lístku soud zjistil, že byl žalovaný vyzván žalobkyní před podáním návrhu k úhradě pohledávky.6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že mezi účastníky řízení byla sjednána smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni tuto částku společně s poplatkem ve výši [částka], a to prostřednictvím přijatých karetních tržeb na žalobkyní poskytnutém platebním terminálu v měsíčních platbách minimálně ve výši [částka]. Do splacení této částky měla žalobkyně přístup k 26% podílu z relevantních tržeb žalovaného. Žalobkyně po dobu více než 28 dnů neobdržela žádné platby prostřednictvím terminálu, ze kterých by mohla uplatnit svůj 26% podíl, a proto smlouvu ke dni [datum] ukončila a domáhala se po žalovaném úhrady dlužné částky [částka] spolu s úroky z prodlení. Žalovaný na dlužnou částku v celkové výši [částka] žalobkyni nic nezaplatil, přestože byl k tomu žalobkyní vyzván předžalobní upomínkou ze dne [datum], která mu byla odeslána na poslední známou adresu.7. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Mezi žalobkyní a žalovaným (vystupujícím v původním smluvním vztahu jako podnikatel pod IČ [IČO]) byla dne [datum] platně uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 a násl. občanského zákoníku). Na základě uvedené smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum] byla žalovanému vyplacena částka [částka], kterou se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit spolu s fixním poplatkem ve výši [částka] prostřednictvím karetních tržeb z platebního terminálu, který mu byl žalobkyní poskytnut. Žalovaný se rovněž ve smlouvě zavázal, že na jeho platebním terminálu budou probíhat platby, ze kterých žalobkyně obdrží 26% z každé relevantní tržby, a to až do doby, kdy žalovaný uhradí částku [částka]. Soud měl za prokázané také to, že žalovaný sjednané podmínky smlouvy nedodržel, na jeho platebním terminálu neprobíhaly po dobu 28 dní platby, a proto žalobkyně v souladu se smlouvu ukončila smluvní vztah. Soud proto dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby v části žalované jistiny [částka] a poplatku [částka]. Vedle toho vznikl žalobkyni také nárok na zaplacení úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z. a s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a rovněž i nárok na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] (§ 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud proto podané žaloby vyhověl.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] vůči žalovanému. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů právního zastoupení v celkové částce [částka], sestávající z mimosmluvní odměny ve výši [částka] dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do [datum] (dále jen „advokátní tarif“) za tři úkony právní služby à [částka] (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), dále je nutno připočíst částku [částka], která představuje náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za tři úkony právní služby à [částka] (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a konečně částku [částka] jako náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř.9. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.