Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s úrokem 24,57 % ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou ze dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba] (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se uvedenou částku zavázala vrátit společně se smluvními úroky a zavázala se rovněž uhradit i případné poplatky a náklady, a to v 30měsíčních splátkách po [částka]. K posouzení úvěruschopnosti si právní předchůdce žalobkyně vyžádal od žalované informace o její rodinné, majetkové a pracovní situaci, a informace takto získané zanesl do zákaznické karty žalované. Současně nahlédnutím do insolvenčního rejstříku žalované si právní předchůdce žalobkyně ověřil, že s žalovanou není vedeno insolvenční řízení. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek, když poslední splátka byla z její strany uhrazena dne [datum]. Ke dni [datum], tj. k termínu splatnosti poslední měsíční splátky, byla žalovaná v prodlení s úhradou jistiny ve výši [částka] a poplatku ve výši [částka]. Právní předchůdce žalobkyně předmětnou pohledávku postoupil žalobkyni, a ta je předmětem tohoto řízení. Žalovaná od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky na žalobkyni uhradila na dluh částku [částka] a dále již neuhradila ničeho. Žalobkyně se kromě nesplacené souhrnné jistiny a poplatku v celkové částce [částka] domáhá zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků ve výši [částka], obchodního úroku 24,57 % ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
2. Dále se žalobkyně žalobou domáhala i zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], kterou mezi sebou měli uzavřít žalovaná a právní předchůdce žalobkyně. Usnesením Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo však řízení co do částky [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků ve výši [částka], obchodního úroku 25,23 % ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení zastaveno z důvodu částečného zpětvzetí žaloby ze strany žalobkyně. Žalobkyně vzala žalobu zpět v uvedeném rozsahu z důvodu, že se jí nepodařilo dohledat smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota].
3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojila.
4. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již při podání návrhu a žalovaná se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřila). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.
5. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti:
6. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že na základě smlouvy měl právní předchůdce žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši [částka] a tuto částku žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná měla úvěr splatit ve 30měsíčních splátkách ve výši [částka]. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná před zavřením smlouvy právnímu předchůdci žalobkyně sdělila, že je svobodná, bydlí v nájemním bytě, kde náklady činí [částka], její příjmy představuje částka [částka], další příjmy domácnosti činí [částka]. Výše žalovanou tvrzeného příjmu měla být dle zákaznické karty ověřena z dokumentu „Výměra důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky“. K prokázání tvrzení o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalované pak žalobkyně ani k výzvě soudu nepředložila listiny zmiňované v žalobě, ze kterých právní předchůdce žalobkyně měl posuzovat bonitu žalované (zejména výpisy z účtů, pracovní smlouvu, výplatní pásku včetně srážek, to vše za poslední 3 měsíce). Ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu pohledávek, oznámení žalované ze dne [datum] a potvrzení o zaplacení kupní ceny soud zjistil, že pohledávka z úvěrové smlouvy byla postoupena žalobkyni dne [datum]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a podacího lístku soud zjistil, že žalovaná byla k zaplacení svého dluhu vyzvána. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná zaplatila na pohledávku v období od [datum] do [datum] celkem částku [částka]. Z ostatních listinných důkazů předložených žalobkyní soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.
7. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že žalovaná dne [datum] od právního předchůdce žalobkyně obdržela v hotovosti finanční prostředky v celkové výši [částka]. Žalobkyně žalované uvedené finanční prostředky poskytla, přestože žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně pouze tvrdila své příjmy a výdaje, aniž by právní předchůdce žalobkyně jakkoliv dále ověřoval žalovanou tvrzené příjmy a výdaje, např. v podobě nájemní smlouvy, výpisů z účtů apod. Žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně v období od [datum] do [datum] uhradila na dluh částku [částka].
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.Podle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena smlouva o úvěru. Žalovaná porušila smluvní podmínky, když poskytnutý úvěr nehradila žalobkyni řádně a včas. Soud nicméně dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná ve smyslu ust. § 580 o. z. a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdce žalobkyně řádně nezkoumal, respektive chybně vyhodnotil, před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Žalobkyně v žalobě a jejím doplnění sice tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně před uzavíráním smlouvy ověřoval úvěruschopnost žalované na základě dokumentů předložených žalovanou a údaje z nich zjištěné zanesl do karty zákazníka, nicméně ani přes výzvu soudu (obsaženou v usnesení Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]) žalobkyně soudu nepředložila žádné důkazy, z nichž by bylo prokazatelné, že právní předchůdce žalobkyně si jakýmkoliv způsobem ověřil žalovanou tvrzené příjmy a výdaje. Právní předchůdce žalobkyně, jako profesionál na trhu poskytování spotřebitelských úvěrů, byl povinen trvat na tom, aby mu žalovaná jakkoliv prokázala své příjmy a výdaje, aniž by slepě vycházel z absurdního tvrzení, že žalovaná hradí nájem v pouhé výši [částka], její příjmy představuje částka [částka] a další příjmy domácnosti činí [částka]. Právní předchůdce žalobkyně jednoduše žalovanou tvrzeným výdajům při objednání úvěru uvěřil, aniž by je řádně ověřil např. prostřednictvím SIPO, inkasa, nájemní smlouvy či jiných relevantních dokladů. Za dané situace nelze než dospět k závěru, že právní předchůdce žalobkyně řádně úvěruschopnost žalované způsobem odpovídajícím § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nezkoumal, jelikož nevedl s žalovanou před uzavřením smlouvy o úvěru žádnou hodnotnější diskuzi za účelem prověření jejich nízkých životních výdajů. Soud proto posoudil žalobkyní předloženou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou dle § 86 odst. 1 ve spojení s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatnost uzavřené smlouvy o úvěru s sebou nese na straně žalované podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru povinnost vrátit (pouze) úvěrem poskytnutou jistinu. Žalobkyně tedy nemá nárok na sjednané úroky a poplatky, jak dovodil i Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021. V důsledku toho žalované vznikla povinnost vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši [částka] (§ 2991 o. z.). Nicméně z tvrzení žalobkyně i z předloženého přehledu žalovanou uhrazených splátek je zřejmé, že žalovaná již poskytnutou jistinu úvěru právnímu předchůdci žalobkyně celou uhradila, neboť dosud na základě neplatné smlouvy vyplatila částku [částka]. Protože tedy jistina úvěru byla právnímu předchůdci žalobkyně již vrácena, soud žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I. tohoto rozsudku).
10. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Ačkoliv žalovaná byla zcela procesně úspěšná (když k částečnému zastavení řízení došlo z důvodů na straně žalobkyně, která nedisponovala žádnou dokumentací ohledně druhého žalobního nároku, a současně ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zcela zamítnuta), na její straně nedošlo v průběhu řízení ke vzniku žádných nákladů.