Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení smluvní pokuty [částka], nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobní návrh odůvodnila tím, že žalované poskytla dne [datum] spotřebitelský úvěr bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované tak, že žalovaná poskytla žalobkyni souhlas s poskytnutím dat třetí straně, čímž žalobkyně získala přístup k transakční historii, informacím o účtu, příjmech a výdajích a dalším informacím o finanční situaci žalované. Po vyhodnocení získaných dat žalobkyně uzavřela, že žalovaná má příjmy ve výši [částka], výdaje [částka], čímž žalovaná dosáhla vysokého skóre, které vypovídalo o nízké pravděpodobnosti, že by úvěr nebyl žalovanou řádně splácen. Žalované byl na základě smlouvy poskytnut úvěrový limit ve výši [částka] a následně na základě dodatku ke smlouvě byl úvěrový limit navýšen na [částka]. Žalovaná úvěr čerpala postupně v období od [datum] do [datum]. Žalovaná se zavázala úvěr splácet tak, že žalobkyni bude splácet úroky měsíčními splátkami a zbylou část splatí žalovaná nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Žalovaná na úvěr neuhradila ničeho, a proto byl úvěr dne [datum] zesplatněn. Žalobkyně se domáhala rovněž zaplacení smluvní pokuty sjednané v čl. VI. smlouvy ve výši 0,1 % denně z [částka] od [datum] do [datum] kapitalizované částkou [částka]. Současně požadovala úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] dle sazebníku poplatků. Žalobkyně žalovanou vyzývala k zaplacení předžalobní výzvou.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojila.
3. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti:
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, dodatku ke smlouvě a potvrzení o schválení úvěru soud zjistil, že žalobkyně se dle smlouvy zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše [částka] a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % měsíčně. Z přehledu čerpání a potvrzení o provedených platbách ze dnů [datum] a [datum] soud zjistil, že žalovaná postupně v období od [datum] do [datum] čerpala od žalobkyně finanční prostředky celkem ve výši [částka]. Z procesu žádosti o úvěr a uzavření smlouvy z pohledu klienta a z dokladů o ověření úvěruschopnosti žalované soud zjistil, že žalobkyně měla před uzavřením smlouvy k dispozici výpisy z poštovního účtu žalované. Z nich soud zjistil, že žalovaná měla v období před poskytnutím úvěru nepravidelné příjmy v různých výších (v řádech několika málo tisíc Kč, např. [částka], [částka], nahodile se však objevovaly i platby s podstatně vyšším objemem peněz – např. dne [datum] příchozí platba ve výši [částka]). Z výpisů z účtu nelze poznat, kdo byl poukazovatelem některých ze zmíněných plateb ve prospěch žalované, u některých plateb byl odesílatel uveden – např. dne [datum] poukázal ve prospěch účtu žalované [jméno FO] částku [částka], dne [datum] [jméno FO] poukázal částku [částka] či dne [datum] poukázal částku [částka] ve prospěch žalované [tituly před jménem] [jméno FO]. Z výpisů soud rovněž zjistil, že v řádu několika málo dnů odcházely z účtu žalované odchozí platby v řádu desítek tisíc Kč (např. v období [datum] do [datum] odešly z účtu žalované platby v celkové výši [částka]). Na účtu žalované bylo možné identifikovat příchozí platby ze zaměstnání žalované, kdy např. dne [datum] byla na účet žalované připsána platba ve výši [částka] s poznámkou „Hostinská činnost“ od společnosti [právnická osoba], či dne [datum] platba ve výši [částka] s poznámkou „plat [Anonymizováno] /[Anonymizováno] + odměny“ od Základní školy Vojná. Žalované byla rovněž v období těsně před poskytnutím úvěru poskytována nemocenská, neboť dne [datum] byla na účet žalované připsána platba ve výši [částka] označená jako „Nemocenské [Anonymizováno] “ od [právnická osoba]. Z občanského průkazu žalované má soud za prokázané, že žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost žalované. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby žalovanou vyzývala k úhradě dlužné částky. Z tvrzení žalobkyně, kterému žalovaná neodporovala, soud zjistil, že žalovaná na jistinu úvěru žalobkyni ničeho neuhradila. Z ostatních listinných důkazů předložených žalobkyní soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.
5. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že žalovaná v období od [datum] do [datum] od žalobkyně obdržela finanční prostředky v celkové výši [částka]. Žalobkyně žalované uvedené finanční prostředky poskytla, přestože žalovaná předložila žalobkyni výpisy ze svého běžného účtu, z nichž bylo zřejmé, že žalovaná měla nepravidelné příjmy, po určité období pobírala dávky nemocenského pojištění a její výdaje podstatně převyšovaly příjmy plynoucí z jejího zaměstnání, kdy tyto výdaje hradila i z mimořádných plateb obdržených od 3. osob ([jméno FO], [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a další). Žalovaná žalobkyni na dlužnou jistinu ničeho neuhradila.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.Podle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
7. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně. Mezi žalobkyní a žalovanou měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena smlouva o úvěru. Žalovaná porušila smluvní podmínky, když poskytnutý úvěr nehradila řádně a včas. Soud nicméně dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná ve smyslu ust. § 580 o. z., neboť žalobkyně řádně nezkoumala, respektive chybně vyhodnotila, před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Po předložení výpisů z účtů žalované byla žalobkyně, jako profesionál na trhu poskytování spotřebitelských úvěrů, povinna trvat na tom, aby jí žalovaná přinejmenším vysvětlila své příjmy a výdaje převyšující tyto příjmy. Z předložených výpisů z účtů žalované je totiž zjevné, že žalovaná měla příjmy ze zaměstnání ve výši přibližně [částka] až [částka], zatímco její výdaje tyto příjmy znatelně převyšovaly, když například odchozí platby z účtu žalované činily v období [datum] do [datum] (tj. za pouhých 5 dní) částku [částka]. Na účet žalované pak byly rovněž připisovány platby v nezanedbatelné výši od 3. osob (které se dle jmen jeví jako osoby v příbuzenském poměru k žalované, pokud jde o osoby [jméno FO] a [jméno FO] Švece). S ohledem na výše uvedená skutková zjištění je však zřejmé, že závěr žalobkyně o tom, že z předložených výpisů z účtu žalované vyplývají příjmy žalované ve výši [částka] a její výdaje ve výši [částka], je nesprávný. Za dané situace nelze než dospět k závěru, že žalobkyně řádně úvěruschopnost žalované způsobem odpovídajícím § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nezkoumala. Soud proto posoudil žalobkyní předloženou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou dle § 86 odst. 1 ve spojení s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatnost uzavřené smlouvy o úvěru s sebou nese na straně žalované podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru povinnost vrátit (pouze) úvěrem poskytnutou jistinu. Žalobkyně tedy nemá nárok na sjednané úroky a poplatky, jak dovodil i Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. V důsledku toho žalované vznikla povinnost vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši [částka] (§ 2991 o. z.). Splatnost jistiny s ohledem na speciální úpravu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka, ještě nenastala. Jelikož nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnutá ani prozatím soudem určená, neocitla se žalovaná dosud v prodlení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Dobu splatnosti proto stanovil žalované tímto rozsudkem soud a teprve po jejím marném uplynutí se žalovaná dostane do prodlení. Při zohlednění procesní neaktivity žalované, výše bezdůvodného obohacení a předložených listinných důkazů stanovil soud podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru jako dobu přiměřenou možnostem žalované vrátit poskytnutou jistinu lhůtu (hmotněprávní) 30 dnů (výrok I.).
8. S ohledem na výše uvedený závěr soudu o neplatnosti smlouvy, je zřejmé, že žalobě nelze vyhovět v rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhala po žalované úhrady smluvní pokuty a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, neboť nikdo se nemůže s úspěchem domáhat úhrady nároků vyplývající z neplatného právního jednání. Rovněž nelze žalobě vyhovět co do požadavku na úhradu zákonného úroku z prodlení, jelikož splatnost jistiny úvěru dosud nenastala (blíže viz bod 7. odůvodnění tohoto rozsudku). Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy procesně částečně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované. Žalobkyně měla ve věci úspěch odpovídající přiznané částce [částka] na jistině (83,66 %) oproti úspěchu žalované odpovídající částce [částka] na jistině (16,34 %). Náklady řízení ve výši [částka] představují zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a náklady právního zastoupení v celkové částce [částka], sestávající z mimosmluvní odměny ve výši [částka] dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do [datum] (dále jen „advokátní tarif“) za dva úkony právní služby à [částka] (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka) a ve znění účinném od [datum] za jeden úkon právní služby à [částka] (žaloba), dále je nutno připočíst částku [částka], která představuje náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à [částka] (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a konečně částku [částka] jako náhradu daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Rozdíl na úspěchu činí 67,32 % ve prospěch žalobkyně, proto jí náleží náhrada nákladů ve výši [částka]. Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Je totiž zřejmé, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu více obdobných návrhů (např. pod sp. zn. EPR [č. účtu]), které se liší pouze osobou žalovaného a výší dlužné částky. Nejedná se tedy o skutkově i právně složité věci, které by se vyskytovaly v rámci podnikání žalobkyně výjimečně.
10. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).