Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] % ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba na zaplacení kapitalizovaného úroku [částka] se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o půjčce č. [hodnota], na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se uvedenou částku zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka], a to [Anonymizováno] splátkami do [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, právnímu předchůdci žalobkyně uhradil pouze částku [částka]. Ke dni [datum] (tj. ke dni postoupení pohledávky) činila dlužná jistina částku [částka] a souhrnný poplatek částku [částka]. Tím, že se žalovaný dostal do prodlení se sjednanými úhradami, vznikl právnímu předchůdci žalobkyně též nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení. Následně došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na společnost [Anonymizováno] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], která smlouvou ze dne [datum] postoupila pohledávku žalobkyni. Žalobkyně po žalovaném požadovala dlužnou jistinu [částka], smluvní úrok kapitalizovaný částkou [částka] a dále zákonný úrok z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum], žalovaný však do dne podání návrhu ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojil.
3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již při podání návrhu a žalovaný se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřil). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] a ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce soud zjistil, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba] smlouvu o půjčce ve výši [částka], když tuto částku měl splácet v [Anonymizováno] splátkách po [částka] (poslední splátka ve výši [částka]) společně s poplatkem v souhrnné výši [částka]. Částka byla žalovanému předána v hotovosti v den uzavření smlouvy. Ze smluv o postoupení pohledávek, seznamu pohledávek, výpisů z obchodních rejstříků, potvrzení o úhradě, oznámení žalovanému ze dne [datum] a [datum] a souvisejících podacích lístků soud zjistil, že pohledávka z půjčky byla postoupena postupně až na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl k zaplacení svého dluhu řádně vyzván. Z písemného tvrzení žalobkyně v návrhu soud zjistil, že žalovaný zaplatil na pohledávku celkem částku [částka].
5. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě došlo k přenechání peněz v hotovosti žalovaného, kdy žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku [částka] spolu se souhrnným poplatkem [částka], a to v [Anonymizováno] splátkách do [datum]. Marným uplynutím dohodnuté doby splatnosti jednotlivých měsíčních splátek se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením celých dosud nesplacených dluhů. Na dluh bylo žalovaným doposud zaplaceno celkem [částka]. Tomuto tvrzení žalobkyně žalovaný nijak neodporoval. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky za žalovaným z právního předchůdce žalobkyně nejprve na společnost [Anonymizováno]., která ji následně jako přechodný věřitel postoupila žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem a žalovaný na dluhy dále nic nezaplatil, přestože byl k tomu žalobkyní vyzván předžalobní výzvou.
6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná toliko částečně.
7. Mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] platně uzavřena nikoliv smlouva o půjčce, ale smlouva o úvěru podle ust. § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do [datum] (dále jen „obch. zák.“). Při posouzení otázky uzavřeného smluvního vztahu si nelze vystačit pouze s označením smlouvy, ale je třeba vycházet z jejího obsahu, z něhož je zřejmé, že předmětem smlouvy byl spotřebitelský úvěr. Ujednání o „poplatcích“ v souhrnné výši [částka], tj. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] % jistiny, je zcela nepřiměřené, věřiteli nevznikly žádné neobvyklé náklady a soud se proto rozhodl tuto výši odměny úvěrujícího nepřipustit pro rozpor s dobrými mravy, jelikož se ztotožňuje s ustálenou judikaturou v názoru, že sjednání odměny úvěrujícího ve výši [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] % jistiny za zhruba rok je zcela nemravné. Soud tedy musel podle ustanovení § 577 občanského zákoníku modifikovat neplatně sjednanou odměnu na výši, v níž by obstála požadavku dobrých mravů a současně odpovídala rovnosti stran tak, že úvěrující jistě neměl v úmyslu uzavírat tyto smlouvy bezplatně. Ujednání o odměně ve výši zjevně nepřiměřené částce poskytnuté původním věřitelem je podle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy a v rozporu s požadavkem dobré víry, rovněž znamená k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a to v části, v níž tato částka přesahuje [Anonymizováno] % jistiny za dobu trvání úvěrového vztahu (v tomto případě [Anonymizováno] týdnů). Není přitom podstatné, jak poskytovatel úvěru svou odměnu ve smlouvě označí (typicky jako „poplatek za poskytnutí úvěru“, „obchodní úrok“, poplatek za jiné služby – stanovený ovšem fixní částkou bez ohledu na fakticitu plateb, případně jakékoli jiné označení), ani to, zda tuto odměnu označuje a uvádí jako celkovou částku, či zda uvádí jakékoli její složky (zde úrok a poplatky), dokonce ani to, které své náklady se tímto snaží pokrýt, jedná-li se o zcela standardní náklady úvěrujících (administrativa, zaměstnanci, vedení účtů, vymáhání). Za podstatné je třeba považovat to, že všechny tyto částky jsou svou povahou odměnou poskytovatele úvěru, a musí být přiměřené výši poskytované částky a délce doby, po niž je úvěr splácen (srov. např. rozsudek [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] vydaný ve skutkově i právně obdobné věci).
8. Jelikož žalovaný obdržel na základě jinak platné úvěrové smlouvy částku [částka], je povinen ji vrátit po postoupení pohledávky žalobkyni spolu s „poplatky a pokutou“ ve výši [Anonymizováno] % jistiny, tj. [částka]. Zaplatil-li žalovaný celkem [částka], po započtení na poměrnou výši platných poplatků zbývá na požadovaném kapitalizovaném úroku (poplatcích) uhradit částku [částka] a na jistině uhradit částku [částka], proto soud žalobě co do částky [částka] s příslušenstvím vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] se souhrnným poplatkem [částka] (označený v žalobě jako kapitalizovaný úrok), se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] a ve výši požadované žalobou, neboť se žalovaný ocitl v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu ve smyslu ust. § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, resp. následně ust. § 1968 o. z., čímž mu vznikla povinnost hradit žalobkyni též zákonný úrok z prodlení podle § 517 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, resp. následně podle § 1970 o. z. a dále smluvní úrok kapitalizovaný částkou [částka].
9. Žaloba však musela být výrokem II. tohoto rozsudku zamítnuta v části [částka], neboť v této míře byl nárok žalobkyně pro rozpor sjednaných poplatků s dobrými mravy neopodstatněný.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná co do jistiny, nárok na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, který úspěch neměl. Náklady řízení ve výši [částka] představují zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a náklady právního zastoupení v celkové částce [částka], sestávající z mimosmluvní odměny ve výši [částka] dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“) za tři úkony právní služby à [částka] (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), dále je nutno připočíst částku [částka], která představuje náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à [částka] (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a konečně částku [částka] jako náhradu daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř.
11. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.