Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

14 C 110/2026

Soud: Okresní soud ve Žďáru nad SázavouDatum rozhodnutí: 2. 9. 2026Č. j.: 14 C 110/2026-14Samosoudce: JUDr. Roman Švaňhal Ph.D.,Agenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 11. 11. 2026Předmět řízení: o 21 966 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSZR:2026:14.C.110.2026.1
náklady řízenídokazovánísmlouva o úvěrunáhrada nákladůpostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 22. 11. 2026 máme 605 659 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Související rozhodnutí

Označená místa (19) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 700 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 7 266 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 21 966 Kč od 20. 8. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 850 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 21 966 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovanou nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], IČ: [IČO], se [adresa] (dále jen „původní věřitelka). Původní věřitelka uzavřela s žalovanou, na základě její žádosti uskutečněné prostřednictvím webových stránek původní věřitelky www.[Anonymizováno].cz, dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota]. Na základě této smlouvy poskytla původní věřitelka žalované bezhotovostní úvěr v celkové výši 14 700 Kč a žalovaná se zavázala jej spolu se sjednaným úrokem ve výši 7 266 Kč původní věřitelce uhradit nejpozději do 19. 8. 2025. Žalovaná ovšem navzdory upomínkám původní věřitelky na úvěr ničeho neuhradila a dostala se do prodlení. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky, žalovaná však do dne podání návrhu neuhradila ničeho.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, resp. na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“ se žalovaná nevyjádřila a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas. Soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř.

4. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti: Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], dodatku č. [hodnota] ke smlouvě o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] a z výpisů z účtu původní věřitelky soud zjistil, že původní věřitelka poskytla žalované bezhotovostní spotřebitelský úvěr v celkové výši 14 700 Kč (resp. dne [datum] v částce 14 000 Kč a dne [datum] v částce 700 Kč) a žalovaná se zavázala jej původní věřitelce uhradit formou pravidelných měsíčních splátek do 12 měsíců; byl sjednán úrok ve výši 279,83 % ročně, RPSN činila 678 %; pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a možnost původní věřitelky požadovat další poplatky dle sazebníku. Z potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě, z výzvy k úhradě ze dne [datum] a z dokumentu nazvaného „poslední možnost dohody k úhradě“ ze dne [datum] včetně poštovního podacího lístku soud zjistil, že žalovaná úvěr, navzdory upomínkám původní věřitelky, řádně a včas nesplácela, v důsledku čehož původní věřitelka úvěr ke dni 19. 8. 2025 zesplatnila. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] včetně potvrzení o podání zásilky soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno, přičemž zároveň byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu.

5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky je třeba posoudit jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jelikož uzavřená smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. je podle § 87 odst. 1 zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve spojení se § 580 o. z. absolutně neplatná, neboť jednak žalobkyně nedoložila, zda a jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalované, a jednak jsou sjednané úroky a RPSN (i v kontextu dalších poplatků) v rozporu s dobrými mravy, neboť přesahují tzv. judikaturní strop. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že původní věřitelka žalované poskytla částku 14 700 Kč a žalovaná žalobkyni dlužnou částku neuhradila, rozhodl soud tak, že uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni dlužnou jistinu ve výši 14 700 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I. tohoto rozsudku). Zároveň soud výrokem II. tohoto rozsudku žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl, neboť ztráta zisku žalobkyně v podobě smluvních úroků je faktickým důsledkem neplatnosti úvěrové smlouvy zapříčiněné sjednáním úroků, jejichž výše je v rozporu s dobrými mravy. Obdobně žalobkyni nepřísluší nárok na zákonné úroky z prodlení, neboť žalovaná v tuto chvíli není v prodlení ve smyslu § 1970 o. z. s vrácením poskytnuté jistiny, když splatnost nároku na vrácení dlužné jistiny určil soud výrokem I. tohoto rozsudku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení procesně úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 850 Kč. Úspěch žalobkyně činil 67 %, úspěch žalované činil 33 %, rozdíl mezi úspěchem žalobkyně a žalované tedy činí 34 %. Náklady řízení na straně žalobkyně sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 21 966 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. Na náhradě nákladů řízení soud tedy žalobkyni přiznal částku ve výši 850 Kč, která odpovídá procentuálnímu úspěchu žalobkyně ve věci (tj. 2 500 Kč x 0,34).

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací