Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], a to do třech měsíců od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], uzavřené po ověření úvěruschopnosti žalovaného distančním způsobem na webových stránkách žalobkyně [Anonymizováno]. Na základě uvedené smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému v rámci postupného čerpání bezhotovostní úvěr v celkové výši [částka] a žalovaný se jej zavázal spolu se sjednaným příslušenstvím uhradit žalobkyni formou splátek dle sjednaného splátkového kalendáře do dne [datum]. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nehradil a dostal se do prodlení, v důsledku čehož žalobkyně smlouvu ke dni [datum] vypověděla, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Po dobu trvání smluvního vztahu uhradil žalovaný žalobkyni postupně toliko částku [částka]. Žalobkyně tedy po žalovaném požaduje dlužnou jistinu ve výši [částka], dlužný poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši [částka], dlužné smluvní úroky ve výši [částka], dlužný poplatek za službu „Presto“ ve výši [částka], dlužný poplatek za službu „Informační SMS servis“ ve výši [částka], smluvní pokutu ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky, žalovaný však do dne podání návrhu neuhradil ničeho.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, resp. na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas, soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř.
4. Ke skutkovým tvrzením žalobkyně byly provedeny důkazy listinami založenými ve spisu, z nichž soud zjistil následující skutečnosti: Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], předpisu denních splátek, informací pro spotřebitele, shrnutí informací o úvěru a všeobecných obchodních podmínek žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr s postupným čerpáním až do výše [částka] a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky žalobkyni vrátit včetně příslušenství formou pravidelných denních splátek dle sjednaného splátkového kalendáře s tím, že splatnost úvěru nastane [datum]; denní úroková sazba činila 0,866 %; RPSN činila 1 460,75 %; byl sjednán poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky, poplatek za službu „[Anonymizováno] “ (tj. expresní vyplacení každé tranše) ve výši [částka] za vyplacení každé tranše úvěru a poplatek za službu „Informační SMS servis“ ve výši [částka] denně, a to vše v souladu s čl. VII smlouvy o úvěru; v souladu s čl. VIII. smlouvy o úvěry byla pro případ prodlení s úhradou splátek sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši [částka] denně, maximálně však [částka] za měsíc vymáhání. Ze souhlasu se zpracováním osobních údajů, autorizace ověření totožnosti, obecných principů posuzování a filozofie žalobkyně, identifikovaných příjmů žalovaného a výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, jakým způsobem žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Z oznámení o zesplatnění dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že s ohledem na prodlení žalovaného žalobkyně smlouvu o úvěru vypověděla, o čemž žalovaného informovala e-mailem. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně potvrzení o podání doporučené zásilky soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.
5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky je třeba posoudit jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jelikož uzavřená smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. je podle § 87 odst. 1 zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve spojení s § 580 o. z. absolutně neplatná, neboť sjednané úroky a RPSN značně přesahují tzv. judikaturní strop, pročež je dán rozpor s dobrými mravy. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku [částka] a žalovaný žalobkyni uhradil částku [částka], rozhodl soud tak, že uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni zbývající částku [částka], a to do třech měsíců od právní moci tohoto rozsudku (výrok I. tohoto rozsudku). Zároveň soud výrokem II. tohoto rozsudku žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl, neboť ztráta zisku žalobkyně v podobě smluvních úroků (a poplatků) je faktickým důsledkem neplatnosti úvěrové smlouvy zapříčiněné sjednáním úroků, jejichž výše je v rozporu s dobrými mravy. Obdobně žalobkyni nepřísluší nárok na zákonné úroky z prodlení, neboť žalovaný v tuto chvíli není v prodlení ve smyslu § 1970 o. z. s vrácením poskytnuté jistiny, když splatnost nároku na vrácení dlužné jistiny určil soud výrokem I. tohoto rozsudku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok III. rozsudku), neboť míra úspěchu žalobkyně i žalovaného je v zásadě stejná.