Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 86 797,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 86 797,30 Kč od 16. 12. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 21 186,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 14. 5. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky 86 797,30 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že žalovaná uzavřela dne 1. 2. 2018 s právním předchůdcem žalobkyně [jméno], dříve [jméno]. (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen „smlouva“), na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 86 797,30 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 15. 12. 2023. Úvěr byl právním předchůdcem žalobkyně poskytnut na účet žalované č. [č. účtu] pod VS 4299453. Právní předchůdce žalobkyně ověřil před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované. Žalovaná se dostala do prodlení se splacením úvěru. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná dlužnou částku žalobkyni nezaplatila, přestože byla k tomu vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 20. 1. 2024.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 1. 2. 2018 a standardních informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované úvěr až do výše úvěrového limitu 35 000 Kč. Podle článku III. odst. 1 smlouvy byla žalovaná oprávněna čerpat úvěr po celou dobu trvání smlouvy, a to i opakovaně, na bankovní účet, který sdělila při podání žádosti o úvěr. Podle článku IV. odst. 1 smlouvy bylo sjednáno úročení úvěru úrokem ve výši 8,5 % měsíčně. Podle článku IV. odst. 2 smlouvy sjednaný poplatek za čerpání činil 12,5 % z částky každého čerpání úvěru. Podle článku IV. odst. 3 smlouvy úrok i poplatek za čerpání byl splácen spolu s jistinou úvěru. Pro případ prodlení žalované s úhradou jedné měsíční splátky po dobu delší než dva měsíce nebo prodlení se splacením dvou splátek bylo sjednáno oprávnění věřitele prohlásit úvěr za okamžitě splatný (článek VI. odst. 2 smlouvy). Dodatkem ke smlouvě ze dne 18. 5. 2018 byl úvěrový limit navýšen na 64 500 Kč. Ze sdělení [banka]. ze dne 9. 12. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná byla majitelem a jediným disponentem účtu č. [č. účtu]. Z výpisu z úvěrového účtu a z vyčíslení dluhu ke dni zesplatnění úvěru soud zjistil, že poslední výběr byl uskutečněn dne 23. 8. 2023, k datu 1. 9. 2023 zůstatek úvěru činil 69 876,80 Kč a v době od 1. 9. 2023 do 20. 12. 2023 narostl o příslušenství na částku 86 797,30 Kč, která byla splatná do 15. 12. 2023, jak vyplývá z předložené platební informace (faktury). Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020, dodatku č. 2 ze dne 18. 11. 2021 a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2024 a souvisejícího podacího lístku má soud za prokázané postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 1. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná byla s dostatečným předstihem před podáním žaloby k soudu vyzvána k zaplacení dlužné částky žalobkyni. Z tvrzení žalobkyně, kterému žalovaná neodporovala, má soud za prokázané, že žalovaná dlužnou částku v celkové výši 86 797,30 Kč žalobkyni dosud neuhradila.
4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná uzavřela dne 1. 2. 2018 s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byla oprávněna čerpat úvěrový rámec až do výše 35 000 Kč, který byl dodatkem ke smlouvě ze dne 18. 5. 2018 navýšen na 64 500 Kč. Žalovaná úvěr čerpala, ale dostala se do prodlení se splácením. Právní předchůdce žalobkyně proto využil svého oprávnění, které vyplývá z článku VI. odst. 2 smlouvy, a celý nesplacený úvěr zesplatnil. Následně byla pohledávka za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 postoupena na žalobkyni. Žalovaná dlužnou částku 86 797,30 Kč žalobkyni nezaplatila, přestože byla k tomu žalobkyní vyzvána předžalobní výzvou ze dne 20. 1. 2024.
5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy žalovaná postupně úvěr čerpala, ale dostala se do prodlení se splácením, a proto byl v souladu se smluvním ujednáním úvěr zesplatněn. Aktivní legitimaci žalobkyně v tomto sporu má soud za prokázanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2024 (§ 1882 odst. 1 o. z.). Vedle nároku na zaplacení žalované jistiny má žalobkyně ode dne následujícího po zesplatnění úvěru podle ust. § 1970 odst. 1 o. z. též nárok na zaplacení požadovaného úroku z prodlení, jehož výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Z uvedených důvodů soud shledal podanou žalobu důvodnou, a proto podané žalobě výrokem I. tohoto rozsudku zcela vyhověl.
6. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 a § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení ve výši 21 186,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 472 Kč a nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna za tři úkony (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva) po 4 580 Kč podle § 7 bod 5., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.”), náhrada hotových výdajů za uvedené tři úkony po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada DPH 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 3 074,40 Kč.
7. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.